Startup Kitchen původně vznikla jako edukativní platforma pro začínající podnikatele, takzvané “First-time founders”, kteří se teprve dostávají do odvětví Venture Capital a nutně se v něm potřebují zorientovat. Z jednoduchého nápadu postupně vznikla silná a velká komunita nejen podnikatelů, ale i investorů rizikového kapitálu, inovátorů z korporátních firem, i nadšených mladých lidí, kteří teprve uvažují o rozjezdu něčeho vlastního. A nyní se Startup Kitchen začíná rozrůstat o mediální nohu v technologickém světě. Jaká je role médií v dnešní době? Jak najít byznys model ve světě, kde potřebujete budovat důvěru a zároveň i vydělávat? Vyzpovídali jsme tým stojící za mediální složkou Startup Kitchen; Kateřinu Syslovou a Toma Cironise.
Jaká je role médií v roce 2025?
Kateřina: To bychom si museli nejdřív definovat média – ale pokud tedy mluvíme o médiích toho tradičního typu, tak jejich hlavní role v současném světě je udržet klasickou novinařinu naživu. My naštěstí píšeme a natáčíme o technologiích, inovacích a startupech. Naše pozice je tedy výrazně jednodušší než ekonomického zpravodaje Financial Times nebo válečného zpravodaje v Gaze. My si můžeme dovolit dělat rozhovory pomocí lžíce nebo vařečky. Role našeho Startup Kitchen media je tedy do zábavného hrnce dostat trochu edukativního a motivačního koření. Protřepat, nemíchat.
Čím je podle vás způsobená ztráta důvěry klasických médií?
Tom: Těch důvodů bude vícero, vyjmenuju ty, které vidím já. Publikem vnímaná důvěryhodnost a autenticita jednotlivce často převyšuje důvěru v média jako celek, dále sociální sítě umožňují sledovat obsah na míru, místo abychom se spoléhali na výběr redakce, a také nezávislost, kdy mnozí slavní novináři zakládají vlastní newslettery, ať už Substack, Patreon a tak dále, a oslovují čtenáře přímo, bez vlivu médií nebo inzerentů.
A co to podle vás znamená pro velké mediální domy?
Kateřina: A mluvíme o businessu, obsahu, formátech? Pokud o businessu – v Evropě i Americe už nějaký ten pátek vidíme, jak se do klasických médií pouští businessoví giganti typu Jeff Bezos nebo milovník fotbalu Křéťa. Takže jedním řešením je Deus EX Dollarina (bůh ze stroje peněz – to jsem si teď vymyslela, příště to bude lepší). Očekávám, že těchto miliardářských výletů na nákup uvidíme stále víc. Hearst ani Murdoch by si čistě z klasických médií dnes už kapsu asi nenamastili. Přelévání peněz z jiného hrnečku je tedy jedna cesta. Pak více bannerů, více placeného PR obsahu, více spoluprací s influencery a více reklam v podcastech, abyste si koupili už konečně to jejich předplatné. Vedle toho čas od času vyroste nová internetová celebrita, která si vybuduje zcela vlastní platformu jako Joe Rogan nebo Alex Cooper (Call Her Daddy).

To je sice pěkné, ale nějak se média živit musejí, bez inzerce či reklamy se prostě neobejdete.
Kateřina: No jasné, nějak se ten čas, studio, lidi a já zaplatit musí. Nám se ale ta kombinace inzerce a redakčního obsahu hledá poměrně snadno – dáno tím, že natáčíme s vařečkou o pre-seedové investici a ne o problémech náhradní rodinné péče nebo krizi v Sudánu.
A do toho spouštíte vlastní media house, zaměřený na startupy.
Tom: Rozhodně nejen na startupy s tím, že důležité je slovo nejen. Cílíme na celé odvětví techu, s největším důrazem na Venture Capital, protože se v tom trochu vyznáme, a geograficky na střední a východní Evropu, kde za ty roky máme vybudovaný největší network a disponujeme největším přehledem. Proto hned od začátku tvoříme content v angličtině, předpokládáme, že český startupista, investor nebo korporátní inovátor, tedy náš čtenář, umí anglicky a zajímá ho středoevropský nebo celoevropský kontext, nelimitujeme se jen Českem.
Kateřina: Na stranu hrajeme na hřišti s větší konkurencí, která čerpá z obřích hrnců na konci duhy.
U které se ale můžete inspirovat.
Tom: Rozhodně. Chceme jít s trendem budování vlastní platformy – což sledujeme už delší dobu, ale u mě se to definitivně potvrdilo jako budoucnost médií, když v prosinci 2024 oznámil svůj odchod z New York Times Paul Krugman, kdy jeho osamostatnění symbolizuje širší dilema současné žurnalistiky. A já se stal okamžitě jeho předplatitelem.
