Moderní průmyslová výroba se neobejde bez řídicích automatů, inteligentních robotů a spousty počítačových simulací. Jenže ani nejmodernější přístroje využívající umělou inteligenci nemůžou fungovat bez lidí. Odborníci jsou potřeba pro jejich správnou implementaci v provozech, optimalizaci i průběžné řízení. Reakcí na požadavky trhu je partnerství a spolupráce české softwarové společnosti AIKIT, Škoda Auto Vysoké školy a Siemens.
„Těší mě spojení společností Siemens a AIKIT s naší vysokou školou a možnost networkingu s odborníky těchto společností, kdy se můžeme navzájem inspirovat tématy, která hýbou přítomností a formují budoucnost. Věřím, že akce přispěla ke zvýšení povědomí o důležitosti vzdělávání v kontextu technologií a inovací, a těším se, co nového nám tento společný inspirativní Technology Day přinese a samozřejmě na další spolupráci s profesionály v oboru,“ uvedla Sandra Lacinová, CEO Škoda Auto Vysoká škola.
„Automatizace výroby znamená její větší efektivitu, rychlost i bezpečnost. Zavádění robotů či umělé inteligence škáluje lidský potenciál a firmám umožňuje udržet si konkurenceschopnost, snižovat náklady na provoz a dosahovat lepší udržitelnosti. Nové technologie ale znamenají také potřebu odborníků, kteří umějí využít jejich plný potenciál. Právě nedostatek expertů na trhu je jedním z faktorů, které brzdí posun českého průmyslu k automatizaci. Mám radost, že díky spolupráci se Škoda Auto Vysokou školou pomůžeme vychovávat další generaci odborníků na průmyslovou automatizaci a digitalizaci a během praktické výuky je seznamovat nejen s nejmodernějšími technologiemi, ale také je připravovat na výzvy, které v praxi sami denně řešíme,“ řekl Matěj Kult, CEO softwarové společnosti AIKIT.
Automatizace výrobních procesů zahrnuje použití robotů, strojů a softwaru ke zvýšení efektivity a snížení potřeby lidské práce, respektive k jejímu škálování a usnadnění. Klíčovou roli v ní kromě samotných strojů sehrávají především řídicí jednotky. Tzv. PLC (programmable logic controllers) jsou „mozky“, které jednotlivé stroje i celé výrobní linky ovládají a fungují jako prostředník mezi člověkem a strojem. Člověk je zde ovšem stále potřeba, protože PLC jsou stejně univerzální zařízení a je třeba je naprogramovat pro ten který stroj nebo systém.
Budoucnost je v talentovaných lidech
„Budoucnost průmyslu závisí nejen na technologiích, ale především na lidech, kteří je do výroby budou zavádět a pracovat s nimi. Proto jsme na Technology Day, který je ideální platformou pro sdílení zkušeností a vizí, představili poslední novinky od společnosti Siemens, například virtualizované řídicí systémy, edgová řešení, řešení využívající pokročilé prvky umělé inteligence, komunikační protokoly, RTLS lokalizaci pro autonomní vozíky nebo řešení pro snižování spotřeby energií,“ uvedl Marek Vachutka, vedoucí prodeje automotive v Siemens Digital Industries.
Průmyslové provozy totiž využívají mnohem víc technologií, než jsou třeba dobře představitelné frézy, robotické ruky nebo dopravníky. Při řízení výroby je mj. zásadní vědět také o tom, kde se materiál nebo zboží zrovna nachází. Na řadu tak přicházejí systémy pro lokalizaci polohy, a to jak jednoduché RFID brány, které umějí hlídat, zda výrobek opatřený speciálním tagem opustil nějaký prostor (podobně jako hlídají, zda zboží neopustilo prodejnu před zaplacením), tak i RTLS pro sledování polohy v reálném čase ve 3D prostoru a s přesností na cca 30 cm. Ani jedno se opět neobejde bez PLC jednotek a řídicího softwaru.
„V automatizaci hrají roli tři strany: výrobci, dodavatelé technologií a programátoři, kteří umějí danou technologii přizpůsobit potřebám konkrétního provozu. Například lokalizace polohy může ukázat, kde je zboží ve skladu, ale i sledovat polohu nářadí a automaticky měnit jeho nastavení. Nebo zobrazit varování, když se někdo ke stroji přiblíží s bednou materiálu určenou na něco jiného, a předejít škodám nebo zraněním z nepozornosti,“ vysvětlil Antonín Boháč z AIKIT, s jakými požadavky přichází praxe, na kterou studenty na VŠAŠ připravují.
Optimalizace a továrny „nanečisto“
Druhou klíčovou oblastí modernizace výroby je uplatnění technologií při jejím plánování a optimalizaci. Jedním z těchto nástrojů jsou tzv. digitální dvojčata. Tyto virtuální reprezentace nejsou ovšem jen statické 3D modely, ale aktivní simulace. Chovají se stejně jako reálná předloha, lze je ovládat, programovat a sledovat jejich chování. Technologové tak mohou například novou výrobní linku postavit nejprve digitálně a vyhodnotit, jak dobře bude fungovat.
Digitální dvojčata a virtuální robotiku je možné využít také k optimalizaci provozů. Podle informací společnosti Siemens pomohly simulace například v hamburském přístavu nejen přejít od dieselových kamionů na autonomní elektrický systém AGV, ale také přiblížit se klimatické neutralitě a využít akumulátory aktuálně neaktivních vozíků jako buffer elektrické sítě. Při poklesu napětí přístav elektřinu dodává a naopak se nabíjí, když je proudu přebytek a jeho odběr je levnější. Také v menších provozech lze optimalizací manipulace se zbožím podle Siemens ušetřit i stovky tisíc korun a desítky tun CO2 ročně.
Jak vypadá úspěšné využití špičkových technologií nejen v automobilovém průmyslu, ukázal Technology Day, který 23. října uspořádala Škoda Auto Vysoká škola ve spolupráci se společnostmi Siemens a Aikit ve Vzdělávacím centru Na Hejdovce v Mladé Boleslavi.
AIKIT je česká vývojářská společnost působící v České republice, Portugalsku a USA. Zaměřuje se na průmyslovou automatizaci, AI a robotizaci, tedy oblasti s vysokými nároky na dodávané know-how a kvalitu (při dodržení SLA nad 99,95 % pro zajištění podpory výrobních informačních systémů MES). Rovněž se zabývá vývojem aplikací, webů, výrobních systémů a PLC a robotikou, v neposlední řadě se soustředí na web3 a blockchain. Mezi její klienty patří ŠKODA Auto, Siemens, E.ON, GEN Digital, Česká spořitelna nebo Komerční banka a je strategickým partnerem Škoda Auto Vysoké školy.
