Čtvrteční summit EU: Ukrajinská krize, řecký dluh i terorismus

Evropská reakce na sílící hrozbu teroristických útoků bude zřejmě nejméně problematickým tématem čtvrtečního bruselského summitu EU. Kromě této otázky a ukrajinské krize na něm totiž budou lídři osmadvacítky diskutovat o situaci hospodářské a měnové unie a tedy o vývoji kolem zadlužení Řecka a snah tamní levicové vlády situaci změnit.     

Předseda Evropské rady Donald Tusk se podle unijních činitelů ale snaží, aby téma sporu Atén s mezinárodními věřiteli schůzku nezastínilo. Záměrem tak je, aby šéf Euroskupiny (tedy skupiny ministrů financí zemí platících eurem), nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem premiéry a prezidenty jen informoval o stavu jednání a aby se podstata věci neřešila. Dosud nepříliš úspěšné snahy Atén změnit například podmínky splátek dluhu budou dnes vpodvečer mimořádně probírat ministři financí zemí sdílejících euro, další schůzka je čeká už v pondělí.     

Pro řeckého premiéra Alexise Tsiprase bude čtvrteční summit – po jeho nedávném turné po některých evropských metropolích – první příležitostí oslovit unijní partnery. Diplomaté proto předpokládají, že k problematice bude chtít vystoupit a na jeho slova pak nejspíš přítomní budou chtít reagovat.     

Problematika terorismu se na program únorového neformálního summitu dostala po lednovém útoku na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo. Ve společném prohlášení by premiéři a prezidenti EU měli dát ve čtvrtek najevo odhodlání s hrozbou bojovat. Ochrana a bezpečnost občanů je v první řadě věcí jednotlivých členských zemí.     

V EU se v této souvislosti nejvíce zdůrazňuje potřeba skutečně využívat už existujících nástrojů, které mají země k dispozici. Připomíná se potřeba lepšího sdílení zpravodajských informací, plného využívání možností institucí jako jsou Eurojust (Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci) či Europol (Evropský policejní úřad), ale také třeba pravidla schengenského prostoru umožňující cestovat mezi zúčastněnými zeměmi bez pasových kontrol. Zdůrazňována přitom je potřeba lepší ochrany vnějších hranic unie při zachování principu volného pohybu osob uvnitř unie.     

Cílem evropských institucí je také dosáhnout rychlého pokroku v přijetí pravidel pro výměnu dat o pasažérech letů. Návrh Evropské komise byl dlouhou dobu zablokován v europarlamentu. Nyní se hledá cesta k rychlému přijetí. 

Newsletter