K nezbytnému posílení globálního hospodářského růstu přispějí zejména strukturální reformy spolu s rozpočtovou a měnovou politikou. Před dnešním zahájením dvoudenní schůzky finančních činitelů skupiny G20 to uvedli ministři financí USA a Británie Jack Lew a George Osborne. Zasedání představitelů největších ekonomik vyspělého a rozvíjejícího se světa v Istanbulu by mělo určit hlavní priority v úsilí o urychlení slabého světového růstu.
Lew a Osborne označili za klíč k posílení růstu reformy, které zvýší produktivitu a životní úroveň, spolu s investicemi do infrastruktury a podporou malých podniků. „Náš vzkaz pro G20 zní: vlády musejí využít všech nástrojů, které mají k dispozici, aby podpořily své ekonomiky a přispěly ke kolektivnímu cíli G20, jímž je silný, udržitelný a vyvážený globální růst,“ uvedli ministři v článku v americkém listu The Wall Street Journal.
Ministři se zmínili rovněž o Řecku, jehož nová vlády nyní po svých partnerech z eurozóny vyžaduje nové projednání otázek finanční pomoci a splácení řeckých dluhů. Pro Řecko je podle nich důležitý věrohodný a komplexní přístup k reformám a k ekonomickému růstu, a to v úzké součinnosti s evropskými a mezinárodními partnery.
Finanční představitelé se budou snažit v Istanbulu shodnout se na prioritách v situaci, kdy se velké světové ekonomiky vyvíjejí velmi nerovnoměrně a odlišný směr nabírají i jejich měnové politiky. Podle agentury Reuters se na G20 bude mluvit o tom, že rostoucí americká ekonomka nebude schopna zajistit globální růst, jestliže ostatní velké ekonomiky budou zpomalovat.
Schůzka se koná v době, kdy na Evropu vrhá nový stín Řecko, kdy prudký pokles cen ropy smetl prognózy inflace a růstu a silně rostoucí kurz dolaru ohrožuje rozvíjející se ekonomiky. „Bez zásahu by se mohlo stát, že globální ekonomický supertanker zůstane v mělkých vodách podprůměrného růstu a slabé tvorby pracovních míst,“ uvedla na konci minulého týdne šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Finanční činitelé G20 se loni v australském Brisbane dohodli na akčním plánu pro globální oživení, který pro příštích pět let zahrnuje kolem tisícovky různých příslibů a předpokládá vytvoření milionů pracovních míst. Podle evropských činitelů by se zasedání v Istanbulu mělo shodnout na pěti až deseti prioritách, jejichž plnění bude možné monitorovat.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve zprávě vydané v den zahájení schůzky vyzvala dvacítku předních ekonomik k dalším reformám, které zvyšují produktivitu práce, konkurenceschopnost a schopnost inovovat. Podle odhadů OECD reformy tohoto typu od počátku tisíciletí přispěly ke zvýšení dlouhodobého potenciálního hrubého domácího produktu na hlavu v průměru pěti procenty a nejvíce se o to zasloužila vyšší produktivita. Další takové reformy by mohly zvýšit dlouhodobou úroveň HDP na hlavu až o deset procent, což představuje průměrný přírůstek příjmů kolem 3000 dolarů (přes 73.000 Kč) na osobu, uvádí zpráva.
OECD nicméně konstatovala, že vyspělé země své reformní úsilí po odeznění globální finanční krize a dluhové krize v eurozóně zřetelně zpomalily. To řadě z nich brání vrátit se k původním tempům dosahovaným před krizím, sdělila organizace.
Podle zdroje Reuters z francouzského ministerstva financí se bude na schůzce diskutovat i o Řecku. Situace této země je ale v mnohém odlišná od stavu před několika lety, protože v eurozóně už fungují mechanismy na ochranu před šířením finanční nákazy a evropské finanční trhy jsou na řecké potíže méně citlivé než dříve.
