Sněmovna zřejmě schválí vládní návrh na zavedení třetí, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Poslanci dnes předlohu odeslali do třetího čtení. Jednat o ní začali už v úterý, ale debatu dokončili až dnes. Sazba má platit od příštího roku a vztahovat se bude na knihy, léky a kojeneckou výživu. V současné době platí základní sazba 21 procent a snížená 15 procent. Rozpočtový výbor doporučil novelu schválit bez připomínek, poslanci k ní přesto vznesli několik pozměňovacích návrhů. O těchto návrzích i o celé novele budou rozhodovat ještě na své současné schůzi.
Vláda si od nové sazby slibuje snížení cen pro koncové spotřebitele. Nižším zdaněním kojenecké výživy a potravin pro malé děti chce podpořit rodiny s dětmi. V případě knih se nebude nová sazba vztahovat na publikace, kde bude reklama přesahovat 50 procent plochy.
Vláda čeká snížení cen pro spotřebitele
Vláda si od nové sazby slibuje snížení cen uvedených výrobků pro koncové spotřebitele. Do nové sazby budou spadat tři položky. První je kojenecká výživa a potraviny pro malé děti. Druhou položkou jsou radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě – určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.
Třetí položkou jsou tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované. Sazba se ale nebude vztahovat na zboží, kde reklama přesahuje 50 procent plochy.
Dopad do rozpočtu: -2,4 miliardy korun
Zavedení snížené desetiprocentní sazby DPH na léky, knihy a dětskou výživu připraví příští rok státní rozpočet o 2,4 miliardy korun a místní rozpočty, tedy obce a města, o 953 milionů korun. Na konferenci Cityfinance to uvedla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Celkem by tak veřejné rozpočty měly příští rok kvůli třetí sazbě DPH přijít o 3,3 miliardy korun.
MF počítá po zavedení elektronické evidence tržeb od roku 2016 postupně i se snížením sazeb DPH. „Doufám, že se nám podaří po zavedení elektronická evidence tržeb snižovat sazby, doufáme DPH,“ řekla dnes. Již dříve to připustil i ministr financí Andrej Babiš.
Ministerstvo financí počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s celkovými daňovými příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění ve výši 975,6 miliardy Kč. To je o 3,2 procenta více než letos schválený rozpočet. Na dani z přidané hodnoty by měl státní rozpočet získat 229,3 miliardy korun, tedy o necelých pět procent více, než počítá MF letos. Na dani z příjmu fyzických osob plánuje MF získat 104,8 miliardy korun, což je téměř stejně ve srovnání s letošním rokem. Výnosy daně z příjmu firem by naopak měly stoupnout o osm procent na 89 miliard korun.
Kovanda: Málo ekonomické logiky
Z ekonomického hlediska nevidí v zavedení třetí sazby moc logiky hlavní ekonom Roklen24.cz Lukáš Kovanda. „Argument, že ji má řada evropských zemí, není argument. Skutečný dopad na spotřebitele je diskutabilní. Podle jedné ekonomické teorie fakticky zlevní vlastně jen léky (protože jejich ceny jsou regulovány), podle jiné zase zlevní jen knihkupci (knihám je vlastní poměrně vysoká elasticita poptávky). Také třeba nemusí zlevnit vůbec nic (jak se v praxi už párkrát ukázalo). Navíc zrovna například knihkupci se s žádnou závažnou krizí branže nepotýkají a představa, že lidé začnou při nižší dani kupovat a číst více vskutku hodnotné literatury, je dost naivní. A jestliže by vláda měla nyní vytvářet úspory v provozní složce svých výdajů, tak tento krok provoz státu jistě nezlevní, ale zdraží – i když pochopitelně nijak významně,“ uvádí Kovanda. Úředníkům dle něj prostě zabere více času, než posoudí, který produkt spadá do kategorie, již lze danit nejnižší sazbou, a který ne. „Provoz státu je zkrátka levnější při dvou než při třech sazbách. Navíc se opět nedaří stabilizovat tuzemské daňové prostředí. Z toho všeho mi vychází, že skutečná motivace k danému kroku je výsostně politická, nikoli ekonomická. Lze pak už jen spekulovat, jaký konkrétní politický motiv za ním je – to je však práce spíše pro politology,“ dodává.
