Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v říjnu 2024
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla cenová hladina v říjnu 2024 meziročně o 2,8 %. Oproti předchozímu měsíci meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil o 0,2 procentního bodu, stále se však nachází v tolerančním pásmu 2% cíle ČNB.
Říjnový meziroční cenový růst byl celkově ve shodě s podzimní prognózou ČNB. Ani ve struktuře spotřebního koše nebyly odchylky od predikce významné. Mírně rychlejší růst regulovaných cen byl vyvážen o něco slabší dynamikou cen potravin, nápojů, tabáku a nepatrně hlubším poklesem cen pohonných hmot. Jádrová inflace byla v souladu s predikcí.
| říjen 2024 | meziročně v % | |
|---|---|---|
| ZoMP podzim 2024 | skutečnost | |
| Index spotřebitelských cen | 2,8 | 2,8 |
| Regulované ceny | 7,7 | 8,1 |
| Primární dopady změn daní | 0,1 | 0,1 |
| Očištěno o změny nepřímých daní | ||
| Ceny potravin, nápoje, tabák | 2,5 | 2,3 |
| Jádrová inflace | 2,4 | 2,4 |
| Ceny pohonných hmot | -11,4 | -11,5 |
| Měnověpolitická inflace | 2,7 | 2,7 |
Na jádrovou inflaci působí růst mezd v tuzemské ekonomice, který má vliv zejména na ceny služeb. Předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný přísnou měnovou politikou ČNB jádrovou inflaci naopak brzdí. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům, což vliv rostoucích mezd na ceny služeb částečně vyvažuje. Ceny zboží v rámci cenového jádra přitom meziročně prakticky stagnují. Probíhající oživení realitního trhu se promítá do zrychlování dynamiky imputovaného nájemného.
K meziroční inflaci v říjnu výrazně přispíval růst cen elektřiny, vytápění i vodného a stočného. Zdražovaly také tabákové a alkoholické výrobky. Ceny samotných potravin a nealkoholických výrobků meziročně zhruba stagnovaly. Růst cenové hladiny naopak tlumil pokračující pokles cen pohonných hmot v důsledku předchozího zlevňování ropy na světových trzích.
Cenová hladina v říjnu oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 %. Dle podzimní prognózy ČNB se inflace na konci letošního roku krátkodobě zvýší mírně nad horní hranici tolerančního pásma. K tomu přispěje statistický efekt nízké základny z prosince minulého roku, kdy obchodníci s předstihem promítali snížení DPH na potraviny. Ve stejném směru bude působit též postupný průsak zvýšených cen některých potravinářských komodit do cen v maloobchodech. V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích. V jejím očekávaném vývoji se budou odrážet nejen odeznívající nákladové tlaky, ale také utlumené poptávkové prostředí v české ekonomice.
Petr Král, ředitel sekce měnové
