Americké výnosy rostou více než evropské. Dolar díky nad očekávání lepším číslům PMI služeb zpevnil pod 1,0800 za euro. Koruna udržela zisky proti euru pod 25,00. Proti dolaru smazala zisky spět k 23,10.

Automobilový průmysl narazil do zdi

Automobilový průmysl v Česku zaznamenal v dubnu rekord. Avšak takový, o který nikdo nestál. Koronavirová krize výrobu aut v Česku prakticky zastavila. Zatímco i v minulých krizích zaznamenaly automobilky v Česku zpomalení, nyní se jedná spíše o „náraz do zdi“. Z výrobních linek domácích automobilek sjelo v dubnu o 88 % méně nových aut než v únoru. Dramatický pokles navíc zaznamenávají i výrobci dílů a součástek, kvůli koronavirové paralyzaci automobilového průmyslu v Německu a celé EU.

Opatření proti šíření koronaviru způsobily náraz českému automobilovému průmyslu a vyústí ve výrazné zpomalení celé domácí ekonomiky. Automobilový průmysl totiž tvoří téměř 10 % domácího HDP, přímo zaměstnává více než 180 tisíc lidí a dalších více než 5 tisíc výzkumných a vývojových pracovníků. Prostřednictvím automobilového průmyslu „tečou“ každoročně do vědy a výzkumu investice v celkové hodnotě 8 miliard korun. Automobilky se podílí přes 25 % na průmyslové výrobě a 24 % na vývozu.

Z minulých krizí se domácí autoprůmysl „vyhrabal“ do 2,5 roku

I z tohoto důvodu jsou výhledy budoucího vývoje automobilového průmyslu pro Česko zcela zásadní. Schopnost domácího automobilového průmyslu „oklepat“ se z potíží dokládá pohled na krize minulé – zejména v roce 2009 a také v letech 2012 a 2013.

Na počtu vyrobených aut se nepodepsala ani velká hospodářská krize z roku 2009. Tehdy česká ekonomika klesla o 4,7 %, počet vyrobených motorových vozů však stoupl o 3,8 %. Důvodem byl zejména nájezd výroby osobních vozů Hyundai v Nošovicích od roku 2009. Další období recese v ČR i v EU v roce 2012 se však již na tuzemské výrobě motorových vozů podepsalo souhrnným poklesem o 6 %. Od té doby, se ale do roku 2019 výroba navýšila o čtvrtinu.

V případě celého českého autoprůmyslu, tedy i po zahrnutí výrobců dílů a součástek, byly dopady krizí výraznější. V roce 2009 došlo k propadu celkové produkce o 40 % a v letech 20012 a 2013 o 18 %. Na své původní hodnoty se domácí auto průmysl dostal po 2,5 letech (v případě krize roku 2009), resp. po 2 letech (po krizi z let 2012 a 2013).

Od března 2013 do doby těsně před vypuknutím koronavirové krize v únoru 2020 vzrostla produkce domácích výrobců aut a dílů o 74 %. Počet vyrobených osobních aut, autobusů, nákladních vozů a motocyklů dodaných na trh dosáhl v Česku v roce 2019 celkem 1,4 milionu vozů.

Krize přichází v nepříznivou dobu – německý autoprůmysl strádá dlouhodobě

Výhledy domácího automobilového průmyslu závisí na vývoji celosvětových trhů, zejména pak evropského. Drtivá většina vyrobených aut jde na export, v absolutním vyjádření to vloni bylo 1,3 mil. osobních automobilů. V tuzemsku se loni prodalo „jen“ přes 110 tisíc vozidel. Klíčový je přitom intra export v rámci EU, tedy vývoz osobních aut v rámci zemí EU, který v roce 2019 činil 243 miliard eur a byl v porovnání s vývozem na trhy mimo EU.

Z tohoto pohledu přichází současná krize z pohledu domácích automobilek v nepříznivé době. Již před koronavirovou krizí totiž bylo zřejmé, že rok 2020 bude pro evropský automobilový průmysl obtížný. Musel se vyrovnávat s klesající poptávkou na velkých vnitrounijních trzích a také na mimoevropských trzích, kam směřuje třetinu své produkce. Vedle toho čelil výzvě výrazně srazit emise nových vozů, aby se vyhnul citelným pokutám Evropské komise, a tím pádem i přimět spotřebitele, aby konečně začali nakupovat například elektromobily.

