Strach a opatrnost po koronavirové pandemii budou cestovní ruch formovat ještě rok až dva. Přestaneme tolik létat, budeme cestovat více do regionů a hledat méně známá místa, říká Ivana Hronová, zakladatelka a CEO inovativního startupu pro cestovatele Travel a la carte v rozhovoru pro server Roklen24. Travel a la carte vznikla jako aplikace především pro mileniály a mladé profesionály, kteří chtějí zažít něco výjimečného a autentického a preferují naplánovat si dovolenou na míru. Vše od letenek až po rezervace hotelů, nejrůznějších forem zážitků i platebních služeb tak mají na jednom místě, na dosah ruky ve svém telefonu. Za zprostředkovatelské služby a osobní přístup přitom nic neplatí. “Snažíme se bořit mýtus, že tenhle typ služeb musí stát bambilion,” komentuje nastavení business modelu firmy Ivana Hronová.
Travel a la carte využívá zároveň moderních finančních technologií i prvků umělé inteligence. Těsně předtím, než udeřila koronavirová krize, měl český rodinný startup připravenou půdu pro raketový vzestup - kromě evropského trhu pronikl i na trh v Číně a v USA. Jak proměnil strategii i fungování firmy koronavirus a jak nešťastná zkušenost s doručováním výsledků testu právě na koronavir inspirovala Ivanu Hronovu k vybudování projektu, který se stal součástí iniciativy Hack the crisis - Bojujeme společně?
Vaše aplikace nabízí cestovatelům vše na jednom místě, využíváte funkcionalit z oblasti fintech i umělé inteligence, mohla byste popsat, jak to funguje?
Kromě klasických služeb pro cestovatele, které zahrnují vytvoření vlastního itineráře včetně rezervace letenek, jízdenek, hotelů a zážitků na jednom místě, nabízíme mimojiné i finanční služby. To nebyl úplně prvotní záměr, ale inspirovala jsem se v Číně, kde jsem nějakou dobu žila a kde mě zaujala platba přes QR kódy, jak je strašně jednoduchá a pro cestovatele skvělá. Když jste někde daleko, nemáte místní měnu v hotovosti nebo vám zrovna někde nechtějí vzít kartu, naskenujete jednoduše QR kód a funguje to.
Tuto funkcionalitu jsme tedy do aplikace přidali, spolu s možností sdílení rozpočtu na cesty, aby parta kamarádů měla možnost přeposílat si peníze na cestu nebo sdílet jeden rozpočet a rovnou si cestu objednat v rámci něj. Ne všechny funkcionality jsou aktuálně funkční, jelikož čekáme na licenci, ale některé platební transakce jsou už nyní zaštítěny partnerskou bankou.
Co se týče AI, to jsme zatím na začátku, ale v aplikaci máme chatbota FOXI - ten je inspirovaný liškou z Malého prince, která mu pomáhala. FOXI má být vaše liška na cestách a pomocí machine learningu odpovědět na nejrůznější otázky související s vaší cestou. Zatím pomáhá s rezervací letenek, ubytováním a umí poradit, co je v okolí vaší destinace, jaké jsou tam například bary nebo “best deals”.
Jak tenhle nápad vznikl?
Já jsem hodně cestovala sama a vždycky, když jsem řešila nějaký problém, říkala jsem si, že by bylo fajn mít nějakého kamaráda na cestách. A díky tomu, že jsem studovala technologický obor, napadlo mě to ztvárnit takto digitálně.
Zakladatelky Travel a la carte, zleva: CEO Ivana Hronová, COO Olga Grillová a CMO Kim Najman
Jak dlouho trvalo dotáhnout prvotní nápad do fáze spuštění a jak trnitá cesta to byla?
První verzi jsme měli hotovou za rok a půl, v té toho ale nebylo dostatek. Tím, že musíme spolupracovat s partnery, které musíme připojovat přes API, aby bylo všechno online tak, jak si představujeme, tak to je technicky dost náročné.
První verzi aplikace jsme pak spustili v ČR, ale nejmenovaný poskytovatel nám zavřel platební bránu, takže jsme museli službu zase z evropského trhu stáhnout. Tím, že jsme z pohledu transakcí hodně rizikoví, trvalo nám velmi dlouho, než jsme nějakou platební bránu získali. Až díky tomu, že jsem v tu dobu pracovala v Číně na jiném projektu, jsme získali příležitost spolupráce s Alibabou a aplikaci jsme nakonec spustili a otestovali poprvé na čínském trhu.
