Ekonomická nálada Čechů se v polovině roku postupně uklidňuje, negativní vnímání vývoje v posledním roce vyrovnává opatrný optimismus při výhledu do příštích 12 měsíců. Index finanční situace domácností po loňském výrazném poklesu opět mírně vzrostl. Index je stále hluboko pod hodnotami z období poslední konjunktury, nepokračuje však v propadu jako během finanční krize kolem roku 2010. Schopnost domácností tvořit úspory již dále neoslabuje a nepřibývá nejohroženějších lidí. Meziročně klesla inflační očekávání, přesto polovina veřejnosti nadále očekává pokračování zdražování. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků šetření, které dlouhodobě provádí výzkumná společnost STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.
Ekonomickou náladu reprezentuje index finanční situace domácností, pro přehlednost je jeho hodnota v aktuálním měření (v květnu 2023) rovna 100 bodů. Loni v květnu pak nabýval hodnoty 98 bodů. Maximem je 122 bodů z ledna roku 2020 a minimem 79 bodů z roku 2010.
Index finanční situace domácnosti / květen 2023 = báze, 100 bodů
Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina (34 %) pak uvádí, že jejich finanční situace zůstala neměnná. Skepse ve vztahu k budoucnosti mezi lidmi opadá. Mírné nebo prudší zhoršení očekává 41 % domácností, pětina (21 %) odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší. Optimističtější jsou v tomto ohledu především mladší lidé, naopak občané starší 60 let častěji předpokládají, že si pohorší (53 %).
Negativní pohled však stále převládá při hodnocení současného směřování České republiky. Pouze 17 % společnosti věří, že se země vyvíjí správným směrem, zatímco více než polovina se domnívá opak. Úroveň skepse k vývoji Česka tak zůstává nejvyšší za posledních deset let.
„O něco méně skeptická je společnost ve výhledu do budoucna, 36 % lidí očekává budoucnost s obavami, zatímco dalších 38 % s nadějí. Obavy se tedy v současnosti podobají náladě z druhé poloviny roku 2021, kdy česká veřejnost přestala pociťovat dopady krize spjaté s virem COVID-19,“ řekl ředitel STEM Martin Buchtík.
Inflační očekávání Čechů po loňském šoku v současnosti klesají, přesto 29 % stále očekává současné tempo zdražování a 17 % má za to, že zdražování ještě zrychlí.
Jako stabilní se ukazuje důvěra Čechů v bankovní sektor – 72 % dotázaných uvedlo, že důvěřuje tuzemským bankám, a to i navzdory událostem, jako byl pád ruské Sberbank, švýcarské Credit Suisse a několika menších amerických bank.
Náladu domácností pozvedá téměř plná zaměstnanost
Obrat indexu finanční situace domácností souvisí i s pozitivním vývojem ve firemní sféře. „Obrat indexu může mít několik příčin. Domácnosti mohly loni přestřelit negativní očekávání. Velkou roli určitě sehrál fakt, že většina podniků zvládla problémy dobře, nepřišly žádné velké krachy ani propouštění. Pokud by nastal tento scénář, tak index by nejspíš dále padal. Přetrvávání takřka plné zaměstnanosti je tedy jedním z hlavních faktorů, který působí ve směru zlepšování nálad domácností. I proto máme příslovečné světlo na konci tunelu, které ukazuje, že ještě letos bychom mohli vybřednout z technické recese. Nicméně to neznamená, že situace je optimální, zejména u nízkopříjmových domácností zůstává silný pesimismus ohledně budoucnosti,“ uvedl ekonom KPMG Adam Páleníček.
Hlavní zátěž současné krize se za poslední rok přesunula k lidem ve středním a starším pracovně-aktivním věku, zejména k domácnostem s dětmi. Soustředí se u nich efekt širokospektrálního zdražování, které se týká hlavně jejich mandatorních výdajů, a na rozdíl od skupiny domácností důchodců se též přidává výraznější propad reálných čistých příjmů.
