Co čekat od vývoje české ekonomiky v jejích jednotlivých odvětvích? Na to se snaží odpovědět Index FPG investičního klimatu ČR. Jeho hodnota vzrostla v říjnu oproti minulému hodnocení o 1,9 bodu na 63,6 bodů. Přinášíme vám zajímavé postřehy osobností – expertů „na tu svou oblast“ české ekonomiky, kteří se na hodnocení investičního klimatu v ČR podílejí: v tomto díle šéfa Channel Crossings Vítězslava Bicana, Bohuslava Čížka ze Svazu průmyslu a dopravy a realitního experta Pavla Holečka. Co lze říci pohledem jazykových služeb, průmyslu a trhu nemovitostí?
Vítězslav Bican, výkonný ředitel Channel Crossings
Ve třetím čtvrtletí se v oblasti jazykových služeb řešily následky britského rozhodnutí o vystoupení z EU. Je ale možné říci, že se řešily více na kontinentu, než na ostrovech. Pád libry vede ke zlevnění jazykových pobytů a všech služeb nakupovaných ve Velké Británii. Další aspekty, které je možné předjímat, je například nedostatek anglických rodilých mluvčích v orgánech EU, protože Britové jako (budoucí) nečlenové se o tyto pozice nebudou moci ucházet. Pro britské firmy to ale zároveň může znamenat chuť přesunout svoje aktivity více na kontinent, tedy prodávat v eurech, ale produkovat stále v librách. Od překladatelských agentur jsem tento přístup slyšel na konferenci pořádané v minulém týdnu v Londýně.
Vzhledem k oslabené koruně se tento posun zatím nemusí týkat Česka, nicméně po uvolnění měnového kurzu už ano. Na druhou stranu diskuse o tom, zda angličtina bude i nadále hlavním dorozumívacím jazykem jsou odmítány jako bezpředmětné, protože ani francouzština ani němčina nejsou v současné době a ani v blízké budoucnosti ve stavu, kdy by se univerzálním jazykem mohly stát. Dalším významnou událostí na jazykovém trhu je v poslední době několik větších akvizic, kdy velké mezinárodní jazykové společnosti (tzv. LSP – Language service providers) kupují menší a regionální dodavatele, případně je najímají na své globální zakázky. Česku se tyto aktivity ve větší míře opět vyhýbají, i proto, že je relativně malým trhem, nicméně v budoucnosti se na jistou míru konsolidace jazykového trhu bude nutné připravit.
Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy
V oblasti průmyslu žádné velké překvapení v závěru roku nečekám, budou nadále působit známé faktory jako vysoká srovnávací základna loňského roku, značně nižší investice ze strukturálních fondů či problémy v investiční (dopravní) výstavbě z důvodu nepřipravenosti staveb. I odvětvově hlavním tahounem zůstane automobilový průmysl a související odvětví. Domácí firmy si v posledních letech své pozice na zahraničních trzích drží, poptávka domácností mírně roste, v očekávání firem a ekonomické náladě zůstává mírný optimismus a řada firem naráží na bariéru nedostatku pracovních sil. Že by zde byl ale faktor, který by umožnil udržení tempa růstu z loňského roku, to ne. K určitému zpomalení růstu celkově dochází. Závěr roku bude výsledkově slabší, nicméně ve smyslu pomalejšího růstu, nikoliv záporných hodnot.
Pavel Holečka, expert v oblasti nemovitostního trhu
Vývoj nemovitostního trhu v ČR je primárně napojen na ekonomický cyklus, tedy na vývoj ekonomiky. HDP i přes pokles proti roku 2015 (4,6%) vykazuje slušnou výkonnost (2,6%) a projevuje se tak na několika úrovních. Realizované ceny u starších i nových bytů významně zrychlily svůj růst a to především v první polovině letošního roku. Za vyšší poptávkou po nákupech nemovitostí vidíme několik faktorů: pozitivní vývoj na trhu práce (pokles nezaměstnanosti) a růst mezd a z toho vyplývající zvyšující se apetit po hypotečních úvěrech. Nemovitostní trh obecně nadále ovlivňuje vysoká dostupnost hypoték (nízké úrokové sazby a vzájemná konkurence finančních institucí poskytující úvěry na financování nákupu a rekonstrukce nemovitostí).
ČNB od října mění podmínky a nebude tak již možné poskytovat 100% hypotéky. I přes toto omezení neočekávám významnější dopad na hypoteční trh. Přestože ceny bytů, zvláště ve velkých městech (Praha, Brno), aktuálně výrazně stoupají, stále dohánějí předkrizovou úroveň v roce 2008. Vzhledem k vývoji ekonomiky v ČR proto očekávám pokračování růstu cen nemovitostí. Zcela jiná situace je v oblasti stavební produkce. Zde dochází proti roku 2015 k výraznému poklesu. Důvodů je více, zmíníme především pomalý náběh nových projektů v rámci financování EU, prodlužující se doba mezi projektovou přípravou, výstavbou a finálním prodejem nové nemovitosti a rostoucí nejistoty spojené s dalším vývojem evropské ekonomiky včetně nejistých dopadů spojených s Brexitem. Vzhledem k očekávanému růstu HDP k hranici 3% a více, lze očekávat zvýšení stavební produkce. I v druhé polovině roku 2016 probíhá zvýšená obchodní aktivita na nemovitostním trhu. Řada investičních fondů jedná o nákupech komerčních nemovitostí (především nákupní a business parky) a dokladuje to fakt, že v nemovitostním trhu stále vidí na dalších několik let velmi zajímavý investiční potenciál.
