Nejvíce sledována tento týden budou data z USA. Tamní inflace i její jádrová složka za červen by měly ukázat na zrychlení cenového růstu. Důvodem by měly být vyšší ceny pohonných hmot, ale i postupně se promítající dovozní cla či problémy s nedostatkovou pracovní silou v důsledku zpřísnění imigrační politiky. Americké maloobchodní tržby podle nás v červnu po dvou měsících poklesu vzrostly, jejich dynamika by však měla nadále slábnout. Fed přesto nejspíše bude ještě nějakou dobu držet úrokové sazby beze změny. V případě eurozóny je datový kalendář chudší. Zahrnuje pouze konečný odhad červnové inflace, statistiky průmyslové produkce za květen a německý ZEW index za červenec. Ze zbytku světa pak bude sledován výsledek čínské ekonomiky za druhé letošní čtvrtletí. Její meziroční růst podle nás zpomalil z 5,4 % v Q1 25 na 5,2 %. Na finančních trzích bude rezonovat rovněž sobotní oznámení amerického prezidenta Trumpa o tom, že od 1. srpna uvalí na dovozy z EU namísto současných 10 % celní sazbu ve výši 30 %, pokud mezi oběma zeměmi do té doby nedojde k obchodní dohodě.
V centru pozornosti budou data z USA a riziko 30% cel na EU
Tlaky na růst amerických spotřebitelských cen v červnu podle nás zesílily. Odhadujeme, že celková meziroční inflace zrychlila z 2,4 % na 2,7 % a ta jádrová z 2,8 % na 3,0 %. V obou případech by přitom šlo o nejvyšší úroveň od letošního února. Oživení cenových tlaků by mělo být patrné také na meziměsíční dynamice, která by po sezonním očištění měla vzrůst ze slabých 0,1 % v květnu na 0,3 % v červnu, a to jak u celkové, tak i jádrové inflace. Podobně jako v ostatních zemích na to působil obrat na trhu s ropou, ke kterému v červnu došlo kvůli konfliktu na Blízkém východě. Pohonné hmoty tak podle našeho odhadu meziměsíčně zdražily o 0,7 %, oproti loňsku by ale měly zůstat o zhruba 10 % levnější. Další nárůst pravděpodobně zaznamenaly ceny potravin, jejichž meziroční dynamika se dosud pohybovala kolem 3 %. Kromě nepříznivého celosvětového trendu ovlivněného změnou klimatu mohou působit i lokální problémy v podobě nedostatku pracovníků v důsledku deportací a zpřísnění imigrační politiky, které prosazuje prezident Trump. V jádrové inflaci by se pak podle nás již mohly projevit dopady zavedených cel. Ta vešla v platnost v dubnu a vedla k silnému efektu předzásobení. S tenčícími se zásobami dříve naskladněného zboží by se ovšem na trh měly dostávat výrobky, jejichž ceny již budou zahrnovat zavedená cla. To indikují i data o výběru cel, která v květnu zaznamenala výrazný nárůst finančních prostředků přicházejících z tohoto titulu do americké pokladny.
Maloobchodní tržby v USA sice v červnu pravděpodobně obnovily svůj meziměsíční růst, částečně se ale jednalo o důsledek výše uvedeného zvýšení spotřebitelských cen. Americké tržby jsou totiž sledovány v nominálním vyjádření. Po dvou předchozích měsících poklesu odhadujeme, že celkové maloobchodní tržby v červnu meziměsíčně vzrostly o 0,5 % a po vyloučení prodejů aut o 0,6 %. Prodeje nových aut se v červnu podle předstihových indikátorů nadále snižovaly. Očekáváme, že dynamika spotřebitelské poptávky bude v dalších měsících slábnout. Vliv by měl mít zpomalující růst reálných příjmů domácností. Na ten bude působit také námi očekávaný stále silnější průsak dovozních cel do spotřebitelských cen. Tamní trh práce zatím zůstává odolný, známky ochlazení však vykazuje. K hromadnému propouštění nedochází, růst zaměstnanosti ale zpomaluje a najít si novou práci je tak složitější. Důležitá je rovněž skutečnost, že během posledních čtvrtletí růst spotřeby domácností v USA převyšoval tempo, jakým se zvyšovaly reálné příjmy, což umožnil vysoký objem nahromaděných úspor. Tento polštář se ovšem podle nás vyčerpal a podporu spotřebitelské poptávce tak již poskytovat nebude. Navzdory tomu je její úroveň stále vysoká a spolu s rizikem nárůstu inflace kvůli clům bude podporovat pokračující stabilitu úrokových sazeb Fedu. Ta se přitom nemusí týkat pouze nejbližšího červencového zasedání, ale i toho zářijového.