Co se týče vývoje, pořád musíme doplňovat nové a nové partnery, to asi nikdy neskončí. Zároveň bychom chtěli ještě spustit nové služby, ještě to není tak perfektní, jak bychom chtěli, ale už teď je to ve formě, která uživatelům zajistí velké pohodlí.
V čem tedy vnímáte jedinečnost a hlavní konkurenční výhodu Travel a la carte?
Chceme ušetřit cestovatelům čas při plánování a nabídnout osobní přístup - vyberete si, co vám přesně sedí na míru, díky velké škále možností, v rámci jednoho rozpočtu a vše na jednom webu nebo v rámci jedné aplikace. Navíc tím, že máme hodně partnerů, nabízíme i srovnávání cen, takže je možné vybrat tu nejvýhodnější variantu.
Uvádíte, že vaši cílovou skupinou jsou mileniálové a mladí profesionálové - v čem jsou potřeby a preference takovýchto cestovatelů specifické?
Tahle generace - moje generace - cestuje trochu jinak, chce exkluzivní zážitek a je pro ně důležitá autenticita. Mileniálové si chtějí vše zažít na vlastní kůži a mít to osobité, nezajímá je hromadný zájezd po památkách. Při plánování a nakupování chtějí mít zároveň všechno na dosah ruky. Jsme generací, co už nezná svět bez internetu, takže jsme zvyklí spoustu věcí řešit pomocí mobilního telefonu.
Můžete popsat, na čem stojí váš business model?
Za službu neplatí uživatel, ale dodavatel, tedy poskytovatel služeb. My všechno spojené s cestou daného uživatele zařídíme od A do Z, včetně třeba rezervace v restauraci - nás to baví, klientovi výrazně ušetříme práci a naše odměna jde od dodavatele, z ceny rezervovaných služeb, která je ale pro koncového uživatele stejná, jako by si ji rezervoval sám. Taková win win situace. Zároveň se tím snažíme bořit mýtus, že tenhle typ služeb musí stát bambilion.
Zmínila jste, že jste Travel a la carte nejprve testovali v Číně, akcelerátor VentureOut v New Yorku vám pomohl proniknout i na americký trh. Jaké jsou vaše zkušenosti se zahraničními trhy a zahraničními uživateli? Museli jste čelit nějakým specifickým výzvám, které jste na začátku nečekali?
V Číně se nám hodně vyplatila spolupráce s univerzitami - vybraní studenti šířili povědomí o aplikaci a zároveň díky spolupráci s mezinárodními univerzitami, kde ve třetím ročníku cestují studenti na rok do Evropy, jsme měli přístup k optimální cílové skupině. To samé funguje v Evropě, i zde je hodně mezinárodních univerzit a po Evropě se cestuje hodně.
Kde jsme se spletli, byly Spojené státy. Jelikož tam je hodně drahé studium a studenti si berou půjčky, většina z nich cestuje spíše po USA a ne do Evropy nebo do Asie, kde máme hodně partnerství a hodně co nabídnout. V USA jsme tolik partnerů neměli a vyšlo nám z toho, že by bylo lepší zaměřit se spíše na korporátní klientelu, mileniály jsme úplně neodhadli.
Jaké jste měli plány a jak běžela aplikace těsně před korona krizí?
V říjnu jsme začali spouštět kampaně pro Českou republiku a Evropu, na kterou jsme se do té chvíle tolik nesoustředili, a chtěli jsme se zaměřit na Evropu a Čínu, respektive na Číňany jezdící do Evropy a naopak. Byli jsme v podstatě na začátku a vzhledem k příchodu koronavirové pandemie se to nerozjelo tak, jak bysme si přáli.
Když přišla koronavirová pandemie, jak jste reagovali? Jaké kroky jste museli v rámci vedení Travel a la carte podniknout?
Začali jsme samozřejmě nejdřív vnímat Čínu, takže jsme se z ní rozhodli stáhnout úplně, protože jsme se začali bát, kolik nás to bude stát a jestli se vůbec zvládneme udržet. Pořád tam máme nějaké zastoupení, ale ne na plný úvazek. Rozjednané partnerství jsme pozastavili a čekali jsme, co se stane v Evropě.
Bohužel se stalo to, co se stalo, i v Evropě se vše zastavilo, takže jsme museli hodně snížit náklady, zmenšit tým a postahovali jsme od partnerů úvěrové linky. Zároveň jsme kromě aplikace spustili i webovou stránku a začali jsme se soustředit na tuzemská partnerství, abychom byli připraveni, až se otevře alespoň Česká republika. V tu dobu jsme ještě nevěděli, jak to bude s okolními státy, ale v rámci České republiky se nám podařilo uzavřít zajímavá partnerství a máme v současnosti hezkou nabídku i spoustu nevšedních věcí. Museli jsme se ale hodně uskromnit.
