Na základě tzv. konsolidačního balíčku je plánováno snížení státního příspěvku na stavební spoření jak u „běžících“ smluv, tak u těch v budoucnu uzavřených na nejvýše 1 000 Kč ročně. Vláda se tak v květnu tohoto roku shodla na pouze snížení stávajícího státního příspěvku, ačkoliv bylo navrhováno jeho úplné zrušení. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by úplné zrušení státní podpory přineslo státnímu rozpočtu úsporu ve výši 4,2 mld. Kč.[1] „V okamžiku tak těžké situace veřejného rozpočtu jsou oblasti, kde jsou peníze daňových poplatníků užitečnější,“ odůvodňuje zvažované rozhodnutí současný ministr financí Zbyněk Stanjura. My si v souvislosti s tímto opatřením můžeme pokládat otázku: Zvoní snad stavebnímu spoření hrana?
O stavebním spoření
Stavební spoření je finanční produkt, který umožňuje jednotlivcům spořit peníze za účelem financování jejich budoucího bydlení. V České republice nebo Německu, kde má již dlouholetou tradici, se těší stále velké oblibě. Zejména atraktivním produktem je pro konzervativnější cílovou skupinu, která preferuje dlouhodobě ověřený spořící produkt s pevnou výší nabízeného úroku.[2]
Stavební spoření má dvě fáze. V úvodní spořící fázi ukládá klient měsíčně vklady ve výši 0,4 % – 0,7 % cílové částky[3] s pevně stanoveným úrokem. Zároveň je mu na účet připisována státní podpora v zákonem stanovené výši, která v současnosti činí při ročním příspěvku 20 000 Kč maximálně 2 000 Kč.[4]
Vývoj státní podpory a jejích podmínek od roku 1993
| Období | 1993–2003 | 2004–2010 | 2011–2023(?) |
| Sazba státní podpory | 25 % | 15 % | 10 % |
| Maximální základ | 18 000 Kč | 20 000 Kč | 20 000 Kč |
| Maximální podpora ročně | 4 500 Kč | 3 000 Kč | 2 000 Kč |
| Vázací lhůta | 5 let | 6 let | 6 let |
Zdroj: AČSS
Klient může v průběhu spoření smlouvu o stavebním spoření vypovědět, nicméně pokud tak učiní ve vázací lhůtě, znamená tato předčasná výpověď mj. ztrátu státní podpory. Splní-li účastník v průběhu fáze spoření předepsané podmínky pro „přidělení“, může získat nárok na úvěr ze stavebního spoření. Klientům stavebních spořitelen se tak ve druhé fázi otevírá možnost sjednat si u stejné stavební spořitelny výhodný úvěr s úrokem, který je nižší, než jsou současné úrokové sazby hypoték, zároveň s delší dobou splatnosti, než nabízí běžný úvěr, a navíc i bez podmínky zajištění.
Alternativu úvěru ze stavebního spoření představuje tzv. překlenovací úvěr. Jedná se o speciální úvěr poskytnutý stavební spořitelnou v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření. Poskytuje tak účastníkovi stejný objem zdrojů, jaký by měl k dispozici po přidělení cílové částky, ovšem při vyšší úrokové sazbě než-li v případě řádného úvěru ze stavebního spoření.
