Vláda ve snaze konsolidovat veřejné finance hledá kombinaci spousty nástrojů, které budou buď tlumit tlaky na výdajové straně rozpočtu, nebo posilovat jeho příjmy. Kombinace nástrojů má za cíl získat do rozpočtu dostatek financí a zároveň tuto zátěž rozdělit napříč společností, aby žádná konkrétní skupina obyvatel nenesla nepřiměřenou zátěž. Vcelku ambiciózní plán konsolidace, který odstartoval NERV řadou vhodných doporučení, prošel po měsících debat vcelku očekávaně řadou změn. Spousta návrhů tak byla změněna, či úplně vynechána. Jedním z opatření, které se ale stále diskutuje, je zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob o dva procentní body. Zastánci zvýšení daňové sazby poukazují především na pozitivní vliv na státní rozpočet. Odpůrci na druhé straně opakují své obavy z odchodu firem do zahraničí, kde je daňové prostředí příznivější.
Firmy si nevybírají svá sídla a nepřemýšlí o přesunu do jiných zemí pouze na základě daňové zátěže či zákonné daňové sazbě. Přesto se jedná o vcelku důležitý faktor. Vysoká daňová zátěž může motivovat některé firmy k přesunu existujícího provozu, či jeho části, do jiné země a případně k otevření pobočky jinde než v ČR Především pak firmy s vysokými maržemi a vysokou přidanou hodnotou, protože je celková částka podléhající zdanění obecně vyšší než například v rychloobrátkových odvětvích s nízkou marží. Naopak, existuje řada odvětví, jako jsou například ta síťová, která nejsou příliš mobilní a přesun je pro ně komplikovaný. Taková odvětví po zvýšení DPPO o dva procentní body přesun nejspíše zvažovat nebudou. Mohou ale využít jiných nástrojů daňové nebo organizační optimalizace například skrze mateřské, dceřiné, či další pobočky společnosti.
Vedle sazby DPPO řeší firmy při výběru země pro podnikání popřípadě založení nové pobočky další faktory. Pokud bychom zůstali v daňové oblasti, tak lze zmínit strukturu daňové zátěže a její rozdělní napříč podnikáním od zdanění práce po různé formy daňových úlev, pobídek a další nabízené v jednotlivých ekonomikách. Důležitým faktorem je také přístup na trh, blízkost ekonomiky ke klíčovým trhům, základna potenciálních zákazníků, kvalita a kvantita pracovní síly na daném trhu, kvalita dopravní infrastruktury, kvalita veřejného sektoru a komunikace s ním, zákony související s předmětem podnikání, stabilita daňového, politického a zákonného prostředí, existence byrokratických překážek, kulturní a jazykové faktory, používaná měna a její stabilita, očekávaný růst ekonomiky, struktura konkurence a mnoho dalších . Pokud chceme udržet a přilákat firmy v České republice, pak se musíme zaměřit vedle konkurenceschopné daňové sazby také na výše zmíněné faktory.
Samotná sazba DPPO je pouze jedním dílem skládačky celkového podnikatelského prostředí. Což lze pozorovat i v praxi, kdy v zemích s relativně vysokou sazbou DPPO firmy běžně sídlí. Primárně kvůli velmi kvalitnímu podnikatelskému prostředí, snadné komunikaci s veřejnými sektory apod. Je pravda, že její zvyšování korporátních daní může vést k odchodu některých firem z české ekonomiky. Při zvýšení sazby DPPO o 2 procentní body neočekávám exodus zahraničních ani tuzemských firem. Na problematiku se můžeme podívat i z druhého konce. Pokud se nám podaří zlepšit kvalitu institucionálního zázemí, podnikatelského prostředí a další infrastruktury, pak dojde k přilákání dalších firem. Ty u nás budou platit daně. Související zvýšení daňového inkasa z DPPO a zlepšení situace státního rozpočtu pak může v budoucnu umožnit i snížení samotné sazby po vzoru Irska.
Zdroj: Bloomberg, Reuters
