Evropské výnosy rostou, americké ve střednědobých splatnostech klesají. Dolar ve ztrátě nad 1,1400 za euro. Koruna po zpevnění odevzdala část zisků nad 24,75 za euro. Proti dolaru nad 21,70.

Jak globální oteplování proměňuje francouzské vinařství?

Nebývalá vedra dotlačila globální průměrné teploty k nevídaným hranicím. Kdo za to může? Podle vědců jsou dominantní příčinou lidé. Nyní promluvila také vinná réva. Ta je totiž velmi citlivá na prostředí a klima. Dva vědci, kteří spolupracovali s NASA, Kolumbijským Earth sciences centrem a Harvardem, zkoumali záznamy sklizní hroznů za posledních 400 let. A zjistili trendy, které jsou důsledkem změn teplot a srážek.

Zahlcená země. Co děláme špatně?

Výzkum, publikovaný v časopise Nature Climate Change, přichází s tím, že oteplování změnilo od roku 1980 způsob růstu hroznů. Již nebudou muset spoléhat na pozdní období tepla a sucha, teploty totiž vzrostly. Graf, na který se můžete podívat do galerie článku, ukazuje odchylky od průměrného začátku sklizně. Kvůli vyšší teplotě začínají sklizně po roce 1980 daleko dříve. Vědci v historických dokumentech sledovali také letokruhy, teploty, srážky a půdní vlhkost.

Dobrou zprávou je, že vyšší teploty přinesly zvýšení kvality vína. Tou špatnou zprávou je to, že kvalita pravděpodobně s rostoucím oteplováním nevydrží. Evropa zakusila chuť teplejší budoucnosti v roce 2003, kdy srpnová vedra, nezaznamenaná za 500 let, zabila nejméně 20 tisíc lidí. Že by ale bylo extrémní horko pro vinaře přínosem, se v lahvích neukázalo. „Může jít o horní hranici“ co se pozitivního vlivu vedra na víno týká, poznamenává Benjamin Cook, vedoucí autor studie. „V roce 2003 byla sklizeň v námi zkoumaných záznamech nejdřív (asi o měsíc dříve). Kvalita vína byla v hodnocení ročníku průměrná.“

VIDEO: Vinař roku: Kvalita vín od socialismu dramaticky vzrostla

Termín vinobraní je většinou závislí na teplotě, ovšem odráží také srážkové trendy a pěstební postupy. Vlhkost může sklizeň zpomalit, i když mnohem slaběji než jí urychlí vyšší teploty. Letní teploty v Evropě tlačí nahoru v průběhu času emisemi oxidu uhličitého, které vyskočily zhruba ve stejné době, kdy se začaly posouvat termíny sklizní. Největším problémem globální ekonomiky je to, že lidstvo vypouští oxidu uhličitého stále více a hlavně rychleji než kdykoli jindy. Míra změny klimatu „je příliš rychlá pro mnoho druhů, co se přizpůsobení týká, což pravděpodobně povede k výraznému vymírání v mořském i suchozemském prostředí, které podstatně překročí“ jakoukoli epizodu Kenozoické éry, sahající zpět až 66 milionů let.

Newsletter