Evropská komise nepodnikne v případu bývalé komisařky Neelie Kroesové nic, dokud od ní nedostane její vlastní vysvětlení celé kauzy se zatajením ředitelské funkce ve firmě registrované na Bahamách. Novinářům to dnes řekl mluvčí Evropské komise Alexander Winterstein. O objasnění písemně požádal členku předcházející komise šéf nynějšího vedení evropské exekutivy Jean-Claude Juncker.
Jeho dopis bývalé nizozemské komisařce ale nebude zveřejněn, jde o soukromou výměnu, uvedl mluvčí. „Není to otázka transparentnosti, nýbrž procedur, které mají za cíl věci vyjasnit,“ řekl Winterstein. Teprve poté bude podle něj možné rozhodnout o případném dalším postupu.
Podle dokumentů, které tento týden zveřejnilo Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) Kroesová zatajila, že byla v době výkonu své funkce ředitelkou offshoreové společnosti Mint Holdings na Bahamách. Nizozemská politička byla v letech 2004 až 2010 eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž a následně až do roku 2014 vedla evropský resort digitalizace a nových technologií. Ředitelský post měla zastávat v letech 2000 až 2009.
O této své pozici a tedy o možném střetu zájmů přitom neinformovala ani veřejnost ani Evropskou komisi, což bylo ale její povinností. Teoreticky by nyní mohla přijít například o nárok na penzi či další výhody, které jí jako bývalé člence komise náležejí. Rozhodnout by o tom ale musel na návrh komise či většiny členských států EU unijní soudní dvůr.
Podle právníka Kroesové Oscara Hammersteina nebyla ale firma Mint Holdings nikdy skutečně funkční a jen administrativní chybou došlo k tomu, že nebyla z bahamského registru odstraněna.
Případ rozvířil atmosféru v Bruselu v době, kdy komise už řeší otázku etiky překvapivého rozhodnutí Junckerova předchůdce Josého Barrosa přijmout funkci v americké investiční bance Goldman Sachs.
