Spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci meziročně klesly o 0,2 procenta. Blok zemí, platících eurem, je tak po více jak pěti letech v deflaci. Očekáván byl poloviční pokles, vývoj je nejslabší od září roku 2009.
Statistika je dalším posílením sázek na brzký zásah Evropské centrální banky v podobě širokého evropského QE. Prezident ECB Mario Draghi v lednu řekl, že nelze vyloučit roztočení deflační spirály klesajících cen a domácností, odkládajících spotřebu.
Ekonomové sázejí na další pokles inflace v lednu. „Leden přinese velmi pravděpodobně další pokles a po zbytek roku zůstane inflace extrémně nízko,“ domnívá se Evelyn Herrmann z BNP Paribas. „Očekáváme, že ECB oznámí program širokého odkupu aktiv včetně vládních dluhopisů,“ dodává pro Bloomberg.
Zatímco, dle samostatné statistiky, míra nezaměstnanosti v eurozóně zůstala na úrovni 11,5 procenta, v Itálii stoupla na nové maximum 13,4 procenta.
Faktorem, který se podepisuje významně pod pád spotřebitelských cen v eurozóně, jsou ceny ropy. Brent krátce propadl pod 50 dolarů za barel, WTI se dostala k 47 dolarům za barel. Spotřebitelské ceny na meziroční bázi klesají v Německu či ve Španělsku. Jádrová inflace eurozóny, očištěná o ceny energií, potravin, tabáku a alkoholu, v prosinci vzrostla na 0,8 %.
Podle listu Het Financieele Dagblat ECB už dva měsíce pracuje na přípravě QE v různých variantách. Od června ECB dvakrát snížila sazby a nabídla dlouhodobou likviditu bankám. Zahájila také kryté nákupy aktiv, které ve vedení ECB kritizuje Jens Weidmann za Bundesbank a také Sabina Lautenschlaegerová, rovněž z německé centrální banky.