Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

7 důvodů nízké likvidity na akciových trzích

Ze statistiky vyplývá, že objemy obchodů s akciemi na amerických burzách za posledních 6 let dramaticky poklesly. Na NYSE celkově o 60 procent od roku 2008. Objemy na trhu Nasdaq klesají už od technologické bubliny v roce 2000 a dnes jsou už nižší dokonce o 75 procent. Navíc se výrazně snížila i volatilita, její měřítko – index VIX, se v červnu dostal až na historické minimum 10,61 bodů.

Index strachu VIX už nestraší?

Nacházíme se v dosud nepoznaném prostředí nízkých až negativních úrokových sazeb, kdy rostou ceny akcií, ale i komodit a dluhopisů a ekonomiky (alespoň ta americká) oživují nebo začínají oživovat. V takovém prostředí by správně měl růst i zájem investorů o trhy a likvidita by měla stoupat. Kromě ekonomických jsou tu také geopolitické události, jako například napjatá situace na Ukrajině a Středním východě, které by neměly nechávat investory chladnými.

Nabízí se několik možných důvodů, proč tomu tak není. Jejich společným jmenovatelem je změna chování investorů.

1. Trhy jsou přeregulované. Trhy jsou od roku 2008 již tolik zdeformovány zásahy vlád, což má za následek jistou „ztuhlost“ investorů. Vliv mohlo mít zpřísnění regulací, které přimělo banky ukončit obchodování s vybranými aktivy. Nedůvěra či zmatenost z přehršle vládních zásahů. Investoři se v nich těžko orientují a nechtějí se pouštět do riskantnějších sázek. Ultra nízká volatilita nám tak může ukazovat ztrátu důvěry investorů v trh.

2. Očekávání dlouhodobě stabilně nízkých úrokových sazeb. Pokud budeme optimisté, jedním vysvětlením by mohly být příznivé ekonomické vyhlídky. Od roku 2008 bylo tempo ekonomického růstu západních zemí pomalejší, dobrou zprávou je ovšem zotavování, které se zdá být vcelku stabilní. Katastrofální scénáře děsící investory, jako hrozící rozpad eurozóny nebo platební neschopnost americké vlády, se zatím nenaplnily. Co víc, po několika letech měnových experimentů jsou investoři stále ochotni uvěřit, že západní centrální banky udělají „cokoli“, aby podpořily trh.

3. Nejistota ohledně kvantitativního uvolňování (QE) a chování centrálních bank v USA, Evropě a Japonsku. Zatímco americký Fed QE ukončuje a chystá se úrokové sazby zvyšovat v roce 2015, v Evropě QE teprve začne. Nikdo neví, jak změna v nastavování QE ovlivní reálnou ekonomiku, každý je opatrný.

4. Exchange Traded Funds. Nárůst investic prostřednictvím ETF by mohl být hlavní příčinou nižších objemů na burzách. Na trzích chybí likvidita, kterou k sobě stáhnuly fondy, jako jsou Vanguard (2 biliony dolarů v aktivech) nebo Blackrock (4 biliony dolarů). Toto jednoduché investování – následování indexů – válcuje tradiční přístupy a individuální stock picking.

5. Přesun od brokerage k poradenství. Investiční banky zaznamenávají silný posun od tradičního obchodování s cennými papíry pro klienty k různým formám asset managementu. Téměř polovina klientů divizí wealth management největších investičních bank jako Morgan Stanley a Merrill Lynch loni platila bankám provizi za správu a nikoliv poplatky za obchodování.

6. Generační obměna a demografický vývoj. Lidé ve Spojených státech už tolik neobchodují, rodiče spíše platí svým dětem lepší školy, než aby investovali. Na amerických akciových trzích tak obchodují v čím dál větší míře velcí hráči – banky a fondy – a ti rozhodně nejsou denními obchodníky.

7. Investoři se začínají chovat dlouhodobě a více analyzují fundamenty jednotlivých firem, než novinové titulky. Doba nepřeje spekulantům.

Je nízká likvidita nebezpečná? Sama o sobě není, pokud nepoklesne na úroveň, kdy několik málo investorů může manipulovat s cenou. Tak nízko ale zatím nejsme.

Newsletter