Indikátor PMI stagnoval na srpnové hodnotě 44,9 bodů, trh však vzhledem k vývoji německého PMI očekával ještě slabší hodnotu. Tuzemský indikátor PMI se nachází již od prosince minulého roku pod 50 bodovou hranicí, která odděluje stagnaci a zhoršování podmínek v průmyslu. Za třetí čtvrtletí dosáhl průměru 44,3 bodů, což je nejslabší hodnota za posledních deset let, tj. od krize roku 2009.
Indikátor PMI v tuzemském průmyslu se od konce roku 2017 postupně snižuje. Zatímco na přelomu roku 2017 a 2018 dosahoval téměř 60 bodů, rok poté již byl mírně pod hranicí 50 bodů. Ta přitom odděluje právě růst od poklesu. V letošním roce se tuzemsky indikátor PMI nachází po celou dobu pod hranicí 50 bodů. Tvrdá data z průmyslu sice pokles prozatím nenaznačují, zpomalování průmyslové aktivity je však znatelné. Zatímco v roce 2017 rostl průmysl o více než 6 %, v roce 2018 to bylo o 3 % a dosavadní růst v letošním roce dosahuje 1 %.
„Přitom vývoj v zahraničí nenaznačuje, že by se situace obracela k lepšímu. Německý zpracovatelský PMI v září poklesl na 41,4 bodů, nejslabší hodnotu za více než 10 let. Na celosvětový zpracovatelský průmysl negativně doléhá kombinace faktorů jako je nejistota ohledně obchodních válek a brexitu snižující investice, problémy v automobilovém sektoru či zpomalování poptávky z Číny. Tamní indikátor PMI ze zpracovatelského průmyslu setrvává také pod 50 bodovou hranicí, ačkoli alternativní Caixin zaměřující se na menší a střední podniky v září vyslal pozitivnější signál a setrval druhý měsíc nad 50 body (51,4). Srpnová průmyslová produkce však výrazně zpomalila a obavy ohledně Čínského zpomalování tak jsou stále vysoké, „uvedl hlavní ekonom ING ČR Jakub Seidler.
„Dle předstihových ukazatelů tak situace v tuzemském průmyslu zůstává nadále poměrně nejistá, a to navzdory tomu, že samotné statistiky z reálné ekonomiky jsou prozatím nadále relativně příznivé a neodpovídají tak vývoji „měkkých“ indikátorů důvěry. ČSÚ dokonce dnes mírně revidoval růst HDP za 2. čtvrtletí směrem nahoru na 2,8 %, zejména však vlivem vyšších zásob. Stále však platí, že globální průmysl zůstává pod tlakem, což dříve či později se začne více propisovat i do tuzemských čísel,“ dodal Seidler
