„Rychle se měnící technologická infrastruktura finančních transakcí, zahrnující nebankovní sektor, digitální měny, peer-to-peer financování či crowdfunding, představuje pro současný systém komerčních i centrálních bank velkou výzvu.“ Tak popsal během konference atlantské pobočky Federálního rezervního systému současnou situaci finančního světa Randall Kroszner, bývalý člen rady guvernérů Fedu a současný profesor na chicagské univerzitě.
Ve své obsáhlé studii, kterou během konference prezentoval, zkoumá Kroszner dopady tzv. fintech revoluce na bankovní systém, jehož fungování na bázi přijímaní vkladů a poskytování úvěrů podtrhuje schopnost úrokové politiky ovlivňovat vývoj reálné ekonomiky. „Z makroekonomického hlediska čelí komerční, a zřejmě i centrální, banky potenciálně nebezpečné konkurenci v oblasti platebních systémů, která může ohrozit tradiční transmisní kanály měnové politiky,“ přepisuje Krosznerova slova server Wall Street Journal.
Po dobu své existence ovlivňoval Federální rezervní systém míru přebytečných rezerv komerčních bank. Při uvolněné měnové politice držely banky nadmíru přebytečných rezerv, což vedlo k poklesu úrokových sazeb a k následné úvěrové expanzi, která podpořila hospodářský vývoj země. Když Fed naopak svou politiku utáhl, banky si rezervy držely na rezervních účtech, úroky vzrostly a poskytování úvěrů, a tedy i sama ekonomika zpomalily. Současná fintech revoluce však tento transmisní mechanismus může snadno narušit, a tak eliminovat schopnost centrálních bank ovlivňovat peněžní nabídku, úroky i inflaci.
„Digitální měny, mobilní bankovnictví, crowdfunding, peer-to-peer financování. To vše jsou věci, které mohou snadno narušit úlohu tradičních komerčních bank, jež jsou nedílnou součástí procesu peněžní multiplikace, prostřednictvím kterého je určována úroveň nabídky peněz, potažmo úroveň cenové hladiny,“ vysvětluje Kroszner. „Jakmile se úvěrování přesune mimo konvenční finanční systém, banky, a to dokonce i ty centrální, ztratí svou schopnost ovlivnit chod reálné ekonomiky.“
Dle bývalého centrální bankéře je potřeba, aby si regulátoři tento fakt uvědomili a pochopili, jak tyto změny mohou ovlivnit účinnost jejich mikro i makro prudenční politiky. Stejně tak poukazuje na fakt, že jsou to sami regulátoři, kteří přispívají k oslabení funkce tradičního bankovnictví tím, jak od doby krize neustále zpřísňují regulace celého sektoru. Právě touto činností totiž poskytují „munici“ mimobankovním institucím. Dle Krosznera je ohrožení role, účelu a životaschopnosti bankovního systému nepochybné. „Komerční ani centrální banky sice nejsou mrtvé, ale fintech společnosti už je mají dávno na mušce.“
