Vítěz Ekonomické olympiády: S přijetím eura není třeba spěchat, eventuálně na něj ale dojde

Otakar Kořínek

Je nejen vítězem čtvrtého ročníku Ekonomické olympiády, ale i vítězem Ceny České národní banky, kde v rámci svého videa řešil, zda má Česká republika přijmout euro, nebo ne. O ekonomii a peníze se zajímá od mala a nebojí se ozvat i směrem k české vládě v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. To je analytik Institut ekonomického vzdělávání Otakar Kořínek, který patří mezi pravidelné přispěvatele serveru Roklen24.

Nedávno jsi vyhrál Ekonomickou olympiádu. Co to pro tebe znamená?

Je to pro mě určitě největší úspěch, kterého jsem zatím dosáhl. Hlavně to pro mě znamená dobrý pocit, protože ekonomii mám opravdu rád a hodně se jí ve volném čase věnuji. Určitě mi to taky otevře spoustu příležitostí a může i pomoci v přijímačkách na vysokou školu.

Byla na olympiádě otázka, která tě překvapila?

Překvapila mě dost otázka při ústním zkoušení: “Myslíte si, že lze veřejné školství považovat za veřejný statek?” Otázku na toto téma jsem totiž vůbec nečekal. Připravoval jsem se hlavně na makroekonomické otázky, takže mě trochu zaskočila. Nakonec se mi na ní ale asi podařilo odpovědět správně.

Co tě vlastně na ekonomii tolik přitahuje?

Upřímně ani nevím. O ekonomii a peníze jsem se zajímal už od mala. Pamatuji si, že vždy, když jsem hrál jakoukoliv strategickou hru, například Civilizaci, tak jsem se snažil hlavně o to, aby byl můj stát co nejbohatší.

Kromě Ekonomické olympiády jsi vyhrál i soutěž o nejlepší video, ve kterém jsi diskutovat, zda má Česká republika přijmout euro, nebo ne. Má, nebo ne?

Tak to je opravdu složitá otázka, na kterou nemají jasnou odpověď ani mnohem informovanější lidé než já. Existují samozřejmě pro a proti. Z mého pohledu zatím není třeba s přijmutím spěchat, myslím si ale, že k němu eventuálně dojde.

Vedle (ne)přijetí eura, věnoval ses v nedávné době i nějakému dalšímu ekonomickému projektu?

Ano, začal jsem psát práci do Středoškolské odborné činnosti.

Od samotné soutěže se posuneme do reality. Jak hodnotíš přístup české a jiných administrativ v situaci kolem COVID-19?

Přístup české vlády mi přijde zmatený a chaotický. Nechápu například, proč došlo během léta k tak velkému uvolnění opatření, jen aby se na podzim znovu zaváděla. Osobně mě štve i zavírání středních škol. Co se týče ekonomické odpovědi, myslím si však, že vláda zvládla situaci poměrně dobře, což lze vidět i na vývoji klíčových ukazatelů, které jsou v porovnání s ostatními státy vesměs pozitivní. Na druhou stranu vůbec nechápu některé navrhované politiky jako tzv. “rouškovné” či zrušení superhrubé mzdy.

Ovlivnil COVID-19 nějak tvůj život, trávil jsi léto tak jak sis ho naplánoval?

Pandemie ovlivnila moje prázdniny opravdu hodně. Měl jsem naplánováno spoustu táborů a chtěli jsme jet s rodinou na dovolenou, ale nakonec jsem strávil skoro celé prázdniny v Praze. To však vůbec neznamenalo, že bych si je neužil. Pomáhal jsem Michalu Šoltésovi s jeho výzkumem na CERGE-EI institutu a musím říct, že právě to mě v ekonomii neskutečně posunulo. Myslím si, že mi to pomohlo i v olympiádě.

S výhledem na budoucnost, máš už představu, kam bys chtěl jít studovat vysokou školu?

Určitě bych rád šel studovat do zahraničí. Mým snem je v tomto ohledu studovat v USA, kde se mi velmi zamlouvá tzv. systém „liberal arts“ výuky, ve kterém jsou studenti podporováni v rozvíjení svých znalostí napříč obory. Navíc mi přijde, že život na kampuse americké univerzity nabízí skvělé možnosti, co se týče výzkumu či pracovních příležitostí.

 A na závěr, máš oblíbeného ekonoma, kterého bys doporučil čtenářům sledovat?

Nejzajímavější osobností je dle mého Raj Chetty. Je to výzkumník na Harvardově univerzitě a již několik let dělá neskutečně inovativní výzkum. V rámci svých projektů například zkoumá sociální mobilitu v Americe. Co je na jeho výzkumu rovněž hrozně sympatické, je, že se zdržuje normativních soudů a jeho závěry jsou založeny čistě na datech a výsledcích pozorování. Jeho výzkum má navíc značné praktické uplatnění. Nalezl například hned několik způsobů, jak zlepšit současnou situaci a zvýšit sociální mobilitu. Jeho nejnovější výzkum se týká pandemie Covid-19, ve kterém analyzuje její ekonomické dopady napříč americkými okresy.

Otakar Kořínek je analytik a finalista Ekonomické olympiády. Společně s Pavlem Králíkem a Martinou Bacíkovou je zakládajícím členem ekonomického spolku ECONET sdružujícího studenty se zájmem o ekonomii a finance. Věnuje se analýze akcií a pomáhá s ekonomickým výzkumem na VŠE, ale největší radost mu učiní čas strávený s dobrou knihou, ať už beletrií či literaturou faktu.

 

 

Newsletter