Zásadní transformaci evropského energetického systému má znamenat vznik evropské energetické unie. S představou Evropské komise o tom, jak by taková unie měla vypadat, dnes novináře seznámí místopředseda komise Maroš Šefčovič.
V příštích letech by tak měla vzniknout „odolná energetická unie s ambiciózní klimatickou politikou“. Měla by dokázat zajistit evropským zákazníkům, tedy firmám i domácnostem, „bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii“.
O konceptu se v EU začalo uvažovat i v důsledku výrazného zhoršení vztahu s Ruskem, pro unii dosud nejvýznamnějším dodavatelem energií.
Pracovní verze materiálu mimo jiné zdůrazňuje potřebu koordinace napříč Evropou, dobudování potřebné infrastruktury i zájem na tom, aby unie na světovém trhu a při jednání s vnějšími dodavateli posílila svou váhu tím, že bude mluvit jednotným hlasem. EU má také jako realitu začít brát, že některé země energetickou politiku pokládají za nástroj své politiky zahraniční.
V roce 2014 dovážela unie 53 procent své energetické spotřeby a platila za to asi 400 miliard eur (přes 11 bilionů Kč). Byla tak největším dovozcem energií na světě. Šest jejích členských zemí přitom v dodávkách plynu závisí na jednom vnějším dodavateli, tedy na Rusku.
