Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. Podle ní se inflace bude v letošním roce pohybovat nad 2% cílem, na horizontu měnové politiky se bude nacházet v jeho těsné blízkosti. Se základním scénářem prognózy je konzistentní nejprve mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb a v příštím roce jejich lehký růst.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. A. Michl uvedl, že současná situace neumožňuje snížit úrokové sazby, a zdůraznil potřebu držet reálné úrokové sazby kladné, a to zvláště v situaci zvýšené deficitnosti sektoru vládních institucí.
V rámci diskuse o současném a budoucím nastavení měnové politiky E. Zamrazilová uvedla, že snížení úrokových sazeb by vedlo k jejich neutrálnímu působení, zatímco současná situace vyžaduje mírnou restrikci vzhledem k povaze proinflačních rizik, především setrvačnosti růstu cen v oblasti služeb a nemovitostí. Nevyloučila pokles úrokových sazeb na některém z příštích jednání, ale pravděpodobnost takového kroku považuje za nízkou. J. Frait podotkl, že ekonomika se cyklicky posouvá do konjunkturní fáze a nastavení měnové politiky již nejspíše není restriktivní, což také naznačuje zrychlující růst úvěrů. J. Kubíček vyhodnotil dynamiku bankovních úvěrů podnikům jako relativně umírněnou, ale upozornil na objem emitovaných dluhopisů, který již úrovní odpovídá zhruba 30 % objemu úvěrů nefinančním podnikům a nelze ho považovat za zanedbatelný. S tím souhlasil J. Seidler, který doplnil, že dluhopisové financování podniků v 1. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostlo o 60 %, což společně se solidně rostoucí dynamikou u ostatních úvěrových segmentů ukazuje, že současné nastavení měnové politiky již není tolik restriktivní. K. Kubelková uvedla, že aktuální nastavení úrokových sazeb je přiměřené současné situaci a jejich výhled z pohledu finanční stability nepředstavuje riziko. Doporučila ponechat měnové politice prostor pro flexibilní reakci a nevylučovat do budoucna žádný pohyb sazeb, a to zejména v kontextu přetrvávajících nejistot z vývoje v zahraničí. Tento názor sdílí J. Seidler, který rovněž zmínil potřebu otevřenosti v budoucím nastavování měnové politiky.
Jako protiinflační faktor bankovní rada vnímá silnější kurz koruny vůči euru. J. Kubíček považuje mírně restriktivní působení měnové politiky skrze působení kurzu za užitečné, neboť podle jeho názoru úrokové sazby působí již neutrálně. Podle J. Fraita by byla silnější koruna v souladu s odhadovanou dynamikou ekonomické aktivity, vývojem složek platební bilance a očekávanými kroky jiných centrálních bank. E. Zamrazilová doplnila, že silnější kurz koruny může přímo ovlivnit ceny zboží, nikoli však ceny služeb s výjimkou dovolených. V cenách služeb hraje zásadní roli mzdová dynamika.
Vývoj cen služeb byl diskutován i v rámci debaty o domácí inflaci. J. Seidler poznamenal, že momenta inflace tržních služeb byla v první polovině letošního roku výrazně nad úrovní běžnou před pandemií covidu-19 a tato silná dynamika má oporu i ve spotřebě služeb domácnostmi, která se již nachází nad úrovní z roku 2019. J. Procházka vnímá zvýšený růst cen služeb spíše jako postupné doznívání strukturálních změn než jako nové cyklické tlaky. V rámci debaty o struktuře inflace E. Zamrazilová upozornila, že nyní nadpoloviční většina položek spotřebního koše zdražuje tempem vyšším než 3 %, mediánová inflace v červnu činila 3,8 %, a je tedy vyšší než vykázaná míra inflace. Inflaci v tolerančním pásmu udržují položky energií a pohonných hmot s relativně vysokou váhou, které vykazují mimořádný pokles cen, který ale postupně odezní. Za riziko plnění inflačního cíle označila i nerovnovážný růst cen nemovitostí. Ten se odráží v růstu tržního a imputovaného nájemného, které v červnu vzrostlo meziročně o téměř 5 %. K cenovému vývoji nemovitostí J. Kubíček poznamenal, že modely používané v ČNB již naznačují brzké zvolnění jeho dynamiky, pro další vývoj sazeb tak podle něj bude důležité, zda k onomu zmírnění růstu cen nemovitostí skutečně dojde. K. Kubelková jako nové proinflační riziko na horizontu prognózy zmínila zavedení systému emisních povolenek EU ETS2. J. Kubíček a J. Seidler poukázali na nejistou kvantifikaci tohoto rizika, neboť není známo, zda a jak bude případný cenový efekt ETS2 kompenzován ze strany budoucí vlády.
Vývoj reálné ekonomiky hodnotí většina bankovní rady pozitivně kvůli silné domácí poptávce. K. Kubelková upozornila na horší než očekávaný předběžný odhad růstu HDP ve 2. čtvrtletí, který je nyní spolu s dalšími daty zpochybňujícími optimistický vývoj ekonomiky bagatelizován. Podle J. Procházky tento vývoj může ukazovat na nižší dynamiku průmyslu vlivem relativně silné koruny a pouze přechodného oživení v 1. čtvrtletí kvůli předzásobení v reakci na celní opatření administrativy USA. Na domácí ekonomice by se dle jeho vyjádření též mohlo negativně podepsat zpomalení ekonomického růstu v eurozóně a utlumená domácí investiční aktivita. J. Seidler poznamenal, že předběžné odhady HDP bývaly v předešlých čtvrtletích zpravidla revidovány výše. Dodal, že indikátory ekonomické důvěry nenaznačují, že by se ekonomická situace měla nyní akutně zhoršovat. Trh práce podle názoru J. Fraita zůstává nadále napjatý, což dokládá setrvalý růst mezd, který bude dál působit proinflačně. Stav trhu práce proto nadále považuje za jeden z rozhodujících argumentů proti dalšímu snižování úrokových sazeb. Podobně i J. Procházka označil situaci na trhu práce za klíčovou pro další vývoj měnové politiky.
V rámci debaty o vnějších rizicích E. Zamrazilová uvedla, že rizika spojená s celní politikou administrativy Spojených států sice nevymizela, ale nenaplnily se nejhorší scénáře uvažované na začátku roku. Podle K. Kubelkové rizika plynoucí z dosavadního průběhu obchodních válek přetrvávají, momentální uklidnění situace může být dočasné a skutečné dopady cel bude možné plně analyzovat až se značným zpožděním. J. Seidler souhlasil, že situace se může rychle otočit směrem k nepříznivému vývoji, proto je nutné zůstat ohledně budoucího nastavení měnové politiky flexibilní. J. Frait dále upozornil na možné protiinflační riziko spojené s možným zpomalením americké a následně globální ekonomiky. Realizace tohoto rizika se mu však v tuto chvíli nezdá být příliš pravděpodobná. Nejistotu ohledně síly zahraniční poptávky ilustroval J. Procházka výraznou negativní revizí dat z trhu práce v USA.
Bankovní rada na svém jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
