- turecký prezident učinil nezapomenutelný ekonomický experiment
- Kevin Warsh zopakoval svou mantru
- akciím to příliš neuškodilo
Turecký prezident Erdogan je terčem ironických poznámek od doby, kdy se pokusil vyléčit domácí finanční systém, který trpí mnoho desetiletí extrémní inflací, konstantním znehodnocováním domácí měny a enormně vysokými úrokovými sazbami, velmi neobvyklým způsobem. Proti všem makroekonomickým poučkám hovořícím, že jediným spolehlivým lékem na pádivou inflaci jsou vysoké úrokové sazby, se rozhodl pro jejich snížení. Stalo se tak v letech 2021-23, kdy svět zachvátila pokovidová inflace. Erdogan snížil hlavní úrokovou sazbu z 19 procent na polovinu, vyhodil několik centrálních bankéřů, kteří s krokem nesouhlasili, aby nakonec sklidil hrozivý neúspěch. Turecká lira se propadla o čtyřicet procent a výsledkem byla ještě extrémnější dolarizace ekonomiky než v době předchozí. Úroková sazba musela být nakonec zvednuta na 50 procent p.a. Turecký prezident je důkazem faktu, že ekonomické zákony vzdorují vůli i těch nejúspěšnějších autokratů.
Existuje jeden nepatrný racionální bod v úvaze amatérského makroekonoma v prezidentském křesle. Vysoké krátkodobé sazby zvyšují peněžní zásobu díky úroku vyplácenému držitelům státních obligací či pokladničních poukázek. Je tomu tak obzvláště v případě, že je stát enormně zadlužen. Pokud je peněžní zásoba živena ještě státním deficitem, proudí do ekonomiky peníze poměrně silnou intenzitou.
Obraťme list a zaměřme se na přítomnost. Kevin Warsh zopakoval ve svém pátečním projevu na sjezdu centrálních bankéřů v Jackson Hole přesně totéž, co pronesl na svém úvodním projevu při nástupu do funkce. Inflace kolem tří procent je problém. Cíl je stanoven pevně na dvou procentech, a pokud se k němu nebude ekonomika přibližovat dostatečně rychle, bude muset přistoupit centrální banka k nepříjemným krokům. Jaké kroky to jsou a jak přesně chce měnový výbor postupovat v případě negativního vývoje, Warsh neřekl. Reakce trhu byla jednoznačná a očekávaná. Výnosová křivka provedla tzv. „bear flattening“, což je větší nárůst výnosů na kratších splatnostech než na splatnostech delších. Trochu překvapivou reakci jsme zaznamenali na některých rizikových aktivech. Učebnicově se zachoval dolar, který posílil. Cena zlata a jiných drahých kovů poklesla, avšak akcie provedly jen mírnou korekci, což je docela překvapivé.
Na účtech amerických bank leží sedm bilionů dolarů úspor. Tato obrovská zásoba peněz byla pravděpodobnou příčinou páteční odolnosti amerických akcií. Jakýkoliv jejich pokles je totiž konfrontován s jejím objemem. Pokud díky výše popsanému Erdoganovu principu tato suma poroste ještě větší rychlostí, není se co divit, že jakákoliv chuť prodávat akcie velmi rychle pohasíná.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