Přátelští klienti
Předpokladem poskytování těchto úvěrů je dostatek likvidity v rukou stavebních spořitelen. Ta pochází primárně z klientských vkladů do stavebního spoření. Existence státní podpory stavebního spoření je zejména důležitá pro tzv. přátelské klienty, jejichž motivací pro účast na stavebním spoření je efektivní zhodnocení jejich úspor. Spoří právě tolik, aby získali maximální možnou státní podporu.[5] „Výše státní podpory v rozhodující míře ovlivňuje atraktivnost stavebního spoření a tím i zájem občanů o tento druh úspor. Předpokladem životaschopnosti stavebního spoření, zejména z hlediska zapojení účastníků nečerpajících úvěr, je reálný výnos naspořených prostředků vyšší nebo alespoň na úrovni úrokových sazeb u forem spoření provozovaných na komerčních principech.“[6] Změna výše státní podpory tak může vyvolat výrazný odliv vkladů těchto klientů k jiným formám vkladů či investic. Při snížení nebo úplném zrušení státního příspěvku na stavební spoření tak lze důvodně očekávat pokles zájmu o stavební spoření a odliv klientů ze systému stavebního spoření. Hromadné vypovídání smluv o stavebním spoření by mohlo ze systému vyvést značné zdroje a zhoršit tak likvidní situaci stavebních spořitelen.
Nedostatek likvidity
Již při posledním snižování státního příspěvku na stavební spoření v roce 2011[7] posuzoval Ústavní soud, jaký vliv bude mít omezování státní podpory na podnikatelskou činnost stavebních spořitelen (Pl. ÚS 53/10). Ústavní soud tehdy neshledal, že by se jednalo o změnu zásadní, respektive takovou změnu, které by bylo možno přisuzovat rdousící účinky z hlediska jejich práva na podnikání.[8] Již při zavádění stavebního spoření v roce 1993 tehdejší vláda uvedla, že míra účasti státu na podpoře stavebního spoření je závislá na možnostech státního rozpočtu.[9] Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek rovněž uvedl, že státní podpora rozhodně nesměřuje k podpoře podnikatelské či jiné činnosti a nástroje státní dotační politiky nezakládají neomezený ústavním pořádkem chráněný nárok finančních institucí z těchto nástrojů těžit.[10] Nicméně doposud nenastala situace, kdy by stát majiteli stavebního spoření nepřispěl „ani korunou“.
V současnosti je navrhováno snížení státního příspěvku na stavební spoření o polovinu. Tedy z maximálního možného příspěvku 2 000 Kč na 1 000 Kč. Státní příspěvek tedy bude zachován, ačkoliv se objevily návrhy na jeho úplné zrušení viz opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Zrušení (státního příspěvku) nebude mít dopad do finanční stability domácího trhu, neboť při postupné expiraci smluv (tedy v období až 6 let[11]) mají stávající stavební spořitelny a jejich mateřské společnosti dostatek času na přípravu odlišné strategie poskytování stavebního spoření, transformaci stavebních spořitelen na instituce jiného typu, případně na jejich řízený zánik. Nejedná se o úplné zrušení stavebního spoření, ale pouze o zrušení státní podpory, stavební spoření by se mohlo nabízet i nadále.“ [12]
Je ovšem vysoce nepravděpodobné, že by za stavu úplného zrušení státní podpory lidé sáhli po produktu stavebního spoření, který by jako jediný benefit nabízel nízkou úrokovou sazbu (na příkladu sousedního Německa lze jasně pozorovat, že stavební spoření nemůže bez státního příspěvku dlouhodobě fungovat).[13] Výhodnější zhodnocení v současnosti totiž nabízejí pro srovnání spořící účty nebo termínované vklady.[14] Tím, že státní podpora zvyšuje efektivní zhodnocení vkladů ve fázi spoření, dává stavební spořitelně možnost úročit vklady klientů v této spořící fázi nízkou úrokovou sazbou. I při nízké nominální úrokové sazbě totiž zůstává efektivní výnos pro klienta zajímavý. Vzniká tak levný zdroj prostředků, který mohou stavební spořitelny využít pro poskytování úvěrů.[15] Na výši státní podpory tedy závisí objem vkladů u stavebních spořitelen a tím i objem úvěrů, které stavební spořitelny budou moci poskytovat.[16]
Současně dle statistik České národní banky zde hrozí riziko, že by si lidé během tří měsíců, co trvá výpovědní lhůta, mohli stáhnout 40 procent z celkového objemu vložených peněz. To jsou vklady po takzvané šestileté vázací lhůtě, po níž klienti již nepřijdou o státní podporu.[17] Přičemž Česká národní banka již v minulosti uvedla, že odliv 10 až 20 % vkladů může představovat pro některé stavební spořitelny situaci na hraně akceptovatelného rizika.
