Bezrizikové akcie

Měnová politika pro každého

Mervyn King, bývalý guvernér Bank of England, kdysi prohlásil, že centrální bankéři by měli usilovat o to, aby Měnová Politika byla nudná. Nezájem veřejnosti o měnovou politiku lze z tohoto zorného úhlu hodnotit jako známku kvality centrální banky – dělá to tak dobře, že její rozhodnutí nevzbuzují žádné vášně a vlastně nestojí za komentář v dobrém slova smyslu. Jsou období, kdy se některé centrální banky tomuto ideálu blíží, a jsou zase jiná období, kde se toho dá z objektivních důvodů dosáhnout stěží. Takovým složitějším obdobím Měnová Politika bezpochyby prošla během nedávné finanční krize, u nás se stala středem diskuzí v po intervenci centrální banky koncem roku 2013, v současné době se velká pozornost soustředí na Evropskou centrální banku v souvislosti s problémy Řecka.

Přes kýžený ideál měnové politiky jako nezáživného tématu není překvapivé, že s rozhodnutími centrálních bankéřů bývají občas ze strany veřejnosti spojené i velké emoce. Každé rozhodnutí centrální banky má totiž redistribuční důsledky. Nejde přitom zdaleka jen o pohyby kurzu, ale i o pohyby úrokových sazeb. Je celkem pochopitelné, že v následných debatách je pohled účastníků ovlivněn jejich pozicí uvnitř ekonomiky. Odlišně se na ten či onen pohyb kurzu či úrokových sazeb bude dívat dlužník a věřitel či vývozce a dovozce apod.

K rozhodnutí napsat menší sérii vysvětlujících článečků o monetární ekonomii a měnové politice nás vedlo zjištění, že diskuze bývá sice vzrušená, nicméně až příliš často postrádá pochopení základních pojmů a vazeb. Měnovou politiku v dnešní době totiž opravdu nelze dělat pohledem z okna na momentální počasí či pohledem do bilance té či oné firmy. Ač se to možná nezdá, monetární ekonomie - ve smyslu systematického pojednání o penězích a jejich roli a fungování v ekonomice - má za sebou již docela dlouhý vývoj.

Naší ambicí pochopitelně není poskytnout historické pojednání o vývoji monetární ekonomie, přesto se v našich textech občas pohledu do historie nevyhneme. Zároveň nemáme v úmyslu psát komentáře k současnému dění, ačkoli pro ilustraci budeme jistě odkazovat na různé epizody ve vývoji některých ekonomik. Nejspíše nejednou zmíníme Řecko, ale to především z toho důvodu, že se jeho Měnová Politika stala zajímavou laboratoří a takovou možnost v oblasti ekonomie nemíváme často. Naším cílem je poskytnout ve stručné a ucelené podobě přehled základních konceptů monetární ekonomie a přispět tak k erudovanosti budoucích debat o měnové politice.

Zdeněk Tůma
Zdeněk Tůma

Autoři seriálu

Zdeněk Tůma (1960) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, později absolvoval postgraduální vzdělávání na Československé akademii věd. Začátkem devadesátých let stál u obnovení výuky ekonomie na Univerzitě Karlově, kde byl habilitován docentem. Dodnes učí na Institutu ekonomických studií FSV UK, přednášel či přednáší na téma makroekonomie, monetární ekonomie a finanční regulace. V polovině 90. let působil jako hlavní ekonom společnosti Patria Finance, a.s., v roce 1998 odešel do Evropské banky pro obnovu a rozvoj na pozici člena „Executive Board“. V roce 1999 byl jmenován viceguvernérem ČNB a v prosinci 2000 guvernérem; tuto pozici zastával do června 2010. Současně působil jako guvernér za Českou republiku v MMF a od roku 2004 byl členem Generální rady ECB. Zdeněk je v současné době partnerem ve společnosti KPMG Česká republika. 

