Evrpské i americké výnosy rostou. Dolar ve ztrátě nad 1,0660 za euro. Měny regionu v zisku. Koruna navýšila zisky k 25,25 za euro.

9/11 aneb když Saúdové vyhrožují Americe krizí

Saúdská Arábie prochází těžkým obdobím. Kromě ropné krize, která silně zatěžuje státní kasu, ji „zaměstnává“ i konflikt v sousedním Jemenu a vůbec celková politická nervozita v oblasti Středního Východu. Nově do skupiny problémů vstoupilo ještě možné zmrazení vztahů se Spojenými státy, za kterým stojí teroristické útoky z 11. září 2001. Celá situace dokonce eskalovala do takového extrému, že Saúdové hrozí rozpoutáním americké dluhové krize.

Epicentrem prozatím „spícího“ konfliktu je návrh amerického senátu o vytvoření zákona, který by umožňoval obětem 11. září zažalovat saúdskou vládu za to, že se na útocích podílela. Návrh podal člen Demokratické strany Chuck Schummer společně s Republikánem Johnem Cornym. Oba pánové ho založili na podezření, že za newyorskými útoky stáli i někteří členové saúdské vlády a bohatí občané Saúdské Arábie. Právě ti měli poskytnout finance, pomocí kterých teroristé pocházejících převážně ze zmiňované země provedli smrtící akci.

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Do Washingtonu ji doručil sám saúdský ministr zahraničních věcí Abdel al-Džubajr. Pokud by návrh prošel, saúdské ministerstvo financí by jako protiútok použilo hromadný prodej amerických státních dluhopisů a dalších aktiv, které má momentálně ve svém držení, a to v hodnotě 750 miliard dolarů. Takový krok by podle některých ekonomů mohl díky svému rozsahu vyvolat příští dluhovou krizi americké vlády, která by s sebou stáhla nejen americké trhy, ale rovněž i další světové.

Reakce Bílého domu na tuto výhrůžku byla rovněž poměrně rychlá. Podle slov tiskového mluvčího Joshe Earnesta bere prezident Obama slova Saúdů velice vážně. Pokud by návrh tedy opravdu prošel a dostal až na prezidentský stůl, Obama by ho prý okamžitě vetoval.

Je strach na místě?

Otázkou zůstává, zda je saúdská výhrůžka realizovatelná a zda by její případný dopad na americké, potažmo světové, trhy byl opravdu tak vážný.

Edwin Truman, člen Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii, je přesvědčen, že jde pouze o prázdná slova. Pokud by na výprodej o takovém objemu aktiv opravdu mělo dojít, Saúdská Arábie by hodně rychle zjistila, že je to technicky nesmírně obtížné. Navíc by na sebe přivolala i silnou kritiku ze strany ostatních zemí, které by pocítily případný zvrat trhů.

„Jedinou cestou, jak by nás mohli potrestat je tím, že by potrestali sami sebe,“ řekl Truman pro server New York Times.

Obdobný názor zastává i Chris Matthews, komentátor magazínu Fortune. Podle něj si Saúdové myslí, že nákupem amerických dluhopisů prokazují Spojeným státům službu. Pravdou ovšem je, že tak činí pouze z toho důvodu, že trh těchto aktiv patří k těm největším, nejlikvidnějším a i nejstabilnějším, jelikož Spojené státy jsou stále považovány za kredibilního dlužníka. Zároveň jde i o jednu z oblastí, pomocí kterých udržuje saúdská centrální banka zavěšení rijálu na americký dolar.

Další otázkou je proklamovaný objem amerických aktiv, které Saúdská Arábie prý vlastní. V rámci čísla 750 miliard dolarů podle Matthewse nespadá ani polovina na americké státní dluhopisy. Své tvrzení dokazuje daty od samotného ministerstva financí USA. I přesto, že úřad neeviduje přesný objem bondů, které jsou v držení Saúdské Arábie, existují záznamy pro celou skupinu světových ropných exportérů. K únoru 2016 tyto země měly na „účtu“ americké bondy v hodnotě „pouhých“ 281 miliard dolarů.

Vzhledem k těmto číslům by případný výprodej nebylo těžké korigovat, a to především díky Federálnímu rezervnímu systému. Ještě v roce 2014, kdy probíhalo poslední kolo tzv. programu kvantitativního uvolňování, skupovala centrální banka měsíčně dluhopisy v objemu 40 miliard dolarů, aniž by došlo na jakékoliv poškození americké ekonomiky, ať už z hlediska dluhových trhů či inflace. Proto, kdyby na hromadný sell-off opravdu došlo, by se s ním Fed dokázal „poprat“ během několika měsíců.

Koho hledat za 11. zářím?

Jak je vidět, tak výhrůžka masivním výprodejem amerických bondů nevyvolává kdovíjak velkou vlnu strachu. Mnohem více emocí je ovšem spjato s otázkou financování útoku, který stál za zřícením budov Světového obchodního centra.

Spekulace, a i samotný návrh, udržuje naživu především existence dosud nezveřejněného 28stránkového dokumentu, který vzešel z vyšetřování teroristického útoku. Právě ten prý obsahuje jasné důkazy o tom, z čí kapsy byla celá akce financována. Podle bývalého amerického senátora Boba Grahama jde o publikaci, která potvrzuje, že peníze pocházeli nejen z kapes saúdských politiků, ale rovněž i od bohatých saúdských šejků, a proto by měla být zveřejněna.

Suma sumárum, ať už se jedná o diskuzi ohledně návrhu zákona o odškodnění obětí „9/11“ či o výhrůžku masivním výprodeji, prezident Obama bude mít se saúdským králem Salmánem během právě probíhající návštěvě Saúdské Arábie rozhodně o čem diskutovat….

Newsletter