Zásadní změnu v nastavení úrokové sazby a kurzového závazku nečekají ekonomové, oslovení Roklen24, od dnešního jednání bankovní rady ČNB. Jejich pozornost se ale soustředí na komentáře k případnému zavedení de facto nechtěných záporných sazeb, zpřesnění kurzového závazku ve druhé polovině roku 2016 i komentáře k ECB, která prodloužila své nákupy v rámci QE nejméně do března roku 2017. Kvůli ECB musela ČNB v prosinci znovu výrazně intervenovat, dle odhadů ING dosud v objemu kolem 20 miliard korun.
„ČNB na svém prosincovém zasedání ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Stejně tak bude i nadále deklarovat svůj úmysl opustit intervenční režim nejpravděpodobněji na přelomu let 2016 a 2017. Koruna se po poměrně klidném říjnu ocitla v listopadu a opět i nyní v prosinci pod takovým tlakem devizových obchodníků, že ČNB musela intervenovat, aby českou měnu udržela na úrovni odpovídající svému závazku z listopadu 2013. Je tedy možné, že za účelem zmírnění tohoto tlaku ČNB ve svém komentáři k měnovému rozhodnutí akcentuje možnost redukce svých úrokových sazeb do záporného pásma,“ uvádí hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda s tím, že by zatím mělo zůstat jen u této slovní intervence. „Hovoří pro to třeba úroveň takzvané jádrové v inflace – tedy korigované inflace bez pohonných hmot –, která v listopadu odpovídala podruhé v řadě hodnotě 1,3 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2008. Takováto úroveň jádrové inflace není důvodem pro další nekonvenční měnověpolitické opatření,“ dodává Kovanda.
„Od ČNB neočekáváme žádnou změnu. Kurzový závazek i sazby zůstanou beze změny. Zklamání ze strany ECB trochu uvolnilo tlak na snižování sazeb ČNB do záporu (alespoň pro tuto chvíli). Neočekáváme ani výraznou změnu rétoriky. ČNB podle nás nadále bude předpokládat exit ke konci roku 2016 i přes to, že inflace v posledních měsících výrazně zklamala. Zklamání se totiž koncentrovalo do cen pohonných hmot a cen potravin, což jsou volatilní položky víceméně mimo kontrolu ČNB. Vyzdvižena budou rizika pro pozdější exit, nicméně ani to není zásadní novinka,“ uvedl pro Roklen24 ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
„ČNB svou měnovou politiku nezmění a pouze zopakuje, že ukončení kurzového závazku se oddaluje ke konci roku 2016. Rétorika ČNB setrvá pravděpodobně v holubičím tónu a nelze vyloučit opětovné zmínění negativních sazeb, aby ČNB omezila spekulace na dřívější ukončení závazku a potřebu intervenovat,“ reaguje pro Roklen24 hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Seidler upozornil, že hlavně před jednáním ECB byla ČNB nucena relativně internzivně intervenovat a v den jednání ECB 3. 12. vzrostl objem likvidity v bankovním sektoru o bezmála 7 mld. Kč.“ Intervence však pokračovaly dle našich odhadů i v minulém týdnu, kdy ČNB intervenovala v objemu kolem 20 mld. Kč. Za celý prosinec tak objem intervencí mohl dosáhnout zhruba 25 mld. Kč. Vzhledem k pokračujícím intervencím tak může ČNB opět zmínit případné využití negativních sazeb, aby učinila držbu koruny méně atraktivní a snížila tím potřebu dále pravidelně intervenovat,“ uvedl Seidler s tím, že půjde především o slovní intervence a ČNB k záporným sazbám ve skutečnosti přistoupit nehodlá.
Podle Seidlera je ale otázkou, zda ČNB poupraví vágní komunikaci z listopadu a pro 2. polovinu roku 2016 přidá silnější vymezení závazku na koruně. „Nicméně vhledem k personálním změnám v bankovní radě ČNB v polovině příštího roku nelze v tuto chvíli kurzový závazek ČNB pro druhou polovinu příštího považovat za dostatečně kredibilní. Tato nejistota bude přetrvávat do doby, než budou známí noví kandidáti do bankovní rady a jejich názor na politiku kurzového závazku,“ dodal Seidler.
„ČNB si na svém minulém zasedání vytvořila pro ukončení intervencí cestovní mapu, kterou teď není důvod měnit,“ uvádí své očekávání hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. „Listopadová inflace skončila sice výrazně pod odhady, ČNB ale nemá ve zvyku reagovat na jediné číslo. Po nadcházejícím zasedání tedy ČNB zopakuje, že bude bránit korunu v posílení pod úroveň EUR/CZK 27.0 pravděpodobně do doby kolem přelomu let 2016/2017,“ uvedl Sobíšek.
„Téměř žádnou změnu v nastavění měnové politiky ČNB nečekám, tedy sazba u nuly (0,05%) a potvrzení kurzového závazku. Také formulace o jeho ukončení se pravděpodobně posouvá až do období okolo konce roku 2016 se výrazně nebude měnit. Jednou možností je, že ČNB zmíní, že exit z režimu ještě ovlivní ukončení QE ze strany ECB, nastavené nyní na nejméně březen 2017,“ uvedl pro Roklen24 hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
„ČNB pravděpodobně ponechá měnovou politiku nedotčenu. Inflace se sice stále neobjevuje, ale nedávný pokles cen byl způsoben pro ekonomiku poměrně zdravými faktory. Je tady také možnost, že centrální bankéři přitvrdí v rétorice směrem k možnému dalšímu oslabení koruny, ale čekáme, že ke skutečnému činu zatím nedojde,“ připojuje své stanovisko hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.
