Měnové jednání ČNB příští čtvrtek bude první v obměněném personálním složení bankovní rady a zároveň s novou makroekonomickou predikcí. Na základě dosavadních mediálních komentářů představitelů bankovní rady předpokládáme stabilitu úrokových sazeb. Na tiskové konferenci však patrně ČNB budoucí růst sazeb v případě nutnosti připustí, což je žádoucí i z pohledu tržního očekávání a snížení možného tlaku na korunu. Trh v současnosti se stabilitou sazeb vesměs počítá, dopad na kurz koruny by tak měl být relativně omezený, klíčové tak bude vyznění tiskové konference.
Bankovní rada ČNB bude jednat o nastavení měnové politiky příští čtvrtek. Na rozdíl od posledního jednání bude mít k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Především jde však o první jednání bankovní rady v obměněném personálním složení, které může přinést další informace o většinovém názoru bankovní rady na budoucí nastavení měnové politiky ČNB.
Poslední mediální komentáře představitelů ČNB již některé pohledy nových členů bankovní rady objasnily. Viceguvernérka E. Zamrazilová i staronový člen bankovní rady J. Frait preferují stabilitu úrokových sazeb či jejich jen mírné zvýšení. Názory K. Kubelkové prozatím zveřejněny nebyly. Stabilitu sazeb pak podpoří tradičně O. Dědek a nový guvernér A. Michl. Naopak viceguvernér M. Mora a T. Holub budou pro další zvýšení sazeb. Jaký konsensus se příští čtvrtek vytvoří tak není zcela jednoznačné, ale jako nejpravděpodobnější scénář se zdá v současnosti stabilita úrokových sazeb.
Ačkoli inflace dále zrychlila a překonala poslední prognózu ČNB pro 2. čtvrtletí o více než 1 procentní bod (14,5 vs. 15,8 %) a v průběhu následujících měsíců lze očekávat další růst směrem k 20% hranici z titulu růstu cen energií, nová bankovní rada bude patrně argumentovat, že současná úroveň základních úrokových sazeb je dostatečně restriktivní a další zvýšení sazeb by inflaci v následujících měsících již tak či tak neztlumilo. Hlavní argumenty pro stabilitu sazeb budou patrně následující:
- další růst inflace je tažen především cenami energií, kde se přepisuje růst cen na burzách z titulu geopolitického napětí a obav z odstavení dodávek plynu z Ruska, což vyšší sazby ČNB neovlivní
- výše úrokových sazeb ČNB je dostatečně restriktivní z pohledu úvěrové aktivity, což dokládají zpomalující měnové agregáty a citelné ochlazení nově poskytovaných hypoték (-40 % yoy za 1. polovinu roku, -60 % v červnu)
- současná inflace je z pohledu měnové politiky již „prohraná bitva“ a rozhodování o sazbách cíluje především na inflaci na měnovém horizontu za rok, rok a půl, kdy už by inflace měla být opět dle současných výhledů jednociferná.
- světová ekonomika bude brzy čelit výraznějšímu zpomalení, což je předpoklad i pro vývoj tuzemské ekonomiky. To bude pro řadu cen působit desinflačně. Flash HDP za 2Q sice překvapil na pozitivní straně, nicméně předpokládané zpomalení tuzemské ekonomiky se pravděpodobně jen o čtvrtletí odsunulo a růst byl spíše tažen investicemi, zatímco spotřeba domácností postupně slábne.
Uvedené argumenty jsou legitimní a patrně by je zvažovala i bankovní rada v původním složení. Ta by sice pravděpodobně úrokové sazby ještě dále navýšila mírně nad 8 %, ale rozdíl z pohledu inflačního boje oproti současné úrovni sazeb by tak či tak byl velmi omezený.
Hlavní přínos vyšších úrokových sazeb by tak byl zejména přes kurzový kanál. Kurz však ČNB v současnosti udržuje na silnějších úrovních intervencemi. Vyšší úrokové sazby by také mohly více motivovat domácnosti spořit. Transmise sazeb ČNB do vkladových produktů je však pomalejší díky struktuře tuzemského trhu (nadbytek likvidity v sektoru následkem kurzového závazku ČNB), což tento efekt také omezuje. Formování a tlumení inflačních očekávání může ČNB dosáhnout i tím, že další růst sazeb v případě potřeby připustí. Vzhledem k tomu, že teprve nyní začne zvyšování sazeb v posledním roce na ekonomku působit a současná úroveň sazeb již restrikce přináší, stabilita sazeb na srpnovém tak má své opodstatnění. Další kroky pak budou záležet na aktuálním vývoji.
Analytický konsensus se nyní přiklání ke stabilitě sazeb, v tržních sazbách je zaceněna zhruba 50% možnost růstu sazeb o čtvrt procentního bodu. Trh dle vývoje úrokových sazeb FRA čeká, že by ČNB během příštích měsíců mohla sazby zvýšit k 7,5 %, což je poměrně malé očekávání. Stabilita sazeb je tak v současnosti více méně očkovaná a neměla by tak způsobit citelnější tlak na kurz korun.
Obměněná bankovní rada tak dle našeho názoru v poměru 5:2 rozhodne příští čtvrtek o stabilitě úrokových sazeb. Na navazující tiskové konferenci však připustí možné zvýšení sazeb v případově potřeby, což je žádoucí i z pohledu tržního očekávání a snížení možného tlaku na korunu. Přístup k devizovým intervencím příští týden patrně nezmění, ačkoli předpokládáme, že dříve či později změní taktiku a namísto bránění konkrétní hladiny kurzu bude pouze mírnit případné výraznější oslabení koruny.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
