28. režim označuje navrhovaný celoevropský právní rámec, který má vytvořit jednotnou, volitelnou právní formu společnosti (často neformálně nazývanou EU Inc.) pro inovativní firmy, zejména startupy a scale-upy. Firmy by díky tomu mohly vzniknout ‚na první dobrou‘ podle celoevropských pravidel a působit hladce ve všech 27 členských státech. Nemusely by tedy řešit rozdíly v národním právu, daních, správě a administrativě, což jsou dlouhodobě největší identifikované překážky pro hospodářský růst v rámci EU.
Organizace jako Allied for Startups (AFS) a European Startup Network (ESN) vedou s Evropskou komisí už několik měsíců jednání o budoucí podobě dvou výše zmíněných konceptů, včetně začlenění příznivějších podmínek a nařízení pro startupy operující v EU – ty totiž jinak utíkají do přátelštějších jurisdikcí, jako je třeba americký Delaware.
René Repasi přišel v Evropském parlamentu s vlastním návrhem ‚European Start-Up and Scale-Up‘ (ESSU), který je založený na směrnici vycházející ze stávajících národních předpisů s částečným sladěním na úrovni EU v otázkách správy, akcií a opatření proti přesunu firem mimo EU. Jeho návrh jednoznačně odmítá plně autonomní evropskou formu společnosti a preferuje národní adaptace. Navíc vůbec nereflektuje potřeby a zájmy inovativní ekonomiky.
René v Evropském parlamentu zastupuje frakci S&D (Socialistů a demokratů), která tradičně klade důraz na ochranu národních zájmů, práva zaměstnanců a silnou úlohu členských států. Jeho přístup odráží typickou politickou snahu vyjít vstříc různorodým zájmům jednotlivých států a tradičním průmyslovým aktérům (rodinným firmám, notářům, odborům), kteří mají na evropské úrovni silné zastoupení.
O nás bez nás
Repasiho ESSU návrh navíc nebyl dostatečně konzultován se startupovou komunitou přes AFS nebo EU Inc. Důvodem jsou pravděpodobně výše zmíněné politické preference – priorita byla dána aktérům, kteří jsou tradičně politicky bližší frakci S&D a národním reprezentacím členských států (seznam konzultovaných entit je veřejně k dispozici). Startupové komunitě se tento ‚o nás bez nás’ přístup pranic nezamlouvá, a důrazně se tento týden hlásí o slovo.
Co je na ESSU návrhu problematické?
- Směrnice vs. nařízení: Směrnice, dává státům volnost v implementaci, což povede k zachování současné národnostní fragmentace. Startupy tlačí na přijetí nařízení, které by muselo platilo jednotně v celé EU.
- Špatný právní základ: Repasiho návrh se opírá o články 50 a 114 SFEU (harmonizace), ale startupy preferuji článek 352, pro zavedení samostatné formy společnosti vedle národních variant.
- Zvýhodnění tradičních firem: Funkce jako právo veta nebo správcovské modely vyhovují zavedeným firmám a rodinným podnikům, které odmítají akvizice – nikoliv rychle rostoucím startupům, které potřebují struktury vhodné pro rizikový kapitál a rychlé škálování.
- Přehnaný důraz na ‚killer akvizice‘ a přesuny firem: Zaměření návrhu na blokování odkupů a nucené udržování firem v EU je zastaralé a neodpovídá dynamice digitální ekonomiky.
Je jasné, odkud vítr vane – politická roztříštěnost a obavy z federalismu vedou k tomu, že se členské státy odmítají vzdát kontroly nad korporátním právem. Lobbing ze strany notářů a rodinných firem chce udržet složitost systému, protože jim vyhovuje. Zastaralé myšlení a přehnaná opatrnost EU způsobila, že návrh naprosto nereflektuje současné potřeby startupů.
Společné prohlášení více než 20 národních startupových asociací – například France Digitale, Startup Germany, Italian Tech Alliance nebo i naší České startupové asociace – tvrdě kritizuje Repasiho návrh jako přinejlepším „polovičaté řešení”, které by vytvořilo až 27 nových národních variant na místo „skutečného” 28. režimu.
Celý proces a jeho momentální vyústění pro mě není překvapením – a několikrát jsem podobný průběh prorokoval (naposledy např. v Zoom Insideru na téma startupy). Kopíruje přesně to, co jsme si v Česku zažili s ESOPem: všechno vypadá slibně až do momentu, kdy se do procesu zapojí šedé eminence reprezentující zájmy etablovaných byznysových struktur. Může to znamenat náhlý konec nadějí a snah, ale pokud se zvedne dostatečně velká vlna odporu, tak z toho může být ‚jenom‘ (v našem případě několikaleté) zdržení. Pokud národní startupové asociace vytrvají ve svém tlaku, lépe se etablují na evropské politické scéně, a ve finále (stejně jako u nás) se může celý sektor sjednotit a na vyhraném boji založit svou další identitu.
Pochopení právě těchto principů mě před rokem vedlo k podpoře založení České startupové asociace. Jednak proto, abychom lobbing za ‚naši věc‘ dělali u nás v Česku i na EU úrovni dlouhodobě, pečlivě a systematicky – jen tak lze totiž porazit minulost. A taky proto, abychom na národní úrovni zajistili lepší podmínky pro startupy pro dobu, kdy reformní proudy na EU úrovni nebudou tak silné, jak bychom potřebovali.
I přes všechno výše zmíněné, moje predikce pro 28. režim zůstává optimistická: tedy že se nakonec podaří najít variantu, která bude na úplně spodní hranici toho, co startupy budou považovat za akceptovatelné. Díky tomu se podaří zakotvit základ pro budoucí dílčí reformy, které mohou situaci dále vylepšit.
Autorem textu je Vojtěch Roček, Presto Ventures.
