Důvěra v ekonomiku v lednu dále mírně vzrostla, zejména u podnikatelů v průmyslu a stavebnictví. Do velké míry však byl růst důvěry tažen výhledem na zlepšení situace v příštích měsících, nikoli zlepšením současné ekonomické situace. U domácností důvěra stagnovala na své podprůměrné úrovni, obavy z inflace se dále mírně zvýšily, mírně roste podíl domácností obávající se zhoršení ekonomické i své vlastní finanční situace. Ačkoli tak celkový indikátor důvěry v lednu vzrostl na nejvyšší úroveň od léta minulého roku, vyznění je smíšené, jelikož nárůst je do velké míry tažen nadějemi v průmyslu, že se výroba v příštích několika měsících citelně zlepší.
Důvěra domácností v lednu vesměs stagnovala na úrovni předešlých měsíců a zůstává tak po listopadovém propadu pod průměrem posledních dvou let. V lednu se nepatrně zvýšil podíl domácností, které očekávají zhoršen ekonomické situace v horizontu jednoho roku i své vlastní finanční situace. Nepatrně lépe však část domácností vnímá svou finanční situaci než před rokem a také se obávají méně růstu nezaměstnanosti. Protichůdné vyznění některých indikátorů se tak anulovalo a důvěra domácností stagnovala. Obavy domácností z růstu cen setrvávají poblíž historickým rekordům, v lednu oproti prosinci dále mírně vzrostly, ačkoli zůstávají pod listopadovým maximem. ČSÚ v lednu změnil metodiku výpočtu indikátoru důvěry pro spotřebitele, viz poslední odstavec, dopad však oproti původní verzi není významný.
Důvěra mezi podnikateli v lednu vzrostla, zejména v průmyslu a stavebnictví. Růst důvěry v průmyslu byl však ze tří čtvrtin tažen zlepšenými vyhlídkami na výrobu v příštích 3 měsících, což se nakonec z titulu přetrvávajících problémů s nedostatkem komponent nemusí vyplnit. Ve stavebnictví byl růst důvěry z vetší části tažen zlepšením současné situace, z velké části byl však také ovlivněn optimistickým výhledem. Ve službách důvěra vzrostla jen nepatrně, v obchodě naopak mírně poklesla. Celkově se tak důvěra podnikatelů dostala na nejvyšší úroveň od loňského léta, než se začaly v indikátorech důvěry promítat problémy v energetickém sektoru a nedostatek komponent zejména v průmyslu. Ve všech sledovaných podnikatelských segmentech (kromě maloobchodu) dále citelně vzrostlo očekávání ohledně růstu prodejních cen v příštích 3 měsících.
Co z toho plyne: Důvody k optimismu vstupem do nového roku příliš nepřibyly. Omikronová vlna brzdí ekonomické oživování, inflace se přehodnocuje stále směrem nahoru, firmy nadále trápí nedostatek komponent a vhodné pracovní síly, energetická krize přetrvává. První indikátory z roku 2022 tak odrážejí mix nejistoty a ačkoli celková důvěra v lednu vzrostla, detaily indikátorů naznačují spíše smíšené vyznění a řadu přetrvávajících nejistot, což však v současné situaci není velkým překvapením. Ačkoli samotní spotřebitelé se růstu cen v lednu již o tolik více neobávají, z podnikatelského sektoru se signály ohledně dalšího růstu cen zvýšily. Doba přehodnocování inflace směrem nahoru tak patrně nemusí být ještě za námi, přitom nová prognóza ministerstva financí čeká vrchol inflace v únoru ve výši 9,7 % yoy a zpomalení pod 9% hranici až v druhé polovině letošního roku.
Český statistický úřad zároveň lednovým vydáním mírně poupravil metodiku výpočtu indexu spotřebitelské důvěry v souladu s harmonizovanou metodikou Evropské komise. Indikátor je nadále tvořen čtyřmi subindikátory, byl však nahrazen subindikátor „obav z vývoje nezaměstnanosti“ a „úmysl spořit domácností v příštích 12 měsících“ za „srovnání finanční situace domácností se situací před rokem“ a „očekávání velkých nákupů“, čímž se rozumí nákupy nábytku či elektroniky (viz tabulka 1). Vliv na vývoj indikátoru spotřebitelské důvěry ve srovnání s původní časovou řadou však není příliš významný, o to menší je pak dopad do celkového indikátoru důvěry.
