Poslanecká sněmovna podle některých zdrojů možná zmírní opatření z konsolidačního balíčku, která se týkají zaměstnaneckých benefitů. Proč? Zřejmě vyslyší silné argumenty českých firem.
Každý sebelépe zamýšlený nápad se může obrátit v pohromu a cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Na tom není nic nového a velmi snadno to tak může dopadnout i v případě chystaných změn v zaměstnaneckém stravování. Namísto úspor může stát snadno vyrobit sekeru až 15 miliard korun a zároveň rozkolísat roky budovaný systém zaměstnaneckého stravování.
Zrušení možných podpor u takzvaných zaměstnaneckých benefitů je ve hře od chvíle, kdy vládní koalice oznámila hrubé obrysy svých ozdravných záměrů. Ať již šlo o zrušení jejich daňového osvobození na straně zaměstnanců nebo nově zrušení jejich povinné spoluúčasti na stravování. Obecně je stravování vnímáno jako součást benefitů, z pohledu zákona však jde o svébytnou kategorii.
PO COVIDU PŘIŠLA DALŠÍ RÁNA DO OBORU
„Restauratérství zatím nedostalo šanci vzpamatovat se z covidových let a vláda chce prosadit opatření, které fungování sektoru ještě ztíží,“ podotýká Sylvio Spohr, prezident Asociace restauratérů APRON a podnikatel, který už přes 30 let provozuje Café Louvre s tím, že si nad smyslem opatření marně láme hlavu.
Zřejmě ještě horší by byl dopad pro závodní jídelny a kantýny. Mnohé z nich by mohly skončit, protože za polovinu ceny uvaří kvalitní oběd těžko. „Nerozumím, proč chce vláda zrušit spoluúčast zaměstnanců na stravování,“ říká Vladimír Staněk, generální ředitel společnosti Aramark, která je největším provozovatelem kantýn v České republice.
LIDÉ BY ZASE CHODILI NA OBĚDY MÉNĚ ČASTĚJI
„Zrušení nemá žádnou logiku. Dojde ke snížení objemu peněz v zaměstnaneckém stravování a lidé budou chodit méně na obědy. To přeci nemůže být cílem vlády. Ministerstvo zdravotnictví by mělo úředníkům, kteří takový zákon připravili, vysvětlit, jak důležitá je role kvalitního oběda pro zdraví zaměstnanců,“ vysvětluje.
Rozkolísání zaběhnutého systému, spolu se snížením objemu financí, které se v něm točí, může řadě zaměstnaneckých kantýn připravit existenční problémy. V případě některých kantýn platí, že úbytek strávníků o 15 až 20 % by mohl být pro jejich další provoz neřešitelným problémem. Obecně platí, že změna by vytvořila tlak na zaměstnavatele, aby zvýšili svůj příspěvek na zaměstnanecké stravování, což pro některé může být problém. I pro státní rozpočet bude mít takové opatření negativní efekt, protože čím vyšší budou náklady firem na stravování, tím méně stát vybere na daních.
ROZUMNÝ KROK, NEBO NEDOMYŠLENÁ VĚC?
„Ekonomové se shodují na negativním dopadu tohoto opatření ve výši až 15 miliard korun za rok,“ říká Staněk. Ke stejnému číslu došel i daňový poradce ze společnosti Pro Factum Consulting, trojnásobný držitel ocenění Daňař roku Petr Frisch. „Jde až o patnáct miliard, které stát ročně nevybere oproti současnému stavu,“ potvrzuje. Nejde o částku fatální, ale řada daňových změn se dělá pro úspory či výnosy mnohem nižší. Hlavně pak není jasné, proč má stát k tomuto kroku vůbec přistoupit. Spíše se to jeví jako nedomyšlený nesmysl.
NEBERTE LIDEM JÍDLO!
Podle ředitele Klubu zaměstnavatelů a organizátora ocenění Kantýna roku Pavla Huláka povedou změny jen k destabilizaci celého systému stravování a také ke snížení počtu zaměstnanců, kteří budou chodit na obědy. Navíc není moc dobré brát lidem benefit ve formě jídla ve chvíli, kdy se inflace nejen ve stravování pohybuje ve dvouciferných číslech. Jak říká Luboš Tejkl, ředitel lidských zdrojů z Aera Vodochody: „Jídlo je základ, když se ve firmě dobře vaří, je to jeden z kroků ke spokojenosti zaměstnanců. Proto je pro nás kantýna zcela klíčová.“
