Německý Spolkový sněm dnes označil za genocidu masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915. Poslanci přitom zdůraznili, že rezoluce neznamená obviňování současné turecké vlády. Ankara v reakci odvolalo svého velvyslance v Německu ke konzultacím. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že usnesení bude mít vážné dopady na turecko-německé vztahy. Arménie naopak německé rozhodnutí uvítala. V minulosti už tyto masakry uznaly za genocidu dvě desítky zemí.
Němečtí poslanci v rezoluci rovněž uvedli, že svůj díl zodpovědnosti za zabití až 1,5 milionu Arménů nese i Německo, které bylo za první světové války spojencem Osmanské říše. Němci tehdy o masakrech věděli, nepodnikli však nic, aby jim zabránili.
Poslanci také při jednání zdůrazňovali, že rezoluce není zaměřená proti současné turecké vládě. „Jsem přesvědčen, že označení minulosti pravými slovy neohrozí naše vztahy s Tureckem,“ řekl předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert.
Erdogan naopak očekává, že rezoluce bude mít na vztahy mezi Berlínem a Ankarou vážný dopad. Turecký premiér Binali Yildirim označil rozhodnutí Spolkového sněmu za chybné, podle něj ho má na svědomí „rasistická arménská lobby“.
Turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo německého chargé d‘affaires v Ankaře k podání vysvětlení. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že Německo „nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu“ pošpinilo jeho historii.
Německá kancléřka Angela Merkelová však vyjádřila přesvědčení, že vztahy Německa a Turecka jsou navzdory některým názorovým rozdílům široké a silné. Berlín podle ní chce mít nadále dobré vztahy s Ankarou, podporuje ale i dialog mezi Tureckem a Arménií.
Arménie rezoluci vřele uvítala. Arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan dnes řekl, že Německo „významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti“.
Český ministr kultury Daniel Herman v reakci na rozhodnutí Spolkového sněmu uvedl, že je třeba nebát se otevírat i pohnuté historické kapitoly. Vzhledem ke stoletému odstupu by se však podle něj možná měli věcí zabývat spíš historici než politici.
Turecko pojem arménská genocida odmítá a jeho použití je v zemi trestné. Události z roku 1915 nicméně už uznaly za genocidu dvě desítky zemí, mimo jiné Rusko, Slovensko, či Francie, a také Evropský parlament. Česko oficiálně takový krok neučinilo, prezident Miloš Zeman ale podle arménských médií při návštěvě svého arménského protějšku Serže Sargsjana v Praze v lednu 2014 hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor.
