Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) v květnu propadl na 52,3 bodů z dubnových 54,4. Výroba v tuzemském průmyslu dle šetření dále slábne, nové zakázky pak již třetí měsíc v řadě klesají. To odráží menší poptávku od domácích i zahraničních klientů následkem vysokých cen a nedostatku surovin. Slabší poptávka pak způsobila i nejmenší růst zaměstnanosti za posledních sedm měsíců. Inflační tlaky zůstávají mimořádně silné, ačkoli se oproti předešlým měsícům nepatrně snížily. Situace v průmyslu tak zůstává složitá následkem konfliktu na Ukrajině, ale také pandemických restrikcí v Číně, a to nejen u nás, ale v celé eurozóně.
Dle šetření S&P Global se sice v květnu výroba v průmyslu mírně zvýšila, nicméně jen nepatrně, a nové zakázky poklesly již třetí měsíc v řadě, zejména z důvodu potíží v automobilovém segmentu a nejistoty spojené s válkou na Ukrajině. Dle respondentů byl pokles zakázek způsoben růstem prodejních cen a nedostatkem materiálů, které brzdí výrobu. Růst vstupních cen pokračoval v silném tempu, zejména z titulu růstu cen energií, pohonných hmot, oceli a obalového materiálu, oproti předchozím měsícům však byl růst cen mírnější. Firmy se dále snažily vyšší náklady přenést na zákazníka a tempo výstupních cen bylo nadále silné, sice menší než v dubnu, ale třetí nejvyšší v historii sledování. Propad poptávky pak vedl k nejslabšímu růstu zaměstnanosti za posledních 7 měsíců.
Ačkoli výstupy firem stále mírně rostou, na poptávku začínají citelněji doléhat vysoké ceny a někteří klienti začínají objednávky dle šetření i rušit. Zároveň výrobu stále komplikují nejen problémy v dodavatelských řetězcích způsobené válkou na Ukrajině, ale také problémy v Číně z titulu pandemických restrikci. Tamní situace se sice v květnu mírně zlepšila a firmy pociťovaly slabší propad produkce i nových zakázek, nicméně narušení dodavatelských vztahů zůstává citelné a čínské indikátory jsou tak již třetí měsíc pod hranicí, která signalizuje meziměsíční zhoršování podmínek v průmyslu (graf).
Nová data z průmyslu za květen tak příliš optimismu nepřináší, inflační tlaky se sice nepatrně snížily, zůstávají však silné, firmy naopak začínají pociťovat slabší poptávku a upozorňují na vyšší opatrnost v útratách klientů. To neplatí jen pro tuzemský průmyslu, ale celou eurozónu. Ačkoli tuzemská čísla za růst v prvním čtvrtletí příznivě překvapila, jde o čísla z velké části zastaralá a teprve vývoj HDP za 2. čtvrtletí odhalí, kam ekonomika bude letos následkem mimořádných událostí na Ukrajině směřovat.
