Evropské akcie klesají, futures amerických také. Euro proti dolaru obrátilo do zisku, krátce nad 1,0500 EURUSD. Z měn regionu mírně sílí forint. Koruna zůstává v lehké ztrátě nad 24,30 za euro.

Cider boduje, jako alternativu k pivu či vínu ho volí téměř 40 % Čechů. Láká je hlavně chuť fermen-tovaného jablka a nealkoholická varianta

Čechům v posledních letech stále více záleží na tom, co jedí a pijí, a především odkud pochází jednotlivé suroviny. Často dávají přednost lokálním řemeslným výrobkům před těmi průmyslově zpracovávanými, a to navzdory jejich vyšší ceně. To platí i u ciderů, což dokazuje také sběr dat uskutečněný prostřednictvím agentury Ipsos*. Chuť fermentovaného jablka boduje zejména u mladé generace.

Průzkum ukazuje, že téměř polovina respondentů (přesně 46,5 %) by ve výběru sáhla po řemeslném cideru, po průmyslově zpracovaném pouze 12,6 %. Znalost jednotlivých českých značek řemeslných ciderů však není na vysoké úrovni: 54,5 % respondentů nezná žádnou českou značku řemeslného cideru. Nejlépe si v povědomí Čechů vedou Tátův sad a F.H. Prager.

Ač je pití cideru populární především v západní Evropě (Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko), i v České republice má svou silnou tradici. Takzvaný burčák či jabčák (částečně či úplně prokvašený nápoj z jablečného moštu) se vyrábí na jižní a jihovýchodní Moravě a v severních Čechách již od konce 19. a počátku 20. století. I znalost samotného pojmu “cider” je v ČR vysoká: 91 % respondentů ví, že se vyrábí z jablek. V Jihomoravském kraji je znalost dokonce stoprocentní. „Jablko je od nepaměti typické české ovoce, a proto odebíráme i my většinu pro výrobu našeho cideru od českých farmářů. Aby nápoj získal svou typickou hořkost, doplňujeme ho šťávou z britských jablek, která se pěstují výhradně pro produkci ciderů. Tyto odrůdy se nyní chystáme přesadit do Úsovska a vypěstovat si vlastní jablečné sady,” prozrazuje plány Alexandros Samaras, který nyní stojí za rozvojem značky F.H. Prager.

To, že stoupá obliba pití cideru, dokazuje i fakt, že příležitostně si ho dává 54,5 % respondentů. Za nejčastější důvod k pití ciderů Češi uvádí, že jej pijí jako alternativu k pivu nebo vínu (39,4 %). Zajímavostí také je, že 34 % dotázaných by sáhlo po nealkoholické variantě kvašeného jablečného nápoje, a to i přesto, že takovýto produkt nebyl dosud na českém trhu k dostání. Letos vsadil na tuto inovaci v kategorii právě F.H. Prager, který představil novou řadu tří nealkoholických variant řemeslného cideru.

Výrobcům cideru hraje do karet stoupající obliba fermentovaných potravin, a to především u mladé generace. Chuť fermentovaného jablka vyhledává 26,7 % odpovídajících. Ve věkové skupině 20–24 let je to dokonce 38,6 %. Právě tou se vyznačují řemeslné cidery, které se vyrábí ze specifického mixu odrůd jablek. Proces kvašení a zrání je poté poměrně dlouhý. To je odlišuje od průmyslově vyráběných ciderů, které vznikají výhradně z koncentrátů, mnohdy už předkvašených, a obsahují sladidla, aromata a barviva, která dotváří požadovaný chuťový profil.

Zatímco velké pivní společnosti stahují z českého trhu průmyslově vyráběné cidery, ty řemeslné čeká v Česku zajímavá budoucnost. „Je to jako s nekvalitním pivem. To, že je levné a dostupné, nemusí být vždy primární atributy, na základě kterých se zákazník rozhodne ke koupi. Obzvlášť se to ukazuje u mladší generace, která tíhne k alternativnějším produktům více a více. Projevuje se to taky na našich prodejích, F.H. Prager roste meziročně téměř trojnásobně. Potenciál růstu je však stále ještě větší,“ uzavírá Alexandros Samaras.

 

*Průzkum proběhl na základě otázek zadavatele F. H. Prager v říjnu 2022 na vzorku 500 respondentů ve věku 20-35 let s úplným středním a vyšším vzděláním, tzn. střední škola s maturitou, nástavbové studium vč. pomaturitního studia, bakalářské studium, magisterské/inženýrské, doktorské studium.

Newsletter