Je tedy zřejmé, že nulová výše státní podpory nepředstavuje motivaci pro tzv. přátelské klienty zhodnocovat své úspory u stavebních spořitelen a v důsledku tak poskytovat stavební spořitelně finanční prostředky na její další činnost – například úvěry ze stavebního spoření nebo překlenovací úvěry. Naproti tomu „nějaká“ výše státní podpory už může být označena jako motivační a pro klienty, kteří uvažují o zhodnocení svých financí lákavá.
Navrhovaná řešení
Vláda již v roce 2012 v návrhu novely zákona o stavebním spoření přichází s koncepční změnou, která spočívá v rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky. Zavedením této změny má být posíleno konkurenční prostředí a současně podpořena stabilita systému stavebního spoření. Původní návrh totiž označuje systém stavebního spoření jako kriticky závislý na státní podpoře a jakýkoli další zásah státu do výše státní podpory může vést k problémům stavebních spořitelen s likviditou, a tedy narušení stability systému, resp. následně i celého finančního trhu. Navrženou koncepční změnou bude umožněno začlenění produktu stavebního spoření do univerzálního bankovnictví, které disponuje vyšší dostatečnou kapacitou nutnou ke kompenzaci případných výkyvů v rámci tohoto produktu.[18]
Návrh se opět dostal na světlo světa na jaře tohoto roku, nicméně i tentokrát zůstane stavební spoření finančním produktem nabízeným výlučně stavebními spořitelnami.[19] Stavební spořitelny však budou moci nově rozšířit své portfolio nabízených činností o poradenství v oblasti dotačních programů relevantních pro oblast bydlení. „Spolupráce se stavebními spořitelnami dává z pohledu Ministerstva financí velký smysl, jelikož umožňuje využít existující síť sektoru stavebních spořitelen k zajištění služeb občanů v oblasti poskytování informací a asistence při sjednávání dotačních podpor a úvěrů určených na investice do energetických úspor domácností,“ vysvětluje současný ministr financí Stanjura.[20] Navíc v porovnání s rokem 2021 vzrostl v roce 2022 zájem o úvěry ze stavebního spoření.[21]. Navíc v porovnání s rokem 2021 vzrostl v roce 2022 zájem o úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry. Vyplývá to z vývoje stavebního spoření k 31. 12. 2022, který je dostupný na stránkách MF ČR.
Úvěr ze stavebního spoření nebo překlenovací úvěr tím tak dostane jiný rozměr a bude nově cílen na drobnější úpravy jako zateplení, rekonstrukce, fotovoltaické panely, tepelná čerpadla a podobně. Otázkou zůstává, nakolik opravdu dokáže tato iniciativa vzkřísit zájem o primární produkty stavebních spořitelen – byť stále platí, že klient musí alespoň uzavřít se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření, tj. vstoupit do úvodní spořicí fáze. Jedno je ale jasné, pro stavební spořitelny to možná znamená nový impuls k životu.
Závěr
Z hlediska účelné alokace daňových příjmů státu již v dnešní době nepředstavuje státní podpora stavebního spoření ideální řešení. Před třiceti lety při zavádění státního příspěvku stavebního spoření existovaly věcné důvody k podpoře určité skupiny obyvatel a její spořící činnosti, dnes však tyto důvody pominuly. Pro mnohé tak stavební spoření představuje spořící nástroj, který je již dávno přežitý a neplní svůj původní účel. V dnešní době si totiž málokdo z částky uspořené na stavebním spoření profinancuje rekonstrukci nemovitosti a spíše uložené peněžní prostředky použije na nákup auta či financování dovolené.[22] Stále však přetrvává zájem na zachování instituce stavebních spořitelen. S narůstající potřebou energetické transformace českých domácností se stavebním spořitelnám otevírá nová příležitost, a tím se zároveň oddaluje potřeba řešit jejich původní účel a v současné době samotnou nezbytnost jejich existence.