Americký dolar minulý týden otočil negativní trend
Výsledky tuzemského průmyslu za květen zklamaly a domácí trh práce pozvolna slábne. Celková průmyslová produkce meziměsíčně klesla o 1,6 %, v samotném zpracovatelském průmyslu pak o 1,5 %. V předchozích třech měsících se však výkon českého průmyslu zvyšoval, nejspíše hlavně zásluhou efektu předzásobení amerických výrobců a spotřebitelů před zavedením cel. V důsledku toho je pravděpodobné, že za celé druhé letošní čtvrtletí průmysl opět vykáže mezičtvrtletní nárůst produkce, jeho tempo by ale oproti tomu prvnímu již mělo zpomalit. Efekt předzásobení, který tuzemský průmysl vytáhl z poklesu trvající celý loňský rok, by měl postupně slábnout. Kromě statistik z ostatních zemí na to ukazuje i vývoj zakázek, které tuzemské průmyslové podniky obdržely ze zahraničí. Ty od začátku roku trendově rostly, v květnu se ale již snížily. Celkově ovšem dostupná data indikují, že dopady na ekonomiku zřejmě budou více rozložené v čase. Navzdory tomu ale tuzemský trh práce podle pokračujícího zvyšování podílu nezaměstnaných osob slábne. Ten sice v souladu očekáváními v červnu stagnoval na 4,2 %, po sezonním očištění však podle našeho odhadu došlo k jeho dalšímu nárůstu z 4,4 % na 4,5 %. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob tak v ČR od začátku loňského roku setrvale roste a je nejvyšší zhruba od začátku roku 2017. Více ke květnovým datům z reálné ekonomiky zde: https://bit.ly/IndJul25CZ.
Konečný odhad potvrdil červnové zrychlení české meziroční inflace z 2,4 % na 2,9 %, zatímco její jádrová složka vzrostla z 2,8 % na 3,0 %. Do velké míry ale v obou případech šlo o technický vliv nízké srovnávací základny loňského roku. Červen by tudíž měl podle nás představovat letošní vrchol celkové i jádrové inflace. Celková inflace by se podle naší prognózy měla ve zbytku roku postupně navracet ke dvouprocentnímu cíli centrální banky, zatímco ta jádrová navzdory jejímu poklesu nejspíše zůstane nad 2,5 % y/y. Důvodem je přetrvávající rychlý růst cen služeb, který v červnu dosáhl 5,0 % y/y a na který významně působí silně zdražující nemovitosti. Ty se promítají ve zrychlujícím růstu imputovaného i skutečně placeného nájemného. Více jsme nově zveřejněná data tuzemské inflace za červen analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Jun25_CZ. Česká koruna vůči euru v mezitýdenním srovnání oslabila o přibližně 0,2 % a její kurz se dostal mírně pod 24,70 CZK/EUR. Výraznější pak bylo oslabení tuzemské měny vůči americkému dolaru, které dosáhlo 1 % a kurz se tak vrátil nad hladinu 21 CZK/USD. Korunu sice nadále drží na silnějších úrovních skutečnost, že finanční trhy přehodnotily očekávání ohledně dalšího snižování úrokových sazeb ze strany ČNB, když nyní předpokládají jejich stabilitu až do konce roku. Proti tomu ovšem v uplynulém týdnu působil trend posilujícího dolaru na globálních trzích.
Americký dolar oproti euru minulý týden posílil. V mezitýdenním srovnání zpevnil o přibližně 0,8 % a dostal se mírně pod 1,17 USD/EUR. Přispěly k tomu pravděpodobně dozvuky v závěru předminulého týdne zveřejněných dat z amerického trhu práce, která pozitivně překvapila a potvrdila přetrvávající odolnost tamní ekonomiky. To je jeden z důvodů, proč americký Fed s uvolňováním měnové politiky nespěchá. Dalším jsou samozřejmě obavy z možných dopadů cel na inflaci, což bylo hlavní téma diskuze centrálních bankéřů na posledním zasedání Fedu, jak ukázal zveřejněný záznam. Ve směru vyšších dolarových sazeb navíc působí plánovaný nárůst výdajů americké administrativy, který nedávno prošel Kongresem. Bez významnější reakce trhů se obešlo oznámení výrazných recipročních cel, které se ale spíše dotklo méně významných hráčů světového zahraničního obchodu. Navíc cla mají vejít v platnost až 1. srpna, což je nové datum, které americký prezident stanovil jako nejzazší termín pro uzavření obchodních dohod. Došlo tak k jeho posunutí z původně udávaného 9. července. Sektorová cla by pak měla být rozšířena i dovoz mědi do USA a jejich výše by stejně jako u oceli a hliníku měla činit výrazných 50 %. Mírné posílení v uplynulém týdnu ovšem nic nemění na dlouhodobém oslabujícím trendu americké měny a ta je tak stále nejslabší od roku 2021. Z globálně důležitých dat toho minulý týden příliš nepřinesl. Německá průmyslová produkce sice pozitivně překvapila květnovým meziměsíčním nárůstem o 1,2 %, ten přesto nedokázal vykompenzovat dubnový pokles o 1,6 %. Tamní inflace za červen pak byla potvrzena na rovných 2 %, což je zároveň cíl ECB. Maloobchodní tržby v eurozóně v květnu meziměsíčně klesly o 0,7 %. Statistiky z Číny za červen potom potvrdily utlumený cenový vývoj, když se tamní průmyslové ceny meziročně snížily o 3,6 % a ty spotřebitelské v podstatě stagnovaly (+0,1 % y/y).
Zdroj: KB