Jak očekáváte, že bude turismus fungovat nyní?
Myslím si, že lidé budou nyní přemýšlet o cestování trochu jinak a bude soukromí, bezpečí a osobní přístup taková forma luxusu. Doufáme, že si budou dovolenou rádi sjednávat přes nás a že my jim ten luxus budeme schopni dopřát. My teď propagujeme hlavně náš web, který se zaměřuje na Českou republiku a okolní státy, na které také začínáme cílit. S aplikací čekáme, až se mezinárodní trh ještě více uvolní.
Tím, že se nyní některé věci proměnily, očekáváme, že se možná vedle mileniálů zaměříme i na střední třídu. Pro ně může být zajímavé, že jim zarezervujeme chalupu, zařídíme jim tam nákup, případně úklid, nebo pošleme například osobního šéfkuchaře. Nabízíme i výjimečné zážitky třeba s olympijským vítězem Davidem Kosteleckým, takže určitě je z čeho vybírat.
Každopádně očekávám, že strach ještě nějakou dobu - minimálně rok, možná dva - přetrvá. U mileniálů asi tolik ne, ti se tolik nebojí, respektive ti, co byli zvyklí cestovat, se nemůžou dočkat, až zase vycestují, ale všeobecně asi strach a opatrnost bude ještě převládat.
Je možné, že se po roce, dvou, věci vrátí do starých kolejí? Nebo jaké změny v rámci cestovního ruchu a preferencí cestovatelů očekáváte ve střednědobém horizontu, za řekněme pět let?
Můj osobní názor je, že se přestane tolik létat, omezí se mezikontinentální lety, minimálně výhledově a minimálně za účelem dovolených. Z Číny možná tolik ne, tam je to všeobecně dravější. Business setrvá, ale co se týče dovolených, očekávám, že se bude hodně cestovat po regionech a budou se vyhledávat nová, ne tak známá místa. A cestovatelé budou chtít osobní přístup a soukromí. Ale alespoň se podíváme na nová místa trochu jinak.
Na vývoj potřeb cestovatelů reagujete funkcionalitami z oblasti fintech a umělé inteligence, jaké očekáváte trendy v následujících letech v těchto oblastech?
V návaznosti na současnou situaci jsme začali vyvíjet ještě jiný, samostatný, produkt, který vychází z naší digitální peněženky, a nazvali jsme ho Dreambox. Je to v podstatě takový finanční manažer, ale hlavním cílem aplikace je pomoci uživateli splnit si sen. Ten se přeloží do finančního cíle a díky návazným finančním službám, které mají zhodnotit vaše finanční prostředky, které zbývají po zaplacení závazků, vám váš sen pomůže splnit.
Naše generace žije způsobem, že všechno, co vyděláme, hned utratíme - tu Uber, tamhle Starbucks, úplně to neřešíme a pak zjistíme, že nám toho moc nezbývá, což se projevilo hlavně při koronavirové krizi. Přitom máme sny a chceme mít nějaký dopad na svět okolo, ale neumíme si podle toho zařídit finance. A s tím by měl Dreambox pomoci.
Digitalizace finančnictví, stavění finančnictví z cloudu, spolupráce velkých, rigidních bank, to je podle mě budoucnost fintechu. Hodně věřím také QR kódům, to vnímám jako budoucnost plateb - je to jednoduché, zbavíte se všech transakčních poplatků spojených s platbou kartami, a velmi rychlé.
Co se týče AI, to jsme teď pozastavili, ale umělou inteligenci také vnímám jako důležitou oblast pro budoucnost, která je zároveň silně propojená s finančnictvím, takže mohou do budoucna vzniknout inovace typu AI bankéř.
Jak na váš projekt reagují investoři? Předpokládám, že Travel a la carte se všemi funkcionalitami vyžadovalo relativně vysokou vstupní investici, bylo náročné sehnat potřebné prostředky? A máte potřebu nových investic nyní, v souvislosti se současnou situací?
Travel a la carte je zatím rodinný projekt, doteď jsme nepotřebovali externího investora, ale s tím, jak služby rozšiřujeme a spouštíme zmiňovaný Dreambox, tak jsme začali hledat další finance. V tuto chvíli máme rozjednané spolupráce s bankami a požádali jsme o bankovní licenci, peníze potřebujeme hlavně na IT rozvoj. Nejjednodušší by bylo, pokud bychom jako investora získali nějakou banku nebo bankovní inkubátor, rovnou bychom se na ně mohli napojit a bylo by to všechno od jednoho subjektu, ale netrváme na tom, dá se to určitě udělat i odděleně.
