V neděli 23. dubna nás čeká první kolo francouzských prezidentských voleb. Druhé bude následovat 7. května. Podle průzkumů do druhého kola pravděpodobně postoupí Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Preference však výrazně rostou i radikálně levicovému kandidátovi Mélenchonovi. Nerozhodnutí voliči tak ještě mohou zamíchat kartami a ve druhém kole proti sobě mohou stát i Le Penová a Mélenchon. To by pro trhy bylo negativní překvapení. Ve druhém kole voleb by hlasy proti Marine Le Penové měly zajistit vítězství jakémukoli kandidátovi. I tak ale s sebou volby ve Francii pravděpodobně přinesou zvýšenou volatilitu, předvídá ekonomický tým Komerční banky.
Mezi pět hlavních kandidátů, jejichž volební preference podle posledních volebních průzkumů přesahují 10 %, patří François Fillon, Emmanuel Macron, Benoît Hamon, Jean-Luc Mélenchon a Marine Le Penová. Podle nich by v prvním kole zvítězil Macron (hlasovalo by pro něho 23,3 %), následovaný Le Penovou (22,5 %). Na třetím místě se drží Fillon (19,6 %), nicméně během posledních čtrnácti dnů ho téměř dotáhl Jean-Luc Mélenchon (19,2 %). Výsledky voleb však mohou, stejně jako v případě brexitu či voleb ve Spojených státech, ještě výrazně zamíchat nerozhodnutí voliči či ti, kteří svůj názor změní na poslední chvíli. Ve druhém kole se tak nakonec místo favorizovaného Macrona může utkat radikálně levicový Mélenchon s radikálně pravicovou Le Penovou.
Hlavními body volebních programů jsou u všech kandidátů práce a bezpečnost, ač navrhovaná řešení se výrazně liší. Podle průzkumů se vítězem stane kandidát, který nabídne reformy na nabídkové straně ekonomiky. Z tohoto úhlu pohledu je nejambicióznější Fillon, který zároveň slibuje výrazné snížení deficitu státního rozpočtu. To by ve střednědobém horizontu znamenalo stimul pro růst HDP, v krátkodobém naopak náklady. Reformu nabídkové strany slibuje i Macron, který však zároveň nabízí podporu i na poptávkové straně. To by sice ve střednědobém horizontu zvýšilo růst HDP (méně než Fillonův plán), zároveň by to však z krátkodobého hlediska nebylo tak nepříjemné. Hamon slibuje podporu poptávkové strany a také zredukování reformy trhu práce. Mélenchonův volební program pak přináší agresivní veřejné investiční výdaje, které by byly financované z vyšších daní vyšších příjmových skupin a firem. Programy těchto dvou kandidátů by v krátkodobém horizontu podpořily růst francouzské ekonomiky, z dlouhodobého hlediska by však znamenaly vyšší inflaci a zhoršení veřejných financí. Program Le Penové pak nese prvky protekcionismu, patriotismu a měnové autonomie.
Do druhého kola postoupí dva kandidáti, kteří v prvním kole voleb získají největší počet hlasů. Nakonec se o prezidentské křeslo zřejmě utkají Macron a Le Penová. Rychlý růst preferenci radikálně levicového Mélenchona však nevylučuje ani překvapení v podobě vítězství Mélenchona a Le Penové. V každém případě se zdá, že volba proti Le Penové zaručí vítězství jakémukoli kandidátovi. Pokud se do druhého kola dostane Macron, měl by podle ekonomů Societe Generale zvítězit nad kterýmkoli z kandidátů. Zatím se tedy nejpravděpodobnějším vítězem prezidentských voleb zdá být právě on.
Na finanční trhy prezidentské volby pravděpodobně vnesou větší volatilitu. Pokud ve druhém kole zvítězí kandidát, který je finančními trhy vnímán pozitivně, tedy Macron/Fillon, mělo by to pro kurz eura znamenat úlevu. Stejně tak by se mělo jednat o dobrou zprávu pro akciové trhy a francouzské dluhopisy. Naopak vítězství radikálně pravicové Le Penové a radikálně levicového Mélenchona by bylo pro trhy zemětřesením. Už první kolo voleb by pak pravděpodobně vedlo k oslabení kurzu eura. Ztrátám by se pravděpodobně nevyhnula ani česká koruna. Ta by se i navzdory opuštění kurzového závazku mohla dostat výrazněji nad hladinu 27,00 EURCZK, pokud by investoři začali utíkat do bezpečnějších aktiv.
Největším rizikem je vítězství Le Penové ve druhém kole a s tím spojená možnost vystoupení Francie z Evropské unie. Samotný frexit ekonomové Soceiete Generale považují sice za málo pravděpodobný, i tak by ale nejistota s tím spojená mohla být dostatečná na to, aby ve Francii spustila recesi. To by pak negativně dopadlo na hospodářství celé eurozóny. Kurz koruny by v takovém případě mohl oslabit výrazně nad 28 EURCZK. Česká národní banka by pak zřejmě reagovala devizovými intervencemi, tentokrát by však podporovala korunu a prodávala rezervy.