Závěrem rovněž vyvstává otázka, zda by spíše než k rozšíření činnosti stavebních spořitelen nemělo dojít k transformaci samotného produktu stavebního spoření tak, aby byl pro širokou veřejnost nadále atraktivní. Kupříkladu zvýšením úrokových sazeb ve spořící fázi na úroveň srovnatelnou s výší běžných úrokových sazeb. Stavební spoření tak nemusí být nutně cílem, ale prostředkem k dosažení financí pro hrazení bytových potřeb klientů stavebních spořitelen. Tím se navíc přiblíží i svému původního účelu.
[1] Návrhy NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů viz zde
[2] Variabilní v závislosti na stavební spořitelně.
[3] Cílová částka představuje naspořenou část v rámci tzv. „spořící fáze“ a část získanou formou úvěru.
[4] KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Praha: Ekopress, 2010, s. 15-16. ISBN 978-80-86929-63-7
[5] KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Praha: Ekopress, 2010, s. 120-122. ISBN 978-80-86929-63-7
[6] Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Dz)
[7] z 15 % na 10 % p. a. z maximální uspořené částky 20 000Kč, viz § 10 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
[8] „Stavební spořitelny totiž musí počítat s tím, že výše státní podpory není neměnná a že v budoucnosti bude docházet k její změně, čemuž se musí v takovém případě přizpůsobit. Vzhledem k nové výši státní podpory navíc Ústavní soud nezastává názor, že by se z pohledu práva na podnikání jednalo o změnu zásadní, resp. změnu, které by bylo možné přisuzovat rdousící účinky.“
bod 163, Nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 dostupný zde
[9] Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Dz)
[10] Tamtéž.
[11] Vybrání příspěvku plynoucí ze státní podpory je podmíněnou uplynutím vázací lhůty (tj. minimální doba spoření), která činí 6 let.
[12] Návrhy NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů viz zde
[13] https://archiv.hn.cz/c1-67190300-uvery-ze-stavebniho-sporeni-jsou-levne-ale-je-jich-malo-zatim
[14] „Bude to jako na Západě, tam taky postupně zrušili státní podporu, stavební spořitelny se převtělily do retailových bank obsluhujících malé klienty – přijímají vklady, poskytují zejména hypoteční, ale i spotřebitelské úvěry,“ líčí Vladimír Staňura, bývalý dlouholetý šéf Českomoravské stavební spořitelny. https://archiv.hn.cz/c1-67186150-soumrak-stavebnich-sporitelen-ztraci-se-jim-lakadla-na-klienty-bez-novych-hrozi-zanik
[15] KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010. s. 121. ISBN 978-80-86929-63-7.
[16] https://archiv.hn.cz/c1-67190300-uvery-ze-stavebniho-sporeni-jsou-levne-ale-je-jich-malo-zatim
[17] https://archiv.hn.cz/c1-67186150-soumrak-stavebnich-sporitelen-ztraci-se-jim-lakadla-na-klienty-bez-novych-hrozi-zanik
[18] Tato varianta je následně rozvedena v ZZ RIA ve variantě EY
[19] https://www.penize.cz/stavebni-sporeni/443506-vlada-couvla-stavebni-sporeni-nezacnou-nabizet-i-bezne-banky
[20] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-osobni-stavebko-jako-spojka-do-zeleneho-ceska-stat-kyvl-na-novinku-233319
[21] Vyplývá z vývoje stavebního spoření k 31. 12. 2022, dostupném na stránkách MF ČR zde.
[22] Stavební spoření není účelově vázáno, pouze úvěr ze stavebního spoření je účelově vázán, viz § 5 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.
