Česká koruna vstupuje do roku 2026 s relativně silnou výchozí pozicí, přesto první čtvrtletí může být podle části ekonomů testem její odolnosti. Zatímco domácí fundamenty zůstávají příznivé, klíčovou roli bude hrát zahraničí – především americký dolar a globální sentiment. Odborníci se shodují na stabilitě sazeb ČNB, liší se však v důrazu na rizika i načasování případné apreciace.
První kvartál pod tlakem sázek na sazby
Ekonom Jaromír Gec z Komerční upozorňuje, že krátkodobě může být koruna zranitelná: „Českou korunu mohou podle nás během prvního čtvrtletí dostávat pod tlak hlavně sázky finančních trhů na další snížení úrokových sazeb ČNB. Sám však dodává, že v základním scénáři s uvolněním měnové politiky letos nepočítá. Podle něj by se koruna měla od druhého čtvrtletí s podporou rozšířeného úrokového diferenciálu a solidního růstu české ekonomiky vrátit v páru s eurem zpět k apreciaci.
Podobně hlavní ekonom Portu Jan Berka potvrzuje, že právě očekávání ohledně sazeb hrála v posledních týdnech významnou roli, „Už před únorovým zasedáním někteří členové bankovní rady uvedli, že si dovedou představit ještě nižší sazby. Korunu tyto komentáře oslabily,“ dodal. Jestřábí vyznění únorového jednání ČNB podle něj „pomohlo tyto sázky omezit“, nicméně trh zůstává citlivý na nová inflační data, zejména ve službách.
Úrokový diferenciál jako klíčový pilíř
Analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek vidí současné nastavení měnové politiky jako zásadní stabilizační faktor. „Úrokové sazby zůstávají na úrovni, která je v regionálním srovnání stále atraktivní, a centrální banka dává jasně najevo, že nemá důvod s jejich snižováním spěchat.“
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka jde ještě dál a zdůrazňuje rozdíl oproti eurozóně: „Ve prospěch silnější koruny hovoří i ve srovnání s eurozónou vyšší úrokové sazby, kdy základní sazba ČNB je 3,5 % a ECB 2 %.“ Podle něj pokles úrokových sazeb ČNB v letošním roce nevidí jako pravděpodobný. Argumentuje především jádrovou inflací: „Poslední měření inflace sice ukázalo 1,6 %, ale bez energií jsme stále na 2,5 %,“ podotkl.
Gec dodává, že ve druhé polovině roku by mohl sehrát roli i rozpočet. „Dopad uvolnění tuzemské fiskální politiky posílí jádrové inflační tlaky, a tím sníží i pravděpodobnost ‚cutu‘ ČNB.“ Peterka tento argument podporuje: „Rozpočet navíc zůstane proinflační i v dalších letech. Spěchání s poklesem sazeb tak není na místě,“ poznamenal hlavní ekonom XTB.
Zahraničí jako hlavní hybatel
Zatímco domácí faktory poskytují koruně „polštář“, podle Jana Berky bude rozhodující zahraniční vývoj. „Hlavním tahounem její výkonnosti nebude ani tak domácí dění jako spíše to zahraniční,“ konstatoval.
Klíčový je zejména dolar:
Zejména výkon amerického dolaru a amerických finančních trhů bude patřit k hlavním fundamentům vývoje české koruny. Berka připomíná, že koruna vůči dolaru zpevnila „téměř na hranici 20,00 za dolar, což byly její nejsilnější hodnoty od roku 2014“. Další výprodeje dolaru by podle něj mohly korunu podpořit, například při „přecenění výhledu směrem k rychlejšímu poklesu amerických sazeb“ či při „nervozitě spojené s Trumpovou politikou“.
Gec však upozorňuje na opačný scénář „Apreciační tendence koruny k euru bude ovšem během letoška částečně kompenzovat souběžné obnovení zpevňování amerického dolaru,“ míní Gec.
Většina ekonomů se shoduje, že domácí makroekonomický výhled koruně přeje. Lajsek očekává rychlejší růst ekonomiky, než se předpokládalo. „Tahounem zůstává spotřeba domácností podporovaná růstem reálných mezd a uvolněnější fiskální politikou,“ uvedl Lajsek. Peterka vidí meziroční růst „poblíž 3 % v reálném vyjádření“ a zlepšující se nové objednávky v průmyslu, které by měly podpořit export a poptávku po koruně. Zároveň ale varuje před vnějšími riziky. „Scénář silné koruny může rozbít návrat silného risk off sentimentu,“ říká Peterka a vyjmenovává možné spouštěče – eskalaci války na Ukrajině, nové geopolitické konflikty či tvrdší obchodní válku. „Neznámou je také hospodářská obnova v Německu,“ dodává.
Kurzové scénáře pro rok 2026
V krátkém horizontu se názory ekonomů liší jen mírně. Lajsek očekává v prvním kvartále obchodování „mezi 24 a 24,5 CZK/EUR“. Berka předpokládá, že koruna „zůstane nad hranicí 24,00 za euro“ a proti dolaru se bude pohybovat „v pásmu 20,00 až 20,50“. Gec připouští dočasné oslabení „k 24,40 CZK/EUR v Q1 26“, následované posílením „k hladině 24,10 CZK/EUR“ do konce roku.
Peterka je nejoptimističtější: „Nelze vyloučit ani krátkodobé proražení hranice 24 korun za euro směrem dolů.“
A vůči dolaru dokonce: „Teoreticky se můžeme podívat pod hranici 20 korun za dolar.“
Konsenzus: stabilita se sklonem k síle
Společným jmenovatelem komentářů je relativní stabilita kurzu, podpořená úrokovým diferenciálem a solidním růstem ekonomiky. Rizika leží především mimo Českou republiku – v trajektorii amerických sazeb, síle dolaru a globálním sentimentu. Jak shrnuje Lajsek, koruna nyní nabízí „příběh stability i relativně zajímavý úrokový diferenciál“. O tom, zda tento příběh přeroste ve výraznější apreciaci, však rozhodne především svět za hranicemi.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
