Rychlý růst minimální mzdy se stává hrozbou pro ekonomiku

Minimální mzda v tuzemsku roste třikrát rychleji než mzda průměrná – a poroste ještě rychleji. To není zdravé. Její rychlý růst přitom může negativně zasáhnout spíše regiony typu Ostravska než Prahy. Rychlý růst minimální mzdy se stává hrozbou pro zdravý růst české ekonomiky.

Minimální mzda se od ledna zvedne o 700 korun na 9900 korun. O nárůstu o 7,6 procenta dnes rozhodla vláda. Růst minimální mzdy v poslední době ani vzdáleně nekoresponduje s celkovým mzdovým vývojem v české ekonomice a jako takový skýtá potenciální rizika pro její další zdravý růst. 

Minimální mzda stoupá výrazně víc než průměrná

Minimální mzda v poslední době roste výrazně rychleji než průměrná mzda. Zatímco v prvním čtvrtletí 2014 činila průměrná mzda v ČR celkem 24 754 korun, letos v prvním kvartálu pak 25 306 korun. To značí nárůst ve výši 2,2 procenta. Minimální mzda loni činila 8500 a letos pak 9200 korun. Takže letos v prvním kvartále byla meziročně o 8,2 procenta výše než loni. V prvním kvartálu roku 2012, kdy ještě minimální mzda činila 8000 korun, dostávali zaměstnanci na výplatě v průměru 24 131 korun. Letos v prvním kvartále tedy byla průměrná mzda o 4,9 procenta výše než v prvním čtvrtletí před třemi lety. Zato minimální mzda byla za stejné období výše o celých 15 procent. Minimální mzda tedy za poslední tři roky vzrostla třikrát rychleji než průměrná mzda.

Od ledna 2016 bude minimální mzda činit 9900 korun. Bude tedy o 23,8 procenta výše než v prvním čtvrtletí 2012. Pokud by za stejné období vzrostla o stejnou procentní sumu i mzda průměrná, bude činit 29 874 korun. Mnohem realističtější je ale předpokládat, že průměrná mzda se ve skutečnosti bude v prvním čtvrtletí 2016 pohybovat kolem 26 tisíc korun, tedy o nějaké čtyři tisíce korun níže.

Zátěž pro celou ekonomiku, růst šedé

Současný a hlavně předpokládaný růst minimální mzdy v příštím roce tedy ani vzdáleně nekoresponduje s celkovým mzdovým vývojem v české ekonomice. Jako takový skýtá potenciální rizika pro její další zdravý růst. Skokové navýšení minimální mzdy, k jakému došlo letos v lednu a k jakému dojde v lednu 2016, je zátěží nejen pro zaměstnavatele, ale svým způsobem pro celou ekonomiku. Od výše minimální mzdy se například odvíjí výpočet sociálních odvodů.

Rychle se zvyšující minimální mzda také vede ke zvýšení míry nezaměstnanosti či k rozrůstání šedé ekonomiky. V současné době, kdy je stále více pracovních pozic nahrazováno automatickými zařízeními, podněcuje rychlý růst minimální mzdy „robotizaci ekonomiky“. Zejména nízkopříjmové pracovní pozice, např. pokladní v hypermarketech, mohou být při rychlém růstu minimální mzdy ještě intenzivněji rušeny a nahrazovány automatickými zařízeními.  

Hrozba pro Ostravsko

Minimální mzda má ovšem i svá významná regionální specifika. Například v Praze, kde je poměrně velmi vysoká úroveň průměrné mzdy a poměrně vysoké životní náklady, představuje 9900 korun jiné peníze než například na Ostravsku, kde přetrvává relativně vysoká nezaměstnanost, mzdy jsou relativně nízké – a stejně tak životní náklady. Pokud tedy někde hrozí, že je stanovena na příliš vysoké úrovni, a způsobuje tedy částečně nezaměstnanost (jelikož někteří lidé by byli ochotni pracovat i za méně, ale zákon jim to neumožní, pročež zůstanou bez práce zcela), pak z daných dvou regionů mnohem spíš na Ostravsku než v Praze.

 

Je růst minimální mzdy škodlivý? Nebo už minimální mzda jako taková? Ve Spojených státech zavírá trh práce málo kvalifikované pracovní síle, píše ve svém komentáři WSJ

Posted by Roklen24 on 18. srpen 2015

Newsletter