Mezi domácnostmi přetrvává již loni oslabená schopnost tvořit úspory. Zůstává především zvýšený podíl těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic uspořit (56 %). Nejhůře se v tomto ohledu daří lidem, kteří už tak obtížně vycházejí s příjmy. Z hlediska vzdělání mají s generováním úspor potíže především lidé bez maturity, kdy se dvěma třetinám z nich nedaří nic uspořit.
Odolnost závisí na velikosti půjčky
Domácnosti lze z pohledu odolnosti vůči dopadům zdražování rozdělit do pěti skupin, a to na základě velikosti jejich příjmů, majetku, bilance úspor a výdajů. Za poslední rok se rozložení skupin významněji nezměnilo, mj. tedy nepřibývá nejohroženějších lidí.
K nejméně zasaženým náležícím ke kategorii nazvané „Mimo nebezpečí“ patří 22 % domácností (loni 21 %), které se vyznačují nadprůměrnými příjmy a současně vyššími úsporami a majetkem. O těchto domácnostech se dá říct, že jsou vůči současnému zdražování velmi odolné.
Na opačném konci spektra stojí 14 % domácností (loni 15 %) spadajících do kategorie s označením „Kriticky ohrožení“. K těm se typicky řadí domácnosti nezaopatřené s podprůměrným majetkem i příjmy, navíc zatížené půjčkami a v pětině případů také exekucemi (v české populaci je v exekuci přibližně 7 % lidí). Právě na tyto zranitelné domácnosti zdražování doléhá nejpalčivěji.
V případě dalších typů domácností se ukazuje, že objem půjček je pro odolnost vůči zdražování podstatnější než velikost příjmů. To znamená, že lidé s nízkými či žádnými půjčkami jsou vůči inflaci odolnější než lidé s vysokými příjmy, ale se zátěží v podobě vysokých půjček, například hypotečních.
První („Kriticky ohrožení“ – 14 %) a druhou („Ohrožení se závazky“ – 25 %) nejvíce zranitelnou skupinu domácností spojuje to, že mezi nimi v pohledu na budoucí finanční vývoj jejich domácností panuje stejně hluboká skepse jako loni v květnu. Více než polovina z nich očekává další zhoršení. U ostatních tří pětin veřejnosti obavy opadly a nahrazuje je uklidnění a opatrný optimismus.
O výzkumu
Kontinuální výzkum Trendy provádí analytická organizace STEM od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním vzorku obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 lidí. Poslední výzkum se uskutečnil 18–26. května. Odpovědělo 1 049 respondentů kombinací online a osobního dotazování.
Index finanční situace domácností – metodika
Index odráží subjektivní výpovědi o stavu domácností ve třech perspektivách: vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok, výhledy do příštího roku a obtíže, s jakými v současné době domácnosti s penězi vychází.
Proměnné byly zvolené na základě analýzy z více možností tak, aby reflektovaly pokud možno faktickou finanční situaci, nikoliv další dimenze, jako je politická situace, mediální diskurz, vliv emotivních událostí. Zůstáváme tedy v relevantním časovém horizontu.
Každá proměnná vstupující do indexu je pro každý rok přepočtena tak, aby nabývala teoretického rozsahu -100 až 100. Hypotetická hodnota 100 by vyjadřovala případ, kdy by se všem velmi zlepšovala finanční situace, respektive by snadno vycházeli s příjmem. Při -100 jde o situaci opačnou. 0 je pak pomyslný rovnovážný bod, kdy v ideálnětypické situaci je poměr domácností rovnoměrně rozložený nebo hlásí všechny domácnosti stejný stav nebo je polovina v každém z extrémů.
V tomto koncepčním přístupu vycházejícím z teoretických předpokladů má každá proměnná v indexu stejnou váhu.
Index je následně aritmeticky upraven tak, aby 100 byl výchozí stav za celou populaci při aktuálním měření (tj. v květnu 2023). V čase tak sledujeme vývoj indexu s bází v roce 2023, přičemž praktické minimum a maximum je dáno dosavadním historickým vývojem s nejnižším bodem v roce 2010 (79 bodů) a nejvyšším bodem na začátku roku 2020 (122 bodů).
Zdroj: STEM, KPMG
