Je pravda, že na velikosti nezáleží?

Jaký je vztah mezi společenským úspěchem a výškou? A jak to je s prezidentskými kandidáty ve Spojených státech a na koho bychom si měli vsadit? Dnešní volební superúterý naznačilo, že v bitvě o Bílý dům by se mohli v listopadu střetnout republikán Donald Trump a demokratka Hillary Clintonová.

Udělejme si historickou exkurzi a podívejme se, jak na tom byli různí američtí prezidenti. Nejvyšším byl Abraham Lincoln, který měřil 192 centimetrů, když průměrná výška stejně starých mužů v armádě byla v té době zhruba 172 centimetrů. Naopak nejmenším byl James Madison se 163 centimetry. Průměrný prezident měl 180 cm a byl, vzhledem k americké populaci své doby, v drtivé většině případů nadprůměrně vysoký (viz obrázek).

Srovnáme-li výšku prezidentů s jejich oponenty, kteří boj o prezidentský úřad prohráli, zjistíme, že do roku 1900 na relativní výšce zdá se nezáleží a naopak jsou v lehké převaze kandidáti nižší. To se však počátkem 20. století mění. Počínaje Theodorem Rooseveltem z celkem 29 klání vzejde v 19 případech ten vyšší jako vítěz. Jen v jednom případě kandidáti měřili stejně. Potenciální vysvětlení tohoto trendu je zvyšující se expozice kandidátů v médiích. Což umožňuje veřejnosti, si výškových rozdílů všimnout.

Proč na výšce záleží?

Možné vysvětlení nabízí ve své studii Gert Stulp (2013) a jeho kolegové, ve které tvrdí, že výška má pozitivní vztah k vůdcovským kvalitám. Právě vyšší muži mají větší šanci se stát ve skupině vůdci a také častěji obsazují pozice vedoucích a manažerů. V zaměstnání pak dostávají vyšší nástupní mzdy, a mají větší šanci, že budou povýšeni. Možné vysvětlení tohoto fenoménu vidí v tom, že výška je spojována s dominancí, kdy vyšší jedinec má více potenciálu k získání moci a autority nad více submisivními členy své skupiny. To by mělo být způsobené tím, že vysocí muži jsou zdánlivě fyzicky zdatnější a cítí se méně ohroženi ostatními.

Doplňující pohled přináší Timothy Judge a Daniel Cable (2004). Ti přicházejí s evolučním vysvětlením, kdy zvířata používají výšku jako ukazatel síly, když se ocitnou v situaci, kdy se rozhodují, jestli utéct nebo bojovat. Při tomto výkladu se výška rovná síle a vzbuzuje tedy respekt. Ve společnosti se to projevuje tak, že vysoký jedinec je jednak kladněji vnímaný svým okolím a zároveň (či právě proto) má větší sebevědomí, to mu umožňuje lépe se v práci prosadit a tedy i dosáhnout vyšších příjmů a společenského postavení.

Na koho si tedy vsadit?

V současné době zbývají tři republikánští kandidáti, přičemž nejvyšším z nich je právě Donald Trump. Pakliže by vyhrál republikánské primárky, tak by podle výše napsaného jeho šance na celkové vítězství záležela na tom, jestli by se postavil proti Bernie Sandersovi nebo Hillary Clintonové. Přestože jsou oba menší než on, tak by větší šanci měl mít se Sandersem. V historii USA se ještě nestalo, aby o prezidentské křeslo soupeřil muž se ženou a tudíž lze jen těžko předvídat, kdo by z takového souboje vyšel jako vítěz.

Otázka na závěr. Myslíte, že je vyšší Miloš Zeman či Karel Schwarzenberg?

Zdroje:

STULP, Gert, et al. Tall claims? Sense and nonsense about the importance of height of US presidents. The Leadership Quarterly, 2013, 24.1: 159-171.

JUDGE, Timothy A.; CABLE, Daniel M. The effect of physical height on workplace success and income: preliminary test of a theoretical model. Journal of Applied Psychology, 2004, 89.3: 428.

Newsletter