Hlasy z politických stran
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již v úterní rozpravě obvinil vládní strany z pokrytectví. Poukázal na to, že v minulosti kritizovaly zvýšení sazeb DPH, které prosadila bývalá Nečasova vláda, ale sazby je ponechávají v oné kritizované výši. „Vy ty peníze chcete, abyste je utratili,“ řekl na adresu vlády s tím, že kabinet o tyto peníze nesníží strukturální deficit. Zavedení nové sazby označil za nesmysl.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítl Kalouskovo obvinění z toho, že by vláda utrácela, a zdůraznil úspory, které prosazuje. Připustil, že by jedna sazba byla ideální, tři sazby podle něj ideální nejsou. Řekl, že pokud se mu podaří dát do pořádku finanční a celní správu, aby lépe vybíraly příjmy státu, měly by být cílem dvě sazby DPH deset a 20 procent.
Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura varoval, že nová sazba bude znamenat statisícové náklady pro podnikatele za úpravu účetního softwaru. Návrh naopak hájil předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Připomněl pravici zavedení superhrubé mzdy, kvůli které také podle něj museli podnikatelé měnit svůj software. „Jestli chcete kritizovat, tak se také podívejte do vlastních řad, co jste dělali vy,“ vzkázal pravici.
Předseda klubu hnutí Úsvit Radim Fiala řekl, že Úsvit obecně nepodporuje třetí sazbu, ať je jakákoli, protože zvyšuje administrativu. Řekl však, že Úsvit tento zákon podpoří; sice je to podle něj nepromyšlený krok, ale je sociální.
Součástí novely je i zrušení sjednocené daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta od roku 2016. Důvodem je podle vlády snaha zabránit zvýšení daně na potraviny a další sociálně citlivé položky, u kterých by DPH musela vzrůst o 2,5 procentního bodu.
Poslanec Josef Uhlík (KDU-ČSL) navrhl zařadit do desetiprocentní sazby také veterinární léčiva. Poukazuje na to, že i když tato léčiva obsahují stejné účinné látky jako léky pro lidi, jsou zatížena sazbou 21 procent. Chovatelé by tak podle něj mohli dávat přednost nákupu levnějších léčiv v běžných lékárnách, přitom prý nelze zaručit bezpečnost lidských léčiv použitých na zvířatech.
Kalousek navrhl převést do nové sazby všechny položky ze současné snížené patnáctiprocentní sazby, která by tak podle něj zůstala prázdná. Zdůvodnil to úvahou, že jsou lepší dvě sazby než tři a jedna sazba lepší než dvě.
Předseda ODS Petr Fiala vznesl dva návrhy. První z nich snižuje sazby DPH o jeden bod na dřívějších 14 a 20 procent. Druhý návrh ruší 15procentní sazbu. Zůstaly by tak jen dvě sazby: nová desetiprocentní a současná 21procentní.
Poslanec KSČM Jiří Dolejš navrhl, aby se současná 15procentní sazba vrátila na úroveň deseti procent, kde byla do konce roku 2011, než ji zvýšila tehdejší vláda Petra Nečase.
Karel Rais (ANO) přednesl návrh, který se týká vracení DPH u vozidel pro invalidy. Navrhuje v zákoně místo termínu „osobní automobil“ použít slova „motorové vozidlo“, aby se tato výhoda vztahovala i na speciální vozítka konstruovaná přímo pro postižené. Napravil by se tak podle něj současný stav, kdy se vztahuje pouze na osobní auta upravená pro potřeby invalidů.
