Nikde jinde nenajdeme tolik podvodů, případně pokusů o podvod, jako ve světě financí. Byť patří tento segment mezi ty, které podléhají maximálnímu dohledu a regulaci, stále existují určité oblasti, ve kterých je činnost podvodníků mnohem intenzivnější než kdekoliv jinde. A právě sem patří i svět digitálních měn. Víte, jak odhalit kryptoměnový scam?
S tím, jak v posledních měsících rostlo povědomí a zájem o kryptoměny, rostly i jejich ceny. Pojem bitcoin, ethereum, ripple či litecoin už tak znají nejen úzce zaměření odborníci, ale i velká část laické veřejnosti. S rostoucím zájmem, který je navíc umocněn decentralizací celé oblasti, se ale do hry dostávají i podvodníci, kteří chtějí vydělat především na zmiňovaných laicích. Nechcete-li patřit do této skupiny „napálených“, následující řádky byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Co je to vlastně kryptoměnový scam?
K tomu, abychom prohlédli možný podvod, je potřeba si jasně nadefinovat, co to vlastně onen scam je. Podle Karla Fillnera, experta na obchodování a možnosti spojené s rozvojem digitálních měn, který stojí za serverem btctip, se nejčastěji jedná buď o „kryptoměny, které byly vytvořeny již s nějakým podvodným úmyslem, nebo o různá Ponzi schémata využívající popularitu a pseudonymitu bitcoinu“.
Každý investor, který přemýšlí o investici do digitálních měn, by si tudíž měl uvědomit jednu věc, a to, jak tvrdí Dominik Stroukal, ředitel Liberálního institutu, že mezi kryptoměnami a blockchainovými technologiemi jsou dobří, zlí i oškliví.
„Dobří jsou ti, kteří blockchain nějakým způsobem využívají a jeho využití dává smysl,“ míní Stroukal. „Bitcoin řeší reálný problém, přichází s technologickou inovací a dává tedy smysl, že jeho ‚tokeny‛, tedy bitcoiny, mají nějakou hodnotu. Ti zlí ani žádný blockchain nemají a pouze lidem prodávají vzdělávací balíčky, ke kterým dostanou nějaké ‚mince‛. Ty se však nikde neobchodují a jejich cenu neurčuje trh, ale autoři si ji doslova vycucávají z prstu. Ti oškliví jsou pak poctivé projekty, které se snaží něco na blockchainu vybudovat, jejich projekty však stojí na této technologii zbytečně. Využití blockchainu je z jejich strany jen marketingovým tahem,“ dodal expert.
Kryptoměnový scam je tedy projekt tvářící se jako kryptoměna, který však kryptoměnou není (má pouze okopírované názvosloví), do toho je navíc postaven na Ponziho schématu, často okořeněném o multi-level marketing (MLM) prvky. Novějším typem scamu bývá podle dalšího českého odborníka na digitální měny a jednoho ze zakladatelů české větve Ludwig von Mises Institut Josefa Tětka také nekalé získání prostředků v rámci ICO – Initial Coin Offering.
„Samotná ICOs často bývají legitimní, nicméně podvodníci využívají sociálních sítí a diskusních fór ke sdílení podvodných stránek a chybných účtů, na které mají zájemci o ICO zasílat prostředky,“ vysvětlil Tětek.
Pro názorovou úplnost je potřeba zároveň uvést, že někteří lidé považují za scam i samotný bitcoin. „Ten se však odlišuje faktem, že je s ním spojena reálná infrastruktura, která se neustále rozvíjí a do níž je investováno mnoho profesionálního kapitálu i komunitních snah, poukázal Martin Šíp z bitcoinového startupu SatoshiLabs a organizátor bitcoin meetapů v Paralelní Polis.
Kde se vzaly, tu se vzaly
Pokud se domníváte, že se kryptoměnové scamy objevily až v poslední době, není tomu tak. První podvody, založené například na strategii „pump and dump“, se objevily už před pěknou řádkou let.
„Jednoduše vydáte novou měnu a sám pak vytěžíte její velkou část s cílem ji hned prodat,“ popsal praktiku Stroukal. Tak vznikaly tzv. předtěžené měny, které se jejich tvůrci snažili dostat na kryptoměnové burzy a po manipulativním navýšení ceny je rozprodat,“ dodal Fillner.
Podle Stroukala se ale ty skutečně velké ponzi scamy objevily až v roce 2015. „Dodnes vznikají další, ale snad už máme ty největší podvody za sebou,“ doufá šéf Liberálního institutu. I přesto je ale jasné, že vzniku nových podvodů nelze zcela zabránit. Jak tvrdí Tětek, je to „bohužel jeden z důsledků skutečnosti, že bitcoin a jiné kryptoměny v uplynulých letech vskutku dosahovaly pohádkového zhodnocení. Vnímání toho, co je reálně dosažitelný výnos, je tak v dnešní době narušeno“.
