Barometr úvěrového trhu, který je správcem dlužnických registrů publikován každé čtvrtletí, přinesl nejnovější data o vývoji na trhu se spotřebitelskými půjčkami. V BRKI a NRKI, odkud jsou informace pro Barometr čerpány, jsou evidovány jak úvěry od bank, tak od nebankovních společností. Dozvědět se můžeme nejen o celkovém zadlužení, ale přehled je uváděn též podle krajů nebo podle toho, zda půjčky jsou či nejsou úspěšně spláceny.
3,15 bilionu korun – tolik máme rozpůjčováno
Následující přehled zadlužení se věnuje pouze dluhu obyvatel ČR. Nejsou zde sledovány půjčky podnikatelské (na IČO), firemní nebo pro veřejnoprávní organizace. Barometr úvěrového trhu čtvrtletí a meziroční přehledy v členění na:
- půjčky dlouhodobé – hypotéky a úvěry ze stavebního spoření
- půjčky krátkodobé – na běžnou spotřebu.
Koncem září 2022, ke kterému se zatím poslední vydaný Barometr váže, jsme měli vypůjčeno celkem 3,15 bilionu Kč. Ve srovnání se zářím roku 2021 jde o nárůst o 9,8 %, konkrétně o 282 miliardy korun. Z celkové sumy pak připadá 2,62 bilionu korun na půjčky dlouhodobé, a 0,53 bilionu korun na úvěry krátkodobé. Zatímco zadlužení u hypoték narostlo za poslední rok o 254,4 miliardy korun, u spotřebních půjček je to 27,3 miliardy korun.
Se splácením se nám daří lépe než kdykoli dříve ve sledované historii
Celkový dluh Čechů sice roste, ale naštěstí postupně obývá těch, co mají problémy se splácením. Připomínáme, že se tu bavíme o statistikách ze září 2022. Tedy ještě před zahájením topné sezony a platností uměle vysokého stropu na ceny energií, což jistě vyvolá nárůst potíží se splácením.
Ale zpět k září 2022: počet dlužníků, kteří měli potíže se splácením se, ve srovnání se zářím 2021, příjemně snížil. U hypoték mělo problémy se splácením 10 267 obyvatel. Jde o meziroční pokles o téměř 11 %. Dohromady tito lidé v září 2022 nespláceli úvěry na bydlení za 5,1 miliardy korun.
U spotřebních půjček už situace není jen růžová. Od září 2021 a do září 2022 se u spotřebních půjček podařilo snížit počet nesplácejících dlužníků na 175 094, což je pokles o 4,1 %. Celkově tito lidé nesplácejí úvěry za 22,8 miliard korun. Bohužel však narostl objem nesplácených půjček, a to o 137 milionů korun, což je nárůst o 0,6 % – ve srovnání se zářím roku 2021.
Co nám pomáhá se ve splácení zlepšovat?
Jak hypotéky, tak spotřební půjčky jsou v posledních pěti letech regulovány zcela novým zákonem o spotřebitelském úvěru. To je samo o sobě hodně vydatná podmínka, co nutí poskytovatele nabízet mnohem férovější půjčky než v minulosti. Zákon o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.) zavedl spoustu ochranných prvků, které se poskytovatelům staly ostrou hranicí. To šetří především vysoké náklady na nesmyslných poplatcích, neoprávněných pokutách a sankcích.
Značnou pomocí jsou lidem i online srovnávače půjček, jako například Finbino.cz, kde je možné si okamžitě porovnat aktuální nabídky ze světa hned několika typů úvěrů. A kdo zná nabídku, může si snadno vybrat tu nejvýhodnější. Nejen podle ceny, ale i podmínek poskytnutí, čerpání, či splácení. To nahrává racionálnímu rozhodování zájemců o půjčku, ale i posílení schopnosti splácet.
Na spotřebních půjčkách nejvíce dluží ve Středočeském kraji, nejméně v Karlovarském. Skutečný stav ale ukáže až přepočet na obyvatele
Zatímco v Karlovarském kraji je evidováno jen 17,9 miliardy Kč dluhu na spotřebních půjčkách, v kraji Středočeském jsou to 73,3 miliardy korun. Rozdíl je samozřejmě dán počtem obyvatel. Jakmile přepočteme zadlužení na obyvatele kraje, dostaneme se do zcela jiných výsledků. Nejvyšší zadlužení na obyvatele se po přepočtu objeví v kraji Karlovarském (cca 62 tisíc Kč), to nejnižší v kraji Zlínském (cca 40,5 tis. Kč).
V hypotékách je nejzadluženější je Praha, nejméně dluží Karlovarský kraj
Celkově je nejvyšší částka dluhu na hypotékách evidována v Praze, a to 510 miliard korun. Ta nejnižší pak v Karlovarském kraji, konkrétně 50 miliard korun. Tady se však přepočet na obyvatele nepostará o žádnou změnu. I v průměru na jednoho člověka jsou nejvyšší dluhy na hypotékách v Praze (cca 393 tis. Kč), ty nejnižší v Karlovarském kraji (cca 171,5 tis. Kč).
Kde se nejlépe daří se splácením?
Tradičně se půjčky nejlépe splácejí v Praze. Tady má potíže s úhradou splátek jen cirka 5,8 % dlužníků. Podobná je však situace i v kraji Zlínském, kde je ohrožený dluh zaznamenán jen u 6,1 % dlužníků. Dodejme, že ohrožený dluh je vnímán jako půjčka, kde nebyly uhrazeny alespoň tři poslední splátky. Evidovány jsou zde i ty dluhy, na něž se vztahují exekuce nebo dosud neukončený osobní bankrot.
Pravděpodobně netřeba dlouho tipovat, kde na tom budou se splácením nejhůře. Pomyslné prvenství drží dlouhodobě Ústecký kraj (v září 2022 s 10,4 % nesplácejících dlužníků), na druhé příčce potkáme kraj Karlovarský (10 % nesplácejících).
Pro dokreslení až tragikomické situace se ještě podívejme na statistiku průměrných příjmů na obyvatele za rok 2020. Ty nejvyšší jsou v Praze (359 010 Kč), ale hned druhé nejvyšší v Ústeckém kraji (276 070 Kč). Ano v tom kraji, který vede žebříček problematických úvěrů. Naopak nejnižší příjem získávají lidé v kraji Zlínském (221 158 Kč) – a i přes to jsou na špičce v řádném splácení svých závazků.
