V 11 hodin budou zveřejněna data o vývoji inflace v eurozóně. Očekávaná hodnota 5,6 % je nejnižší očekávanou hodnotou od začátku problémů na trhu s energetickými komoditami. Poslední naměřená míra inflace v eurozóně činila 6,1 %. Pokud budou naplněna očekávání, dojde k relativně svižnému poklesu inflace. Doufejme, že klesající cenový index značí, že se vývoj cen v posledních měsících silně nezakořenil v představě domácností o budoucím vývoji. Problémem zůstává jádrová inflace, která je mimo jiné očištěná o cenu energií, potravin apod. Její hodnota v rámci eurozóny přesahuje pětiprocentní hranici a očekávání o jejím vývoji dokonce připouští její růst.
Situace okolo inflace v rámci eurozóny se navíc dále štěpí. Pobaltské státy od začátku problémů na energetickém trhu vykazují podstatně vyšší míru inflace než například státy na jihu Evropy. Odlišné je i tempo poklesu inflace. Zatímco Belgie dosahovala v říjnu loňského roku v harmonizovaném vyjádření meziroční inflace 13,1 %, tak poslední květnové měření ukazuje míru inflace 2,7 %. Například v Rakousku pak vidíme úplně jiný trend, kdy inflace postupně rostla a následně jen velmi mírně klesala. V srpnu roku 2022 činila meziroční harmonizovaná míra inflace 9,3 % a květnu letošního roku pak 8,8 %. Rozdíl je tedy na úrovni 0,5 procentního bodu. Dramaticky odlišný vývoj ve srovnání s Belgií.
Podobný rozkol ve vývoji inflace v jednotlivých zemí eurozóny je patrný i u červnových čísel. Zatímco meziroční harmonizovaná inflace ve Španělsku klesla na 1,6 % z 2,9 % naměřených v květnu, tak Německá inflace naopak vzrostla vysoko nad 6 %.
Je naprosto zřejmé, že tato heterogenní skupina 20 zemí v jedné měnové unii má odlišnou strukturu a potřeby. To platí i o odlišných potřebách v oblasti měnové politiky. Neplatí to zdaleka až nyní, kdy se španělská inflace pohybuje na cíli a restriktivní měnová politika ji zřejmě přiblíží k deflačním hodnotám. Zatímco německá inflace roste a jednoznačně ukazuje na potřebu dalšího utažení měnové politiky. Platilo to od začátku energetické krize, kdy pobaltské země a postupně další země ve středu Evropy vykazovali potřebu vyšších úrokových sazeb. ECB si kvůli riziku fragmentace dluhopisového trhu (zjednodušeně kvůli špatné kondici ekonomiky Itálie a do jisté míry i Španělska a Řecka) nemohla dovolit prudké a včasné zvyšování úrokových sazeb.
I to je jeden z důvodů, proč ECB začala se zvyšováním úrokových sazeb, a tím tlumením inflace o dost později než americký Fed či ČNB. Jedním z důsledků bude vyšší inflace po delší dobu v řadě zemích eurozóny. V jiných pak paradoxně může dojít na krátké období deflace způsobené naopak příliš přísnými měnověpolitickými podmínkami v kontextu jejich regionu. V Roklenu, podobně jako řada dalších institucí, očekáváme minimálně ještě jedno kolo navýšení úrokových sazeb ze strany ECB. V dalších týdnech tak lze očekávat mírné posílení kurzu eura.
Přijetím eura by Česká republika přišla o autonomii v oblasti měnové politiky, kterou by nastavovala ECB. Nelze předpokládat, že by měnová politika eurozóny byla šitá na míru české ekonomice. Došlo by tak k výraznému omezení možností reakce na asymetrické šoky v ekonomice, ať už prostřednictvím úrokového, či kurzového kanálu. Současná situace demonstruje výhody autonomní měnové politiky a sílu tohoto argumentu v debatě o přijetí eura. To bude dávat smysl až v momentě, kdy se struktura české ekonomiky významně přiblíží struktuře ekonomiky Německa a Francie, které do významné míry určují směřování politiky ECB.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,0862 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 103,37 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0790 do 1,0939 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 23,72 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 21,84 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 23,62 až 23,76 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,72 do 22,00 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, ECB, Fed, ČNB, TradingView, CME