A proč právě kryptoměny? Martin Šíp je přesvědčen, že velkou roli hraje fakt, že digitální měny jsou novým nástrojem, se kterým se teprve učíme pracovat.
„Důvod, proč s kryptoměnami neumíme pracovat, je dvojí,“ vysvětluje Šíp. „Zaprvé, stát ‚chrání‛ většinu lidí před reálnou zkušeností s investováním skrze regulace. Zadruhé, kryptoměny vyžadují nový přístup k ochraně digitálního vlastnictví, na který nejsme zvyklí.“
Například s příchodem bitcoinu se mnoho lidí vůbec poprvé setkalo s finančními trhy, s obchodováním volatilních nástrojů a také s praktickými problémy důvěry na dálku a důvěry ve třetí stranu, která za mě mé prostředky drží, míní Šíp. „Dle mého názoru ovšem boom scamů s bitcoinem nepřišel. Pouze se o nich více píše v novinách než o ostatních tradičních finančních podvodech, které často dosahují závratných velikostí, s nimiž se kryptomněny zatím měřit nemohou,“ dodal.
Jak poznat scam?
A teď to nejdůležitější – jak vlastně poznat kryptoměnový scam?
„Zlatým pravidel by mělo být nevěřit v podstatě ničemu a nikomu, dokud se neprokáže opak, přičemž největším clonou zdravého rozumu je touha po rychlém zisku,“ tvrdí Šíp. „Lidé by měli investovat pouze do toho, čemu rozumí, a co je pro ně dostatečně transparentní. V kryptoměnách také platí pořekadlo, že pokud od daných coinů nedržím privátní klíče, tak nejsou moje,“ upozorňuje.
Podle Tětka existují určité varovné signály, které by zájemce o investici měly varovat. „Zaprvé, pokud inzerovaný coin není uveden na stránkách www.coinmarketcap.com, není obchodován na žádné kryptoměnové burze a jeho hodnotu nelze objektivně ověřit. Zadruhé, pokud někdo slibuje zaručený výnos, lže. Cena všech aktiv na světě je volatilní a nikdy není jisté, že půjde pouze nahoru. Zatřetí, pokud na dotaz v Google ‚coin XY scam‛ vyběhnou odkazy s relevantními argumenty, patrně se vskutku jedná o podvod,“ vysvětlil.
Karel Fillner je zase přesvědčen, že typickým znakem scamu, jde-li o kryptoměnu jako takovou, je často její distribuce pomocí různých MLM schémat a referral systémů. „To je naprosto špatně a kryptoměny takto nefungují. Většinou jde opět o předtěžené mince s nulovou hodnotou, kde jim zdání vysoké ceny dodávají vysokými provizemi namotivovaní ‚lídři‛, často také s nulovými znalostmi o kryptoměnách.“
Druhým nejčastějším případem jsou podle Fillnera jakákoliv schémata a investiční projekty se znaky HYIP, kde jsou investorům slibovány naprosto nereálné výnosy – dokonce tři a více procent denně.
Posviťme si na podvodníky
Základem „obrany“ proti kryptoměnovým podvodům je tedy zdravá nedůvěra. Vedle toho je ale možné využít i zkušeností ostatních. Podle Stroukala v tomto směru dobře poslouží fóra jako například bitcointalk.org, kde se všechny nové měny důsledně diskutují, nebo již zmíněný coinmarketcap.com. „Někdy ale stačí napsat někomu na sociálních sítí, kdo alespoň něco o kryptoměnách ví, většinou jsou podvody rozeznatelné jednoduše,“ doporučuje.
Karel Fillner pak zmiňuje např. portál www.badbitcoin.org. Hodně popisů různých podvodů s prvky MLM distribuce najdete i na www.behindmlm.com. No a samozřejmě také online bitcoinový magazín www.btctip.cz se poměrně často o některých kryptoměnových scamech zmiňuje.
Martin Šíp nakonec doporučuje zvídavost. „Googlujte název projektu společně se slovem ‚scam‛ a pozorně čtěte diskuze. Po několika špatných zkušenost člověk zjistí, které argumenty brát jako výstrahu a co je naopak pomlouvání z neznalosti nebo strachu.“
Hlavní podvodníci jsou tito
O kterých projektech již víme, že jsou podvodné? Názory oslovených odborníků se shodují především na jednom, a tím je OneCoin.