Jaromír Hurník (1975) je od bakaláře po doktorát absolventem VŠE v Praze. Ještě v průběhu doktorského studia začal pracovat v ČNB v odboru měnové politiky a posléze se stal poradcem Bankovní rady a Guvernéra. Současně s prací pro ČNB učil pokročilou makroekonomii a monetární ekonomii jak na VŠE, tak na FSV UK. Od roku 2006 pracuje pro Mezinárodní měnový fond (MMF) jako expert na strategie měnové politiky a makroekonomické modelování pro podporu měnověpolitického rozhodování. Jako expert MMF pracoval v řadě centrálních bank ve východní Evropě a Africe. Jarek je v současnosti zástupcem ředitele výukového centra MMF pro Afriku a centra MMF pro technickou pomoc 13 zemím jižní Afriky. Podílí se na tvorbě strategie a implementaci technické pomoci MMF v oblasti měnové politiky.

David Vávra (1972) vystudoval magisterský obor mezinárodní obchod a finance na VŠE v Praze a v zahraničí a absolvoval doktorské studium na CERGE-EI. Od začátku pracovní kariéry byl zaměřen na oblast měnové politiky a centrálního bankovnictví. Nejprve pracoval na pozici ředitele odboru makroekonomického modelování v ČNB, později byl poradcem guvernéra. V barvách MMF byl poradcem v centrálních bankách Srbska, Ukrajiny a Turecka. Kromě toho absolvoval jako konzultant kratší pobyty v řadě centrálních bank, zejména v Africe a Asii. David po celou svoji kariéry také přednáší, ať už na seminářích a konferencích MMF či univerzitních kurzech (např. VŠE v Praze, Univerzita Karlova) a publikuje v odborných časopisech. V současné době je seniorním partnerem ve společnosti OGResearch.

Poslední články

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Koho a proč (ne)má centrální banka poslouchat?

V jednom z předchozích dílů seriálu Měnová politika jsme se zabývali mandátem moderních centrálních bank a možnými konflikty mezi cenovou a finanční stabilitou, ať už na makro či mikro (dohledové) úrovni. Konstatovali jsme, že tyto mandáty nejsou v zásadním rozporu a dají se dobře vykonávat v rámci jedné instituce. V jiném příspěvku jsme analyzovali problém tzv. časové nekonzistence v měnové politice a jak se ze snah o jeho překonání zrodila formální i neformální nezávislost moderních…

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Vnitřní a vnější, (ne)zásadní peníze aneb „I Theory of Money“

V předchozím příspěvku „Bank of England a chuť si zakopat“, věnovanému vztahu mezi měnovou politikou a finanční stabilitou jsme slíbili text na téma „I Theory of Money“, která představuje specifický přístup k tomuto tématu. Anglický výraz „I“ představuje zkratku pro slovo „intermediaries“, což znamená, že klade hlavní důraz na roli finančních „zprostředkovatelů – bank“ pro stabilitu ekonomiky.

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Bank of England a chuť si zakopat

Když v Anglii koncem roku 1992 oznámili přechod k režimu inflačního cílení, který v průběhu posledních třiceti let přijalo několik desítek centrálních bank na světě (včetně ČNB) a který je spojován s dosažením dlouhodobě nízké a stabilní inflace, finanční trhy si toho sotva všimly. Lze tak aspoň soudit z dat výnosových křivek, a to nejen nominálních, ale i reálných, neboť v Anglii jsou k dispozici obligace indexované k inflaci, jejichž výnosy tak mohou sloužit k odhadu jak reálného výnosu…

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Měnová politika a finanční stabilita

V předchozím příspěvku jsme se dotkli vztahu mezi mandáty centrální banky, především z pohledu zaměření na cenovou a finanční stabilitu. Už samotná otázka, jak takovou finanční stabilitu definovat, je na samostatný příspěvek. Prozatím si řekněme, že finanční stabilita je ohrožena, pokud pozorujeme příliš rychlý růst úvěrů, zejména úvěrů na bydlení doprovázený  růstem cen bytů a domů. Dnes se zaměříme na aktuální debatu, zda má měnová politika v této situaci reagovat prostřednictvím úrokových…

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Jsou mandáty centrální banky v rozporu nebo se doplňují?

