Globální ekonomika čelí největší zkoušce důvěry od evropské dluhové krize. Jak Japonsko, tak i eurozóna nadále zásobují svět čerstvými známkami slabosti, zatímco u rozvojových trhů, ale i například Číny, dochází ke zpomalení růstu. Svoji roli v momentální vyhrocené situaci hrají i geopolitické konflikty, ať už na Ukrajině nebo Středním východě. Přidají-li se k tomu i pouliční protesty v Hongkongu, šíření viru Ebola a konec kvantitativního uvolňování v USA, má globální ekonomika zaděláno na opravdový průšvih.
Napříč finančním světem panují obavy, že pět let od chvíle, kdy se svět vybelhal z recese, centrální banky prakticky vyčerpaly své stimulační arzenály. Mnoho pozornosti se momentálně upírá na USA, jakožto ekonomiku dostatečně robustní na to, aby dokázala nahradit pokles poptávky jinde.
„Globální ekonomika a trhy mají za sebou historii traumatických ekonomických událostí“ řekl Paul Mortimer-Lee, ekonom BNP Paribas. „Jak fyzicky, tak i psychicky nedošlo k jejich úplnému zotavení a panují obavy, že přichází jejich opětovný úpadek.“
Strach a pochybnosti napříč finančními trhy byl patrný během včerejšího medvědího směřování akciových trhů. Míra „indexu strachu“ VIX měřící volatilitu vystoupala nejvýše od června 2012.
Přesto však americké akcie zakončily den na pozitivnější notě ve ztrátě „pouhých“ 0,8 procenta poté, co agentura Bloomberg přispěchala s oznámením, že prezidentka Fedu Janet Yellenová o víkendu vyjádřila důvěru v americkou expanzi na zasedání za zavřenými dveřmi ve Washingtonu. Během dne však ztráty amerického S&P500 dosahovaly až 3 procent.
Příliv špatných zpráv
Průzkum Bank of America ukázal na nejnižší optimismus ohledně výhledu ekonomického růstu a inflace v očích managerů fondů v posledních dvou letech.
Nejnovějším katalyzátorem obav byla včerejší zpráva, že americké maloobchodní tržby v září klesly o 0,3 procenta a pokles byl patrný i u velkoobchodních cen, jež klesly poprvé v tomto roce. Tento pokles šel ruku v ruce se špatnými daty vydanými v průběhu tohoto týdne, v čele s nejnižší německou důvěrou investorů za poslední dva roky a produkčními cenami v Číně na svých 31měsíčních minimech.
Japonská průmyslová výroba spadla o 3,3 procenta oproti loňskému roku a inflace v Británii nečekaně propadla na nejnižší úroveň za posledních pět let. Pokles cen v Izraeli a Švédsku dokonce indikuje příchod deflace.
Evropské epicentrum
Epicentrem ekonomických starostí je momentálně eurozóna. Poté co se Draghimu (prezident ECB) podařilo vytáhnout ekonomiku eurozóny z dluhové paniky v roce 2012, se prezident ECB snaží předejít deflaci snížením úrokových sazeb na rekordní minima, uvolněním levných půjček bankám a položením základů pro zahájení odkupu aktiv ze soukromého sektoru.
Nákup vládního dluhu zůstává jako poslední možnost. Zatímco Draghi říká, že v případě nutnosti neodmítá kvantitativní uvolňování, z Německa znějí silné hlasy opozice. „Evropa nyní vstupuje do nejnebezpečnější fáze své krize,“ řekl Scott Brown, hlavní ekonom Raymond James. „Momentálně to není o tom, zda ECB přistoupí ke kvantitativnímu uvolňování, ale spíše kdy.“
Rozvojové trhy
Na rozdíl od situace před pěti lety, kdy se rozvojové trhy v době krize zasloužily o oživení globální ekonomiky, nyní emerging markets klopýtají. Propad nemovitostního trhu v Číně tlačí dolů tamní ekonomický růst, jenž bude podle analytiků nejpomalejší od roku 1990, zatímco v Brazílii se snaží vymanit z recese, do které se země dostala v první polovině tohoto roku.
Některé rozvojové ekonomiky jsou silně ovlivněny nekončícím poklesem komodit společně s geopolitickým napětím způsobeným konfliktem na Ukrajině a hrozící recesí ruské ekonomiky. „Situaci na globálních trzích zhoršuje jak pokračující propad ruské ekonomiky, tak evropských indikátorů důvěry,“ řekl Gustavo Reis, ekonom Bank of America.
Oáza prosperity
Největším důvodem pro přesvědčení, že propad globálních trhů nebude mít dlouhého trvání, jsou signály, že USA se opět stává „oázou prosperity“, přestože sílící dolar a zahraniční ekonomická slabost jsou důvodem pro obavy úředníku Federálního rezervního systému.
Důvodem k optimismu je však nejnižší míra nezaměstnanosti v USA za posledních šest let, snižování zadluženosti firem a domácností a pravděpodobnost, že levnější energie a nízká výnosnost dluhopisů budou podporovat spotřebitelské výdaje a podnikové investice.
„Situace ve zbytku světa není natolik kritická, aby dokázala zvrátit optimistické momentum v USA,“ řekl Peter Hooper, hlavní ekonom Deutsche Bank a bývalý člen Fedu.
Zděšení trhů ohledně globálního růstu přichází jen několik dní poté, co Mezinárodní měnový fond doporučil zemím hledat nové způsoby, jak podpořit své ekonomiky, a snížil výhled pro globální růst jak v tomto roce, tak v roce příštím.
Rozpočtové deficity
Problém však není jen v nízké inflaci, ale i v tom, že centrální banky vyspělých ekonomik jsou momentálně takřka bez munice, poté co v důsledku finanční krize přistoupily ke snížení úrokových sazeb na rekordní minima a zvýšení rozpočtových schodků na historická maxima.
„Obávám se, že se trhy snaží najít podporu tam, kde jednoduše není možná,“ řekl Charles Collyns, hlavní ekonom Institutu mezinárodních financí.
Méně vystrašeně působí Julian Jeesop, hlavní ekonom Capital Economics, podle kterého je ekonomika USA momentálně robustní, Čína podniká potřebné kroky k transformaci své ekonomiky a levnější ropa zažehne celosvětovou poptávku. „Je těžké být pozitivní vzhledem k tomu, jak negativní je momentálně nálada na trzích, ale myslím, že sentiment je zbytečně pesimistický,“ řekl.
