V říjnu minulého roku ukončil Federální rezervní systém třetí kolo tzv. programu kvantitativního uvolňování (QE). V rámci nákupů hypotékou krytých cenných papírů a státních dluhopisů se bilance Fedu nafoukla až na rekordních 4,5 bilionů dolarů (viz. graf). Po skončení QE se naplno rozjely spekulace o tom, kdy americká centrální banka přistoupí k opětovné normalizaci své měnové politiky.
Z trendu těchto spekulací však vystupuje Michelle Barnesová z bostonské pobočky Federálního rezervního systému. Ta v rámci své studie představila názor, že by americká centrální banka měla ponechat nákup státních dluhopisů jako běžný nástroj své politiky namísto toho, aby se vracela pouze ke konvenčnímu stanovování krátkodobých úrokových sazeb. Dle jejího přesvědčení by tento krok představoval významné rozšíření dostupné škály možných politických opatření.
Šéf Fedu v NY: Tempo růstu sazeb určí trhy
„To, co v rámci diskuze o tzv. exit strategii americké centrální banky hrubě schází, je úvaha o tom, že by si autorita měla zachovat, a ne zrušit, možnost použití rozvahových nástrojů,“ přepisuje slova Barnesové server Wall Street Journal. „Od té doby, co Dodd-Frankův zákon přidal ke stávajícím kompetencím v pohodě dosažení maximální udržitelné zaměstnanosti společně s cenovou stabilitou i udržování finanční stability, bylo by pro banku výhodné mít k dispozici vícero možných nástrojů,“ dodala bankéřka.
V současné době už Fed svou bilanci nijak nerozšiřuje, nýbrž pouze udržuje její velikost prostřednictvím reinvestování splátek jistiny dluhopisů, které drží. Sama guvernérka Janet Yellenová v únoru oznámila, že banka prozatím nemá v úmyslu nijak omezovat svou současnou strukturu portfolia prostřednictvím prodeje držených aktiv. K omezení bilance dojde až v určitém okamžiku, přičemž celý proces bude probíhat postupně pomocí zastavení procesu reinvestic. Dlouhodobým cílem Fedu je tedy „nedržet více cenných papírů, než je nutné pro efektivní a účinné provádění své monetární politiky.“
Barnesová naopak tvrdí, že Fed by měl být mnohem otevřenější k dalším nákupům dluhopisů v případě potřeby ovlivnit úrokové sazby a udržet si dostatečně robustní bilanci. „Mít k dispozici více než jeden primární nástroj je zárukou větší flexibility, která Fedu umožní mnohem snáze dosáhnout svých stanovených cílů. Ponechání si těch nejnovějších měnových nástrojů může přispět k tomu, že budoucí měnová politika bude mnohem efektivnější než ta minulá. To by pak znatelně posílilo i kredibilitu banky ve všech jejích stanovených cílech.“
