ČNB: Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí 2022 nepatrně nad prognózou ČNB

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o HDP za 3. čtvrtletí roku 2022

Podle dnes zveřejněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 1,7 %. Mezičtvrtletně ekonomická aktivita poklesla o 0,2 %. Česká ekonomika tak ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně nepatrně více oproti očekávání ČNB, resp. její mezičtvrtletní pokles byl o něco mírnější ve srovnání s prognózou.

Zveřejněná data o ekonomické aktivitě přitom do značné míry potvrzují hlavní kontury aktuální predikce ČNB, ačkoliv došlo k dílčím odchylkám ve vývoji jednotlivých výdajových složek HDP. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s prognózou výrazněji. Meziroční pokles zaznamenala i spotřeba vládních institucí, přičemž ČNB očekávala její stagnaci. Tyto odchylky však byly v souhrnu mírně převáženy vyšším než očekávaným příspěvkem čistého vývozu. Rychlejší v porovnání s prognózou přitom byla dynamika vývozu i dovozu. Tvorba hrubého kapitálu rostla v souladu s očekáváním ČNB, když se naplnila predikce jak fixních investic, tak zásob. Tvorba hrubého fixního kapitálu přitom již začala v mezičtvrtletním vyjádření klesat, což odráželo zhoršující se situaci podniků.

3. čtvrtletí 2022 meziročně v %
ZoMP podzim 2022 skutečnost
Hrubý domácí produkt 1,5 1,7
Spotřeba domácností -4,1 -5,8
Spotřeba vládních institucí 0,0 -1,2
Tvorba hrubého kapitálu 5,2 5,1
Vývoz zboží a služeb 7,4 10,5
Dovoz zboží a služeb 5,0 6,2

stálé ceny, sezonně očištěno v %

Podle podzimní prognózy přejde česká ekonomika v závěru letošního roku do meziročního poklesu, ve kterém setrvá po několik čtvrtletí. Toto ochlazení bude důsledkem dramaticky rostoucích životních nákladů, zhoršující se finanční situace domácností i firem, zeslabení zahraniční poptávky a doznívání problémů v globálních řetězcích. Spotřeba domácností klesne vlivem zhoršeného sentimentu a propadu reálných příjmů, který však bude mírněn svižným nominálním mzdovým růstem, fiskální podporou v oblasti cen energií, valorizacemi důchodů a zvyšováním dalších sociálních dávek. Růst fixních investic se počátkem příštího roku zastaví vlivem poklesu zahraniční poptávky a zhoršené finanční situace podniků. Naopak tvorba zásob zůstane v prostředí jen postupně odeznívajících globálních logistických potíží v následujících čtvrtletích vysoká. Na vývoz vedle těchto problémů velmi negativně dopadne i citelné zeslabení poptávky v eurozóně a očekávaný opětovný růst napětí na energetickém trhu s nástupem zimy 2023/24.

V celoročním vyjádření bude v příštím roce výkon české ekonomiky nižší než letos. Kladný příspěvek čistého exportu a oživující spotřeba domácností pak budou hlavními faktory obnoveného hospodářského růstu v roce 2024.

Petr Král, ředitel sekce měnové

Newsletter