Investoři se už kryptoaktiv nemusí bát, nová legislativa EU je dělá bezpečnější

Stane se z EU vzorový příklad, jak regulovat obchod s kryptoaktivy? Unie by o takový vývoj jistě stála, a proto přijala legislativu, aby byl trh s nimi bezpečnější. Investoři se odteď můžou spolehnout na to, že poskytovatelé kryptoaktiv budou muset plnit přísná opatření legislativy MiCA a DORA (viz rámeček níže).

Česko už implementovalo potřebnou legislativu týkající se takzvané digitalizace finančního trhu do svého právního řádu. Prezident Petr Pavel podepsal příslušné zákony v lednu 2025. Poskytovatelé kryptoaktiv se teď proto musí připravit na řadu nových povinností, říká v našem rozhovoru Andreya Voglová, partnerka právní kanceláře HAVEN Legal, která se tuto problematiku specializuje. Jaká pozitiva a negativa přináší nové zákony? Jak teď nově bude fungovat regulace trhů s kryptoaktivy? Přečtěte si rozhovor s Andreyou Voglovou.

Jaké novinky přináší digitalizace finančního trhu?

Ráda bych se zastavila u tohoto pojmu samotného. Může být vnímán trochu zavádějícím způsobem, protože působí, že se teprve teď současný finanční trh nějakým způsobem digitalizuje. Není to tak, trh v zásadě zůstává stejný, jen se dějí dvě relativně přelomové věci.

Za prvé, současné finanční instituce musí zajistit takzvanou digitální provozní odolnost. Tato nová povinnost vychází z nařízení Evropské unie DORA. Za druhé, nově se k finančním trhům přiřazují kryptoaktiva, která doteď nepodléhala regulaci. Tato aktiva odteď patří do skupiny standardních finančních nástrojů, což s sebou přináší povinnost splnit mnoho požadavků.

Ještě bych chtěla vysvětlit, co to jsou kryptoaktiva. Tento pojem znamená jakékoli digitální vyjádření nějaké hodnoty nebo práva. Vztahuje se tedy na cokoli, co pro nás má nějakou hodnotu. Ta může vzniknout například smlouvou a lze ji vyjádřit nahráním na nějaký token, kartu případně něco jiného. Může proto zahrnovat poměrně jednoduché věci, ale taky komplexní elektronické měny.

Vítáte zahrnutí kryptoaktiv do této nové právní úpravy?

Určitě ano, doteď se trh s nimi řídil pouze živnostenským zákonem, což bylo neudržitelné. K jejich poskytování stačila jen volná živnost, kdokoli si mohl založit eseróčko s kapitálem jedna koruna a nabízet kryptoaktiva.

Tento stav ale přinášel investorům velká rizika, protože neměli žádnou kontrolu nad poskytovateli kryptoaktiv. Bylo složité odhalit, jestli jednají s dobrým nebo podvodným úmyslem, potenciální investoři se museli řídit referencemi nebo svými zkušenostmi. Nová regulace si klade za cíl zvýšit transparentnost a bezpečnost obchodování s kryptoaktivy a učinit ho dostupnější.

Nicméně, předpokládám taky určitá negativa. Nová regulace je hodně podrobná a může trochu zablokovat digitální trh. Poskytovatelé kryptoaktiv budou muset plnit stejně přísná kritéria jako subjekty působící na kapitálovém trhu, což jim přinese řadu náročných povinností.

Jako první na ně čeká povolovací řízení České národní banky (ČNB), která bude vykonávat dohled. Poskytovatelé kryptoaktiv budou muset centrální bance předložit ke schválení robustní vnitřní předpisy. Budou muset povinně zveřejňovat spoustu informací, což může být dost finančně náročné. Malí hráči tak budou mít k této činnosti ztíženou cestu, a proto trochu hrozí, že se trh zakonzervuje ve prospěch velkých firem, které už na něm jsou. Velké společnosti mají víc zdrojů na implementaci těchto náročných požadavků.

Chápu tedy správně, že novou legislativu vítáte, ale v některých oblastech jde příliš daleko?

Je otázka, jestli se dá udělat jinak. Ta regulace se svou náročností nijak neliší od ostatních finančních nástrojů. Určitě neplatí, že by EU hodnotila kryptoaktiva jako nežádoucí a snažila se je omezit.

Případná slabá místa se pak ukážou v praxi. Můžeme je dopředu jen odhadovat, ale určitě narazíme na výkladové problémy, které vznikají u každé rozsáhlé právní úpravy. Situaci komplikuje, že se jedná o evropskou legislativu, která se přenáší do různě nastavených právních systémů zemí EU. Terminologie EU se totiž trochu liší od terminologie používané v jednotlivých státech. ČNB bude muset vydat svou metodiku, jak bude provádět dohled.

Jaká pozitiva naopak přináší legislativa MiCA a DORA?

Už jsme je trochu nakousli. Jednoznačné pozitivum je, že se trh s kryptoaktivy zařadí mezi standardní finanční nástroje. Dohled ČNB zvýší důvěru investorů a přitáhne zájem nových. Zmizí povědomí, že krypto přináší jen rizika, a proto je lepší se mu vyhnout.

Na co se mám jako retailový investor zaměřit, když si chci ověřit, jestli daný poskytovatel splňuje zákonné podmínky?