„Asi nejtypičtějším zástupcem scamů je OneCoin (nyní také prezentován jako OneLife). Jde o propracovaný systém, kde si zájemce vlastně nekupuje ani kryptoměnu, ale tzv. vzdělávací balíček – s nulovou hodnotou. Jde o různé okopírované e-booky, videa apod., ovšem prodává se za stovky, tisíce až desetitisíce eur,“ popsal podvod Karel Fillner. „Teprve vstupem do systému pak zájemce získává ‚tokeny‛, s nimiž může ‚těžit‛ kryptoměnu Onecoin.“
O žádnou kryptoměnu přitom nejde – neprobíhají zde žádné transakce, existuje možná jeden jediný centrální server v Bulharsku, kde tento scam vznikl, a odtud také jeho tvůrci určují hodnotu vlastní mince (která opět nemá žádný skutečný a už vůbec ne veřejný blockchain), pokračuje Fillner. „Nejenže je tato hodnota vycucaná z prstu – Onecoin nebyl nikdy veřejně obchodovaný, dokonce už dnes ani není možné zbavit se této pseudokryptoměny jinak než nákupem dvakrát předraženého zboží – kde jinde, než na vlastní platformě tvůrců celé pyramidy,“ dodal.
Pokud se chcete o scamu OneCoin dozvědět více, Josef Tětek doporučuje navštívit stránky News Bitcoin či btctip (další článek zde).
Dominik Stroukal pak vedle OneCoinu upozorňuje ještě na Nanocoin, Octacoin, Dascoin, Crypto888, ale i na řadu dalších. „Společných znaků je několik. Prodávají se balíčky přímo od dané společnosti, nikoliv mince na burze nebo mezi lidmi. Nikde se nedají prodat nebo za ně něco nakoupit, a když už, tak jen u společnosti samotné a za nesmyslné ceny. Cena není určena burzou, ale jen napsaná na stránkách. A jakkoliv nemám v principu nic proti multi-level marketingu, všechny tyto projekty jsou MLM a inzerují na portálech určených pro práci z domova, aby nalákaly ty nejzoufalejší a nejdůvěřivější z nás,“ varuje expert.
Martin Šíp považuje za scam i Paycoin, který spadá pod již zmiňovanou strategii pump and dump. „Tvůrci Paycoinu vyvolali velký spekulativní růst jeho ceny klamnými tvrzeními o velkých cílech neexistujícího projektu a na jejím vrcholu své Paycoiny prodali oklamaným investorům. Poté, co se ukázala pravda, cena Paycoinu spadla k nule a mnoho lidí tak přišlo o spoustu peněz. V tomto případě za Paycoinem nestála žádná snaha o nějaký reálný vývoj a poskytnutí nové služby, jeho tvůrci prostě jen zkopírovali jinou existující kryptoměnu, dali jí nový název a pomocí marketingových nástrojů vytvořili u ziskuchtivých uživatelů bublinu klamných očekávání, která měla v nejvyšším bodě celkovou hodnotu 150 milionů dolarů,“ vylíčil Šíp.
To ale není vše. Velmi rozšířeným scamem je také cloud mining nebo cloud hashing, kdy si uživatel pronajímá domnělý těžební výkon, který mu po dobu pronájmu (kontraktu) generuje určité množství kryptoměny, upozorňuje Šíp. „Problémem je, že existence infrastruktury se nedá na dálku rozumně ověřit. Mnohé z těchto služeb jsou tak ve skutečnosti pouze letadla, která vyplácí odměny starým investorům z poplatků těch nových,“ upozorňuje.
Dalším typem scamu jsou dle Šípa i různé podvodné směnárny, online peněženky nebo eshopy a tržiště, které kryptoměny využívají. Zejména v době, kdy byl bitcoin v plenkách a důvěra jeho uživatelů v i anonymní online služby byla velká, se často dělo, že tyto služby mizely i s tučným bitcoinovým úlovkem.
„Nejčastěji uváděným důvodem správců dané služby bylo, že byli hacknuti a bitcoiny ukradeny (např. Bitcoinica),“ vysvětlil Šíp. „Tento fakt ovšem nikdy nešlo dostatečně důvěryhodně odlišit od přímé krádeže. Hodně z těchto scénářů potkalo tzv. darkmarkety neboli anonymní tržiště, jejichž zakladatelé nejdříve nechali obchodování na platformě rozběhnout a po nějaké době zmizeli s penězi obchodníků a uživatelů, které byly na platformě uloženy. Známým případem, jehož stopy vedou do Čech, je tzv. Sheep marketplace. Tyto typy podvodů jsou méně a méně častější s tím, jak roste profesionalizace směnáren a praktiky na anonymních tržištích.“
Co říci závěrem?
Na základě výše zmíněného by každý, kdo přemýšlí o investici do nepříliš známé či zcela nové kryptoměny, měl nejprve vyhledat co nejvíce informací. A až poté se teprve vrhnout na případný nákup, či se zcela stáhnout. Nikde jinde než v případě trhu digitálních měn totiž natolik neplatí ono známé přísloví „dvakrát měř a jednou řež“.
A proto investujte opatrně!
