Školné na amerických vysokých školách prudce stoupá. Odborníci za tím vidí několik faktorů – od nižších státních výdajů na vysokoškolské vzdělání po rostoucí poptávku po něm. Nedávná studie Vanderbilt University však přišla ještě s jedním zjištěním. Z raketového růstu školného viní také federální předpisy.
Studie se zaměřila na 13 vysokých škol. Cílem bylo zjistit, kolik času a peněz vysoké školy federální předpisy „stojí“. Bylo zjištěno, že dodržování těchto předpisů přispívá k nárůstu provozních nákladů o 3 až 11 procent. Časovou zátěž navyšuje o 4 až 15 procent.
Do studie se zapojila pestrá škála vysokých škol a univerzit, od malých soukromých po velké veřejné. „Tento výzkum jsme provedli s cílem lépe pochopit jednu z významných veličin v našich celkových nákladech – dodržování federálních předpisů,“ poznamenal rektor Vanderbilt University Nicholas S. Zeppos, který studii zadal.
Uspěli byste u přijímaček na prestižní #Oxford? – Roklen24.cz http://t.co/8clYzSjF1F prostřednictvím @roklen24
— Roklen24 (@roklen24) 16. Říjen 2015
Ačkoli jistě není od věci pochopit všechny proměnné, které do rozpočtu v tomto odvětví vstupují, poukázání na to, že tyto náklady nakonec „stečou“ na studenty a jejich rodiny v podobě školného, není od Vanderbilt University až tak altruistické. To, co je pravděpodobně cílem, je snížení zátěže v podobě federálních předpisů pro samotnou školu.
Důležité je uvědomit si, že existuje celá řada jiných faktorů, na které experti na vysokoškolské vzdělávání poukazují a pomocí kterých růst školného vysvětlují. Jedno z vysvětlení tohoto trendu je, že ochota studentů nést náklady na vzdělání je daleko vyšší než ochota federálních vlád. Mezi léty 1980 – 2012 byly vysoké školy svědky obrovského nárůstu v zápisech. Růst počtu studentů zapsaných na vysokou školu přispěl ke zvýšení nákladů několika způsoby. Jedním z nich je již ona zmíněná ochota nést náklady, dalším například potřeba většího počtu administrativních pracovníků.