Drtivá většina lidí, včetně laiků, by zřejmě správně popsala hlavní poslání centrální banky jako vykonavatele měnové politiky, obvykle definované prostřednictvím cenové stability. Již méně z nich by asi dokázalo vyjmenovat další klíčové úkoly centrálních bank, ačkoli se s nimi střetáváme prakticky každodenně. Jde především o zajištění hladkého oběhu hotovosti a klíčovou roli v bezhotovostním platebním styku. A k tomu některé centrální banky dostávají od zákonodárců další úkoly. V případě České…

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Fixní kurz a bohatství

V minulém dílu jsme si vysvětlili, že přijetí eura z pohledu měnové politiky neznamená nic moc jiného než (neodvolatelnou) fixaci kurzu. V této souvislosti se pak setkáváme s prohlášeními, že pro případný vstup do eurozóny je důležitá úroveň kurzu koruny v okamžiku přijetí eura. Zaznívají argumenty, že při slabším kurzu by naše mzdy a důchody po přepočtu do eura byly příliš nízké a že bychom tím zchudli, že by se snížila hodnota našich úspor apod. Tento typ argumentace je – jemně řečeno…

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

„Helicopter money“

V médiích občas probleskne zpráva, že někdo jako možnost obrany před zápornou inflací a stagnací ekonomiky navrhuje použít tzv. helicopter money. Název „helicopter money“ přitom odkazuje na články Miltona Friedmana z let 1948 a 1969, ve kterých se snažil na ilustrativním příkladu ukázat, že pokud centrální banka bude shazovat z helikoptéry na obyvatelstvo nově natištěné peníze, povede to ke zvýšení inflace. V roce 2003 potom tehdejší šéf amerického FEDu Ben Bernanke v popularizačním článku…

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

Fixní kurz v podobě eura

V minulém našem článku o kurzových režimech seriálu Měnová politika jsme vysvětlili, že lze zvolit pouze dvě z následujících možností: nezávislá neboli autonomní měnová politika s pružným kurzem, fixní kurz a volné kapitálové toky. Všechny vyspělejší země dnes považují za nutné, aby kapitál a související investice mohly volně proudit mezi jednotlivými ekonomikami. Volba se v současné době proto především odehrává mezi zafixováním kurzu a nezávislou měnovou politikou. Při fixním kurzu fakticky…

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Kurzové režimy: V čem jsou jiné Česko, Burkina Faso či Dánsko?

Burkina Faso, Bulharsko, Dánsko, Česká Republika – liší se nějak kurzové režimy těchto velmi odlišných zemí a ekonomik? Na první pohled, z grafu vývoje devizových kurzů v posledním období, nepříliš výrazně, pokud vůbec. Kurz těchto zemí vůči euru je víceméně konstantní a vůči dolaru se pohybuje podle výkyvů v paritě euro-dolar na světových trzích. Přesto kurzový režim každé z těchto ekonomik je velmi odlišný, což má významné dopady na fungování měnové politiky a průběh hospodářského cyklu.

Zatím žádné komentáře

Buďte první diskutující

, ,

Co takhle zbavit banky práva vytvářet peníze?

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že se švýcarskému hnutí Vollgeld Initiative podařilo shromáždit dostatek podpisů k tomu, aby vláda vypsala referendum. Referendum, jež by mělo podle svých navrhovatelů zbavit komerční banky jejich výsady vytvářet nové peníze, a vložit toto právo pouze do rukou Švýcarské národní banky. Podobné iniciativy proběhly v několika posledních letech i jinde: například na Islandu, v Irsku či na Novém Zélandu. I když se v rámci legislativního procesu nedostaly tak…

Starší články

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.