Což vidíme i u českých novinářů, ať už Drtinová a Veselovský u DVTV, Čestmír Strakatý nebo Mikýř.
Kateřina: Jasné, ty příběhy většinou někde prolíná i nějaký ten menší miliardář, ale všichni zmínění mají společného jmenovatele – že se teď buď pouští do vlastního HeroHero, nebo úplně nové platformy. Dává to smysl.
A toto se děje i ve venture kapitálu?
Tom: Jasně, z mého úhlu pohledu už nesledujeme tolik TechCrunch nebo Strictly VC, ale přímo Connie Loizos (Linkedin, Twitter, Web – pozn. redakce), která se stala tváří důvěryhodnosti a expertízy pro tato média. Stejně tak v případě londýnského SIFTED, všichni čteme Amy Lewis a její tvorbu, než že bych pravidelně kontroloval web Sifted. Ve východní Evropě zase najdeme The Recursive, kde sledujeme videocasty a podcast Iriny Obushtarové spíše než samotného The Recursive. Čtenáři si budují důvěru v lidi a tváře, které znají – ať už vzdáleně ze sociálních médií nebo z eventů a společenských akcí. Osobně jsem se setkal a bavil se všemi třemi výše zmíněnými, debatovali jsme o byznysu, politice, ale i sportu a obyčejných věcech a tím, jaké mají názory se třeba pro mě staly důvěryhodným zdrojem informací, spíše než media housy, které zastupují.

A tímto směrem půjdete i ve Startup Kitchen?
Tom: Věřím, že to dokážeme vybudovat i u nás, ať už u Kate Syslové a jejích podcastů, videocastů a moderátorské tvorby, nebo i naší nové novinářské posily Ferguse O’Sullivana a jeho psané tvorby, kdy přispíval třeba i do britského The Independent.
Kateřina: Jasné, budeme míchat organiku s inzercí. Příjem z reklam a PR obsahu ještě prošleháme se vstupným na akcích. Budeme mít pak více prostoru dělat další obsahy, co nám dávají smysl – videa, newslettery, rozhovory.
Nevydáváte se moc směry? Media House, komunita, eventy…
Tom: Chceme i pokračovat v tom, co nám funguje u budování komunity, tudíž eventy typu Startup Grilling, což je reverse-pitching, kde investoři prezentují na pódiu a founders sedí v porotě a grilují je. A až možná moc si ty prohozené role užívají. Stejně tak Startup Cinema, kde se věnujeme tématu, které bylo zfilmované, ale dá se z něj hodně odnést a inspirovat.
Kateřina: Ten slavný technologický svět je plný naleštěných příběhů s happy endy. Tak se snažíme dát ve veřejné debatě i prostor těm stinným stránkám našeho startupového rybníčku. První ročník jsme se věnovali Elisabeth Holmes a kauze Theranos a loni zase německému WireCard.
Tom: Na podzim nás také čekají mezinárodní Tech Happy Hours v rámci iniciativy Czech Startup Week společně s CzechInvestem a do toho stihneme i organizaci mezinárodní delegace opět na Taiwan, kam se často vracíme. Možná se fakt vydáváme moc směry, ale zatím to funguje.
Pokud jsem český nebo středoevropský startup a mám novinku, kterou chci světu sdílet, jak vás mám oslovit a jaká je šance, že to Startup Kitchen převezme?
Tom: Jsme dostupní na Linkedinu nebo na emailech, kontakty jsou u nás na webu, a na vše se rádi podíváme. Samotná investice ale není zárukou vydání, neboť těch investicí probíhá po Evropě mnoho, a potřebujeme tam mít něco speciálního, co čtenáře zaujme. Stejně tak spuštění nového produktu nebo služby, případně nějaká nová hvězdná posila do týmu mohou pro nás být zajímavé, ale posuzujeme vše individuálně, takže nějaký zaručený postup v tomto nemáme.
Kateřina: Já bych chtěla dostávat tipy na zajímavé příběhy do podcastů – nedávno jsme například takhle narazili na jednu polskou founderku, co si při práci na svém startupu QurieGen objevila rakovinu. Tu překonala, svůj startup vybudovala, dokonce získala investici od americké superstar Tima Drapera. Tyhle příběhy chci moc. Nicméně, já jsem naprosto příšerná s odpovídáním komukoliv včetně vlastní mámy, tak raději pište Tomovi.
Když se zeptám na takovou tu obligátní HR otázku, kde se vidíte za 5 let, tak jaká by byla odpověď?
Tom: Za 5 let? Startup Kitchen kupuje Washington Post od Jeffa Bezose, to by se dalo do pěti let stihnout (smích).
Kateřina: Za pět let nevím, ale zítra budu mít chuť na smažák.