Jak to vypadá s návratností investice do Travel a la carte? Na kolik let jste měli návratnost nastavenou před koronavirovou pandemií, a jak to odhadujete vzhledem k dnešní situaci?
Tím, že se trh zmenšil a zvýší se konkurence, tak bude získávání zákazníků určitě obtížnější, ale na druhou stranu preference osobního přístupu a bezpečnosti je pro nás příležitost.
Hodně věříme Dreamboxu, který bychom chtěli postavit do konce roku, a hlavně QR kódům. V loňském roce bylo mnohem více plateb digitálně, než bylo výběrů z bankomatů, objem digitálních plateb vzrostl ze zhruba 699 miliard na 844 miliard korun, což je obrovský nárůst. Proto tomuto typu plateb věříme. Pilotní verzi Dreamboxu chceme spustit v Česku, pokud se to osvědčí, tak bychom zamířili do regionu CEE a následně Afriky. I s jedním procentem trhu věřím, že by návratnost mohla být rychlá, do tří až pěti let.
Jak bojujete s konkurencí? Co děláte pro to, abyste si udrželi unikátní postavení na trhu?
Hlavně tím osobním přístupem a plánováním na míru. Pro velké cestovní agentury je složité se rychle přizpůsobit potřebám trhu, je to obrovská loď, která pluje jedním směrem, my jsme v tomhle přirovnání plachetnice a to je naší výhodou.
Kde hledáte inspiraci pro další rozvoj vašich služeb?
Asi všude, mě hrozně baví cestovat, sledovat dění kolem sebe a některé věci zjednodušovat, takže inspiraci nacházím všude okolo.
V rozhovoru pro WeAre Summit jste uvedla, že vás situace kolem koronaviru inspirovala mimojiné k účasti v projektu Hack the Crisis - Bojujeme společně. Jaká byla vaše role a co z tohoto projektu vzešlo?
My jsme sice museli udělat spoustu kroků a měli jsme problém s vlastní transformací, ale poté, co jsme zavedli nutná opatření a vypli jsme marketing, jsme najednou nevěděli, co s naší kapacitou a hledali jsme, jak pomoci. A příležitost se naskytla díky nešťastné zkušenosti kolegy s doručováním výsledků testů na koronavir. My pracujeme v coworku, kde běžně projde kolem 50 lidí, takže když jeden z kolegů byl testovaný s podezřením na koronavirus, čekali jsme, jaká budeme muset zavést opatření. Bohužel výsledky tři týdny nebo měsíc vůbec nedorazily a pak byly sděleny špatně, takže jsme dvakrát kancelář evakuovali a museli všichni do karantény.
Na základě toho jsem vyrazila zjistit, kde je zakopaný pes - a zjistila jsem, že je problém v laboratořích, že na sebe není napojené trasování výsledků po laboratoři a jejich sdělování, všechno se dělá manuálně, což se při takovéto zátěži nedá stíhat a je tam obrovský chaos a obrovská chybovost. S tím jsme chtěli pomoci a tím, že mě baví digitalizovat, jsme se Státním zdravotním ústavem vymysleli LIS (Laboratory Information System) - platformu, která by byla napojená na poskytovatele, na ty, kteří výsledky rozesílají už otestovaným a kde jsou zároveň napojené i pojišťovny. Celý proces jednoho vzorku by tak byl digitalizovaný - čímž by se zvýšila efektivita a snížila chybovost.
Máme teď provozní kostru, abychom věděli, na co všechno je potřeba LIS ještě napojit, je tam ještě hodně práce, ale ačkoli je to inspirované touto krizí, je to funkční pro jakoukoli laboratoř, která má nefunkční LIS. Takže je to do budoucna využitelné ve virologii, imunologii, alergologii, při testování kosmetických přípravků, a podobně.
Na co se v nejbližším období těšíte?
Já se těším, až budeme mít spoustu nových rezervací a až sama budu moci vycestovat. Těším se, že zrealizujeme Dreambox a čeká nás finále Hack The Crisis, tak doufám, že se s naším řešením na digitalizaci informací o testovacích vzorcích nějak umístíme a budeme to moci realizovat. Oblast zdravotnictví mě baví, protože to dává smysl více lidem. Cestování je sice skvělý, ale je to taková druhotná potřeba, zdravotnictví a finančnictví má větší potenciál v tom, že pomáhá více lidem.