Největší výhoda je, že to nově nebudete muset zkoumat. Doteď jste si musel poskytovatele kryptoaktiv prověřovat, o koho se jedná, jestli má za sebou nějakou historii, jestli s ním už někdo dřív úspěšně investoval a podobně. U zcela nových produktů jste vůbec nevěděl, do čeho vlastně jdete.

Teď v podstatě stačí, když bude mít konkrétní subjekt příslušné povolení. Poskytovatelé kryptoaktiv budou muset vydat takzvanou bílou knihu, ve které přesně popíšou svůj produkt a jeho fungování. Dále mají povinnost komunikovat s klienty, zajistit, aby jejich vedoucí osoby měly náležitou kvalifikaci a byly důvěryhodné. Všechny tyto požadavky vám jako investorovi zajišťují bezpečí. Pokud byste měl pocit, že někdo nejedná podle nových předpisů, můžete dát podnět ČNB ke kontrole.

Určitě tady vyvstane šedá zóna subjektů, které sice budou působit v regulované oblasti, ale nebudou plnit její požadavky. Pravděpodobně budou předstírat, že dělají něco jiného, a proto se na ně regulace nevztahuje. Funguje to stejně jako na současném finančním trhu. Některé firmy se tváří, že do nich investujete, ale ve skutečnosti jim půjčujete peníze na nějaký projekt, nad kterým nemáte kontrolu. Toto teď bude asi podobné i na trhu s kryptoaktivy.

Jaké podmínky musí poskytovatelé kryptoaktiv nově plnit?

Poskytovatelé kryptoaktiv musí představit ČNB svůj obchodní plán, ve kterém popíšou, jaké finanční nástroje nabízí. Musí taky předložit vnitřní směrnice s popisem, jak hodlají dodržovat tuto novou právní úpravu.

Svou činnost pak můžou zahájit až po schválení ČNB, která nimi bude vykonávat dohled. V případě nedodržování předpisů jim bude moct dávat pokuty, vyzvat je k nápravě, nebo jim v krajním případě odebrat licenci.

To jsou formální požadavky, ale nově k nim přibude odolnost proti kybernetickým hrozbám. Tento požadavek má dvě roviny. Ta právní jim ukládá povinnost mít vnitřní směrnice, jak je zajištěna ochrana proti vnějším hrozbám. Například jaké technologie se můžou použít. Jací dodavatelé pomáhají se zabezpečením proti kyberútokům. Jak se má postupovat, pokud k nim dojde. Jak zajistit co nejmenší dopad takového útoku. Všechny tyto kroky musí být předem formálně nastavené a připravené.

Druhá rovina je technologická, kdy je potřeba všechno převést do praxe. Subjekty si musí zajistit kybernetickou bezpečnost pomocí IT odborníků. Regulace dokonce upravuje, jak má vypadat smlouva, pokud si takovou pomoc sjednají s externími experty. Musí si v ní přesně sjednat, jaké služby budou od nich budou dostávat.

Takový požadavek může znít přeregulovaně. Ale naše advokátní kancelář má zkušenosti, že klienti ne vždy dobře rozumí kyberbezpečnosti. Stačí jim, že je externí dodavatel odborníkem na IT bezpečnost. Sice neví, co by přesně by pro ně měl zajistit, ale takto jim to stačí. V konzultaci s námi pak naši klienti často netuší, jestli vůbec plní požadované zákony. Proto nová legislativa přesně vymezuje, co konkrétně má být smluvně zajištěno, protože za to odpovídá samotný subjekt.

Je nějak stanoveno, jak dlouho má trvat povolovací řízení?

Legislativa nemá pevně určenou lhůtu. Můžeme se ale orientovat podle toho, jak funguje u současných finančních produktů. Předpokládám, že podobně budou fungovat i kryptoaktiva.

ČNB vydá licenci v ideálním případě do 30 dnů. V praxi ale asi bude mít doplňující dotazy, které prodlouží povolovací řízení. V takovém případě si bude nutné s ní vyjasnit některé náležitosti a proces se tak protáhne na dva nebo tři měsíce.

Za jakých podmínek budou moct banky odmítnout vytvořit účet obchodníkům s kryptoaktivy?

Tato právní úprava to nespecifikuje, ale stávalo se, že když banky slyšely krypto, tak od něj trochu dávaly ruce pryč. Mohly odmítnout zřízení účtu například s odkazem na zákon o praní špinavých peněz.

Banky nemají povinnost zřídit bankovní účet. Pokud si vyhodnotí nějaký subjekt jako rizikový, můžou odepřít jeho zřízení. Nicméně, očekávám, že odteď by firmy s povolením od ČNB už neměly mít problém.

Ukládá digitalizace finančního trhu nějaké povinnosti retailovým investorům?

Na začátky byly investice do kryptoaktiv zcela anonymní. Investor se nemusel identifikovat, což mu poskytovalo vysokou míru soukromí. Pak se ale požadavky začaly zpřísňovat a zcela anonymní transakce už nebyly možné ani v režimu volné živnosti.

S novou legislativou se všechno ještě posunulo. Všichni účastníci trhů s kryptoaktivy mají plné povinnosti podle zákona o praní špinavých peněz. Vydavatelé kryptoaktiv a obchodníci s nimi musí ověřit totožnost svých klientů. Je to sice jednoduchá povinnost, která ale nemusí být po chuti investorům, kteří si hlídají soukromí.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.