Rychlý pohled na graf vývoje ceny zlata potvrzuje dlouhodobou převahu „medvědů“ nad „býky“. Pozvolný pád zlata pokračuju s několika lehkými výkyvy de facto už od září 2011. I přesto, že se za tu dobu objevily některé fundamenty, které by normálně měly cenu zlata podpořit (například slabý dolar), nestalo se. Nadále tak panuje jasná nadvláda zlatých „medvědů“.
Nutno podotknout, že by bylo bláhové čekat opačný vývoj v době, kdy akciové indexy dosahují rekordních maxim. Všichni investoři se jednoduše soustředí na to, co teď frčí, a nezvrátil to ani tak významný krok, jako bylo ukončení programu kvantitativního uvolňování v USA.
Server Zero Hedge však přišel s několika otázkami, na které zlatí „medvědi“ doposud neodpověděli, a které nabourávají přesvědčení o nadále trvajícím klesajícím trendu.
Proč Čína dováží rekordní množství zlata?
Většina ekonomických serverů hlásí, že čínský dovoz zlata přes Hongkong je u konce. To je sice pravda, ale nijak to nevysvětluje fakt, proč se celkový objem importu žlutého kovu nadále zvyšuje. Většina novinářů totiž přehlíží to, že Čína dnes dováží zlato přímo do Pekingu a Šanghaje, kde se na jeho obchodování podílí nejméně 12 bank.
Jak to jednoduše zjistit? Pomocí dat zemí, které zlato vyvážejí. Takovou zemí je například Švýcarsko. To během roku 2014 vyvezlo přímou cestou do Číny už 153 tun zlata, což je více jak polovina celkového objemu importu, který šel přes Hongkong (viz. Graf č.1 v galerii k článku).
Obdobně je na tom i Spojené království. Odtud bylo letos vyvezeno zlato o hodnotě téměř 15 miliard liber. Podle některý analytiků je současný britský export zlata do Asie natolik intenzivní, že tamější trh s touto komoditou se razantně zmenšil.
Proč Čína plánuje ještě větší akumulaci žlutého kovu?
Minulou středu oznámila Čínská lidová banka uvolnění pravidel dovozu zlata do Číny. Toto opatření tak umožňuje snadnější import zlata nejen kvalifikovaným těžařským společnostem ale i bankám, které jsou členy Šanghajské zlaté burzy.
Jako důkaz silné čínské poptávky po zlatě může posloužit i fakt, že objem obchodů na tamější zlaté burze už dávno překonal minulý rok. V říjnu dosáhlo celoroční množství zobchodovaného zlata 12 077 tun, zatímco za celý rok 2013 to bylo „pouze“ 11 614 tun.
Proč i ostatní země hromadí zlato?
Podle dat Světové rady pro zlato dosáhla v září roční poptávka po zlatě mimo Čínu a Indii úrovně 1566 tun. Problém je však ten, že čínská a indická poptávka již dávno „spotřebovala“ veškerou světovou produkci žlutého kovu. Odhady tvrdí, že Indie s Čínou poptává dohromady přibližně 3 100 tun, zatímco světová nabídka poskytuje 3 115 tun. Tím pádem vzniká převis světové poptávky nad nabídkou a cena by logicky měla jít nahoru. Nestalo se tak.
I přesto, že se indická vláda snaží omezit dovoz zlata do země, dosáhl objem jeho importu za posledních 41 měsíců rekordních úrovní. Jen za listopad bylo do Indie dopraveno 39 tun, což je nejvíce od května 2011.
A nesmíme zapomenout ani na Rusko. Nejen že ruská centrální banka hromadně skupuje zlato na mezinárodních trzích, Moskva začala nakupovat i přímo od ruských těžařských společností. Děje se tak kvůli sankcím, které byly na Rusko uvaleny Spojenými státy.
Proč drobní investoři neprodávají stříbrné ETF?
Běžně platí, že cena stříbra kopíruje cenu zlata. Avšak dnes jsem svědky toho, kdy toto pravidlo neplatí. Konkrétně se jedná o situaci na trhu burzovně obchodovaných fondů.
Zatímco vývoj zlatých ETF odpovídá vývoji trhu zlata, ETF navázané na stříbro teď zažívají opravdový boom (viz Graf č.2). Cena stříbra letos klesla o 16,5 %, ETF vzrostly o 9,5 %. Proč?
Proč obchody se zlatem trhají rekordy?
Rok 2013 byl podle dat Americké mincovny rekordní z hlediska množství obchodů se zlatem i stříbrem. Letošní rok ho ale podle dostupných čísel zcela jistě překoná.
Prodej amerických stříbrných mincí dosáhl za listopad objemu 3 426 000 uncí, což je o 49 % více než minulý rok. Pokud za prosinec bude prodáno více jak 1,1 milionu mincí, rok 2014 tak bude rekordní v celkovém počtu prodaných mincí.
Podobná situace panuje i v Austrálii. Národní mincovna v Perthu dosáhla svých maxim již v lednu letošního roku. V listopadu objem prodaných stříbrných mincí dosáhl 851 836 uncií oproti říjnu, kdy bylo prodáno „pouze“ 655 881 uncí.
Proč někteří mainstreamoví investoři kupují zlato?
Většina ekonomických zpravodajů píše o tom, jak všichni hráči zlato prodávají. Nevyhnou se tomu ani nejznámější světoví investoři. Avšak najdou se i takoví jedinci, kteří jdou proti proudu. Ví snad něco víc než všichni ostatní?
Například portfolio Raye Dalia, zakladatele investiční firmy Bridgewater Associates, je tvořeno ze 7,5 % právě zlatem. Stejně tak Joe Wickwire, portfolio manažer Fidelity Investment, se nechal nedávno slyšet, že „teď je ten správný čas využít negativního sentimentu trhu se zlatem a začít nakupovat.“
Ale nejsou to jen jednotliví investoři. Významným hráčem na trhu se stávají i japonské penzijní fondy. Ty ještě v roce 2011 do zlata vůbec neinvestovaly, dnes už stovky z nich přesouvají své zdroje právě do nákupu žlutého kovu.
Jiným příkladem může být i banka Credit Suisse. Ta minulý pátek prodala cenné papíry navázané na index zlata o hodnotě 24 milionů dolarů…
Proč některé země repatriují zlato?
V tomto případě můžeme uvést příklad Nizozemí, které repatriovalo 122 tun zlata. Francouzská Národní fronta tlačí na centrální banku, aby vybrala všechno své zlato ze zámoří a zvýšila své zlaté rezervy. Stejná iniciativa existuje i ve Švýcarsku, kde koncem listopadu proběhlo referendum o repatriaci zlata a navýšení rezerv, které ale skončilo nezdarem. Proč najednou takový zájem?
Všechny tyto otázky jdou jasně proti současnému „medvědímu“ trendu. Co to znamená? Pokud nikdo nenajde rozumné vysvětlení, může to znamenat jediné – dříve či později se zřejmě dočkáme zvratu, díky kterému stoupne cena zlata opět vzhůru.
