Stále větší počet lidí se obává o ztrátu svého zaměstnání z důvodu pokračujícího trendu robotizace. Svoje obavy podpírají teorií, jež hlásá, že na světě je jen omezené množství práce, na jejíž vykonání je potřeba lidské práce. Protiargument pochází od ekonomů, jako je Milton Friedman, kteří se domnívají, že lidský chtíč a potřeby jsou nekonečné, což znamená, že pro lidi se vždy najde co dělat.
Svět čelí globální krizi pracovních míst
Ačkoliv je pravdou, že technologické změny z velké části stojí za zánikem některých pracovních míst, stejně tak je pravdou, že dalším důsledkem této změny je výrazné zvýšení životní úrovně. Hlavní z důvodů rostoucí robotické pracovní síly je, že výrobky se stávají méně nákladné, jinými slovy společnost jednoduše využívá roboty místo lidí za účelem výrazného snížení cen.
V momentě, kdy se chováme a hlavně myslíme jako spotřebitelé, jen zřídka kdy se bráníme technologickým změnám, jenž nám poskytují lepší a levnější výrobky a služby, i když to stojí pracovní místa. A ani bychom neměli. Robotizace je způsob, jak vybudovat lepší svět. Ve snaze zpomalení technologických změn k zachování pracovních míst lze ekvivalentně obhajovat trestání spotřebitelů a pozastavení úsilí vynaloženého ke zlepšení kvality života.
Takže jaký je nejlepší způsob, jak pomoci těm, kteří přicházejí o pracovní místa v důsledku pokroku robotizace?
Za prvé, nabízet lepší přístup ke vzdělání a rozvoji dovedností, což bude s postupem času stále více prováděno prostřednictvím technologií. Za druhé, nechat pracovat trhy – to znamená, zavedení jednoduššího výpovědního systému jak pro zaměstnance tak i zaměstnavatele – tak aby kapitál a pracovní síla mohly být rychle převedeny do vytváření nových pracovních oblastí a pracovních míst. Za třetí, vytvářet a udržovat bezpečnou sociální záchrannou síť, aby propuštění pracovníci měli možnost v klidu hledat nové zaměstnání. Rychlé zlepšení technologické produktivity a výsledný ekonomický růst by snadno zaplatil tento program.
To, co je často opomínáno je, že technologická revoluce nabídla výrobní produkty každému na dosah. Přichází v podobě chytrých telefonů, tabletů, a PC s připojením k širokopásmovému internetu. Prakticky každý na této planetě (alespoň v rozvinutých ekonomikách) tak má přístup k neomezenému počtu informací, komunikaci a vzdělávání. V momentě, kdy miliardy lidí mají přístup k potřebným nástrojům potřebných k účasti v globální ekonomice, je těžké uvěřit, že výsledkem s postupem času bude něco jiného nežli rozsáhlé rozpoutání kreativity, produktivity a lidského potenciálu.
Je také absurdní si myslet, že robotizace bude mít za následek zničení většiny zaměstnaneckých míst. Zde je důvod proč:
Pro začátek, roboti a umělá inteligence nejsou zdaleka tak sofistikovaní jak se někteří lidé obávají. Existují velké rozdíly mezi tím, co po nich chceme, aby udělali a co ve skutečnosti dokážou dělat. To znamená, že je stále obrovská propast mezi dnešní prací lidí a tím co dokáží roboti a umělá inteligence nahradit. I přestože lze namítnout, že umělá inteligence bude s jistotou mnohem sofistikovanější s průběhem času, je zde stále mnoho věcí, co roboti s velkou pravděpodobností jen tak nedokážou. Řeč je například o kreativitě, inovaci, průzkumu a umění.
V neposlední řadě, v momentě kdy dochází k hojné a levné automatizaci, lidská zkušenost se stává vzácnější a cennější. Tento trend lze pozorovat všude kolem nás. Například, cena nahrané hudby se blíží nule, ale business zabývající se živou hudbou exploduje. Nebo, cena obyčejné kávy obecně klesá, na druhé straně trh pro ručně dělanou, gurmánskou kávu roste. A tento trend se rozšiřuje i do jiných odvětví. A za čtvrté, stejně jako většina z nás má práci, jenž by před 100 lety vůbec neexistovala, stejný princip bude platit za 100 let. Takže, tvrdit, že obrovské množství lidí přijde o svojí práci na úkor robotizaci, a společnost nebude schopna vytvořit nová specifická místa, je svým způsobem podcenění lidské kreativity a inovace. A lidé by se podceňovat neměli.
