Tržby v textilním a oděvním průmyslu v letošním 1. pololetí meziročně vzrostly o pět procent na 28,1 miliardy korun. Oběma odvětvím se daří růst již od roku 2010. V první polovině roku rostly i mzdy a zaměstnanost. Průmysl těží z ekonomického oživení v celé Evropě, která je klíčovým odbytištěm. Rizikem je naopak zahraničně-politická nestabilita v jiných částech světa a tedy snížení exportu do těchto zemí, vyplývá z tiskové zprávy Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK).
Mírně rychleji nyní rostl oděvní průmysl, jehož tržby činily 3,7 miliardy korun. Rychleji tento sektor rostl i v počtu zaměstnanců, a to o 4,3 procenta na 11.300 lidí. V textilním průmyslu pracovalo na konci pololetí o 2,9 procenta více zaměstnanců, celkem 22.200 lidí. „Negativním faktorem je ovšem nyní nedostupnost kvalifikované pracovní síly. Počet pracovníků roste mírně od roku 2015, pracovní trh ale nedokáže poptávku firem plně uspokojit. Ty tak hledají lidi i v zahraničí. Mezitím však musí odříkat zakázky a je riziko, že i dlouholetí zákazníci se od firmy odvrátí,“ uvedl ve zprávě výkonný ředitel ATOK Jiří Česal.
Průměrná mzda rostla také rychleji v oděvním průmyslu, tam je však dlouhodobě nižší než v textilním. Růst o 6,4 procenta znamená hodnotu zhruba 15.600 korun. V textilním průmyslu je to 19.500 korun, což je stále hluboko pod průměrnou mzdou ČR, která přesahuje 26.000 korun.
Firmám se daří i výrazně více vyvážet, u oděvního průmyslu došlo až ke třetinovému nárůstu na téměř 22 miliard korun. Textilu se vyvezlo za 33,3 miliardy. Zčásti jde však také o reexport. „Cílem textilního zboží je z téměř 94 procent Evropa, nejvíce Německo. Skladba vyváženého zboží je pestrá a obsahuje jak polotovary, tak výrobky. Oděvního zboží směřuje do Evropy ještě více, a to z 98 procent,“ uvedl Česal.
Dobrá kondice textilního a oděvního průmyslu vychází z toho, že firmy prošly restrukturalizací, nabízejí konkurenceschopné výrobky, mají jasnou majetkovou strukturu a mají chuť uspět v evropské konkurenci. V posledním období těží i z ekonomického oživení. Klíčovým negativním faktorem je mezinárodní nestabilita a pokles vývozu do zemí Blízkého východu či do severní Afriky. „Výpadek byl krytý zvýšeným vývozem do Evropy a na americký kontinent,“ uvedl Česal.