Dlouhodobější krizí navíc prochází německý automobilový průmysl, který je pro české výrobce klíčový (do Německa směřuje čtvrtina v tuzemsku vyrobených osobních aut a 40 % dílů a příslušenství). Poslední tři roky dochází k propadu ve výrobě i exportu německých aut. Koronavirová krize problémy německého průmyslu dále prohloubila.

Meziročně došlo v březnu k 36% poklesu výroby, ve srovnání s březnem 2018 dokonce o 45 %. V dubnu došlo v Německu k 44% meziměsíčnímu poklesu u registrací nových aut a meziročně dokonce o 61 %. V celé EU došlo v dubnu k téměř 80% propadu v registracích nových aut.

Naději vzbuzuje „šrotovné“ v Německu, vývoj v Číně i obavy z hromadné dopravy

Krátkodobým stimulem k podpoření prodejů nových aut na německém trhu by mohlo být zavedení příspěvků na nákup nových aut, který připravuje německá vláda. Že taková mimořádná stimulační opatření fungují, dokazuje i český příklad – v době velké recese v roce 2009 registrace nových aut v ČR vzrostly o 13 %, k čemuž pomohlo i tehdejší zavedení mimořádných zrychlených odpisů.

Zavedení šrotovného v Německu by mělo zajímavý dopad i na české automobilky. Až do vypuknutí koronavirové krize totiž registrace nových aut v Německu rostly, převahu měly zejména levnější vozy, což pomáhalo českým automobilkám. Nicméně nynější podpora v Německu se bude vztahovat nakonec jen na nákup elektromobilů, což podpoří ty tuzemské společnosti, které již jdou touto cestou.

Dalším příznivým signálem pro domácí autoprůmysl jsou registrace nových aut v Česku. Ty sice také výrazně poklesly, avšak „jen“ o 39 % (v dubnu ve srovnání s letošním únorem). To značí, že domácí automobilky sice zastavily výrobu, avšak i v koronavirové krizi dokázaly prodávat auta ze svých skladů.

„Světlo na konci tunelu“ představují i nedávné zkušenosti z Číny, kde pandemie koronaviru na přelomu roku odstartovala. Čínský automobilový trh zaznamenává v posledních měsících pozitivní vývoj. Tamní trh s osobními auty zaznamenal největší propad v prodejích v únoru 2020, kdy prodeje klesly o téměř 82 % oproti stejnému období roku 2019. V březnu pak meziroční propad činil 48 %, v dubnu už však došlo k výraznějšímu nárůstu prodejů osobních automobilů a pokles oproti dubnu 2019 činil jen necelá 3 %.

Budoucí vývoj prodejů nových aut bude záležet na rychlosti oživení ekonomiky EU. Jinými slovy, jestli po nabídkovém šoku přijde poptávková krize. Tedy jestli firmy a lidé v důsledku obav o budoucnost omezí i investice a nákupy zbytných statků, čímž nový automobil může být. Budoucí poptávku mohou rovněž ovlivnit změny v chování spotřebitelů. Například v době pandemie je osobní automobil žádaný bezpečný hygienický dopravní prostředek, kterému lidé dávají ve velké míře přednost před hromadnou dopravou.

Odhady budoucího vývoje jsou nyní poměrně pozitivní i v Evropě. Evropská komise ve svém posledním výhledu předpovídá, že letos se hrubý domácí produkt unie sice propadne o 7,4 %, v příštím roce by však mohlo přijít rychlé oživení a růst hospodářství o 6,1 %. Automobilovému průmyslu by mohly dát správný impuls nastartování výroby automobilek a odložená spotřeba zákazníků.

V „optimistické“ variantě dojde v EU k rychlému oživení ekonomiky a trh s osobními auty letos poklesne o 24 % na 11,7 milionu. V roce 2021 bude následovat rychlé obnovení poptávky (+25 %) na 14,6 milionu prodaných osobních vozů.

Pokud by však byl propad ekonomiky EU hlubší a následné oživení pomalé, odrazilo by se to i na kondici automobilového trhu. V takové variantě by se prodeje nových aut letos propadly o 29 % na 10,9 milionu a rovněž ani v roce 2021 by se nepřiblížily k úrovni roku 2019.

Newsletter