V České republice se jen 2,7 % domácností potýká s tím, že v zimě nemohou dostatečně vytopit své obydlí. Česko tak podle analýzy projektu Evropa v datech patří na sedmou nejlepší příčku v EU. Nejhůře se vede Bulharům (33,7 %), nejlépe naopak Rakušanům (1,6 %). Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. Mezi Čechy si ale poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy (9,2 % z nich). Za nedostatek tepla v domácnostech stojí zejména drahé energie a nízké příjmy, špatné zateplení či zastaralý způsob vytápění.
Vytápět své obydlí na vyhovující teplotu si nemůže dovolit asi 120 tisíc českých domácností. To odpovídá pouhým 2,7 % z jejich celkového počtu. Sami Češi v tomto ohledu hodnotí své životní podmínky lépe než většina ostatních evropských národů, jak vyplývá z každoročního šetření evropských statistických úřadů EU-SILC. Méně si loni na nemožnost „pořádně zatopit“ stěžovali jen v šesti dalších zemích EU. Konkrétně v Rakousku (1,6 %), Finsku (1,7 %), Lucembursku (2,1 %), Nizozemsku (2,2 %), Estonsku (2,3 %) a Švédsku (2,3 %).
S nedostatkem tepla se často potýkají samoživitelé
V Česku žijí v nedostatečně vytápěných obydlích nejčastěji samoživitelky a samoživitelé s příjmy pod 60 % mediánu. „Tento druh energetické chudoby se dotýká 9,2 % z nich, jsou na tom ale lépe než jinde v Evropě. I v rámci této skupiny se totiž Česko loni umístilo na sedmé příčce,” říká Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. U všech českých samoživitelů jako celku se tento problém týká 5,3 % z nich.
Vedle zmíněného Rakouska se vysoko v žebříčku dostatečného vytápění domácností umisťuje i Německo. Avšak s výjimkou právě u chudších samoživitelů s nižšími příjmy, které nepřesahují 60 % mediánu. Nemožnost dostatečně vytopit svůj domov loni uvádělo 12,5 % z nich. V Polsku tento podíl dosáhl dokonce 23 %. Naopak velmi dobře jsou na tom v porovnání se svými protějšky z jiných zemí nízkopříjmové polské rodiny s oběma rodiči a dvěma dětmi (5,3 %).
Zimou doma nejvíce trpí Bulhaři
Vůbec nejhůře si mezi unijními státy vede Bulharsko. „Loni v Bulharsku nemohlo dostatečně vytápět své obydlí 33,7 % domácností. Umisťuje se tak na nejhorších příčkách napříč různými typy domácností a příjmových skupin,“ říká Jan Krupička z Evropy v datech. Jako další v nepříznivém žebříčku figuruje Litva (27,9 %), za kterou se řadí Řecko (22,7 %), Kypr (21,9 %), Portugalsko (19,4 %) a Itálie (14,1 %). Jedná se přitom o země, které leží v teplejším podnebí. Důvodem tepelné nepohody v chladnějších měsících totiž mohou být i zcela chybějící zdroje vytápění. Nedostatkem tepla ale mohou domácnosti obecně trpět z různých důvodů. Patří mezi ně vysoké ceny energií a nízké příjmy, špatně zateplené domy, ale i zastaralé systémy vytápění, které plýtvají energií.
Senioři mají nejlepší tepelnou pohodu ve Finsku
U nízkopříjmových skupin obyvatel se na prvních příčkách celoevropského srovnání objevuje Finsko, které je v tomto směru nejvíce rovnostářské. Například osaměle žijící senioři se tam s nedostatkem tepla potýkají jen v 1,6 % případů, což je nejlepší výsledek v celé EU. Energetickou chudobu Finsko řeší v rámci sociální politiky, tedy podobně, jako je tomu v České republice. Ke zlepšování situace ale přispívají také energeticky šetrné renovace domů nebo systémů pro dálkové vytápění.