Kurz české koruny vstupuje do druhého čtvrtletí v prostředí mimořádné nejistoty, kde se mísí geopolitická rizika s měnovou politikou hlavních centrálních bank. Klíčovou roli bude hrát především vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopad na ceny energií, inflaci i globální rizikový sentiment. Právě tyto faktory mohou podle ekonomů rozhodnout o tom, zda koruna zůstane pod tlakem, nebo se jí podaří část ztrát korigovat.
„Kurz koruny vstupuje do druhého čtvrtletí v prostředí zvýšené nejistoty, přičemž jedním z hlavních faktorů bude další vývoj situace na Blízkém východě,“ říká Jan Berka, hlavní ekonom Portu. Podle něj bude zásadní, jak trhy vyhodnotí dopady dražších energií na inflaci a úrokové sazby. „Pokud by konflikt vedl k výraznějšímu zdražení energií a zároveň k posunu očekávání směrem k vyšším sazbám v zahraničí, byl by to pro korunu nepříznivý signál,“ dodává.
Vedle geopolitiky však nelze opomíjet ani domácí faktory. Výhled měnové politiky ČNB, úrokový diferenciál vůči ECB a celková kondice ekonomiky budou podle ekonomů určovat, zda koruna dokáže vnějším tlakům odolat. „Vyšší domácí sazby nebo očekávání jejich delší restriktivnosti mohou kurz částečně stabilizovat, v prostředí výraznější averze k riziku by to však samo o sobě nemuselo stačit,“ upozorňuje Berka.
Zahraniční faktory převažují
Podle Petra Lajska, analytika Purple Trading, bude druhé čtvrtletí pro korunu spíše negativní. „Domácí ekonomika sice nevypadá špatně, ale hlavní roli budou hrát zahraniční faktory a ty se pro českou měnu nevyvíjejí ideálně,“ říká. Trhy totiž nově zaceňují zpřísnění měnové politiky ECB, zatímco od ČNB podobnou aktivitu neočekává.
„Bankovní rada pravděpodobně zůstane v režimu vyčkávání, což by znamenalo postupné snižování úrokového náskoku, ze kterého koruna v posledních letech výrazně těžila,“ dodává Lajsek. Pokud se tento scénář naplní, může podle něj česká měna oslabit až k hranici 25 korun za euro.
Zároveň upozorňuje na určitou nekonzistenci mezi tržním očekáváním a komunikací centrální banky. „Trh je v očekávání přísnější politiky poměrně agresivní – podle FRA se do cen promítá až trojí zvýšení sazeb do konce roku, zhruba k 4,25 %, což ukazuje spíše na změnu pozic investorů než na jasný signál od centrální banky,“ říká.
Rizika zůstávají vychýlená směrem k oslabení
Opatrný pohled sdílí i ekonom Komerční banky Jaromír Gec. „V krátkodobém horizontu je podle nás riziko vychýleno spíše ve směru dalšího oslabení koruny k euru,“ uvádí s tím, že česká měna zatím reagovala na růst cen energií relativně umírněně.
Podle něj korunu částečně chrání sázky trhu na utaženější měnovou politiku ČNB, které znovu rozevřely úrokový diferenciál ve prospěch české měny. Tento faktor však může rychle zmizet. „V případě deeskalace konfliktu se může diferenciál opět zúžit i vzhledem k neochotě ČNB reagovat na krátkodobý nabídkový šok zvýšením sazeb,“ vysvětluje Gec.
Ani v optimističtějším scénáři přitom nepočítá s výrazným posílením. „Aktuálně nepředpokládáme skokové posílení koruny, ale spíše její setrvání poblíž 24,40 CZK/EUR,“ dodává.
Energie jako klíčový faktor
Shoda mezi ekonomy panuje v tom, že hlavním rizikem zůstávají ceny energií. Česká ekonomika je totiž vzhledem k vyšší energetické náročnosti průmyslu citlivější na šoky než část západní Evropy. To v obdobích nervozity zvyšuje opatrnost investorů vůči koruně i dalším regionálním měnám.
Pokud by se konflikt dále vyhrotil a ceny ropy zůstaly nad hranicí 100 dolarů za barel, tlak na oslabení koruny by se podle expertů dále zvýšil. Naopak uklidnění situace by mohlo přinést alespoň částečnou korekci ztrát.
Vedle toho budou investoři sledovat i regionální faktory, například politický vývoj v Maďarsku, který může krátkodobě ovlivnit celý středoevropský region.
Opatrný výhled
Celkově tak vstupuje koruna do druhého čtvrtletí s omezeným prostorem pro posilování a s řadou rizik na horizontu. Kombinace geopolitického napětí, nejistého vývoje inflace a rozdílné trajektorie měnové politiky hlavních centrálních bank vytváří prostředí, ve kterém bude česká měna spíše reagovat na externí impulzy než na domácí fundamenty.
Jak shrnuje Jan Berka: „Pro úvod druhého čtvrtletí zůstává mé hodnocení opatrné: koruna má potenciál zůstat pod tlakem, i když její vývoj nebude určován pouze geopolitikou, ale také reakcí centrálních bank a domácích makroekonomických dat.“
